Jsme to, co jíme?

Berlín - Vyhřezlé vnitřnosti, lidé pojídající sami sebe nebo stažená lidská kůže. I takové výjevy jsou k vidění na výstavě o kanibalismu v umění v berlínské galerii Me Collectors Room, která bude návštěvníkům zpřístupněna ode dneška do 21. srpna. Navzdory mnohdy šokujícímu ztvárnění kanibalismu autoři expozice tvrdí, že jim v žádném případě nejde o skandálnost, kterou by záměrně přitáhli pozornost veřejnosti.

Expozici nazvanou Všechno kanibalové? tvoří sto děl od 40 umělců z celého světa od středověku až po současnost, kteří nějakou formou pojímají ústřední téma přehlídky. „Toto téma je tu od pradávna: při znázorňování podsvětí, ďábla, hříchů, v mýtech, v pohádkách, v antice, v Bibli až k dnešním hororovým filmům,“ vysvětluje kurátorka Jeanette Zwingenbergerová.

Podle ní je tato putovní výstava vůbec první, která na jednom místě shromáždila různé umělecké výtvory zpodobňující pojídání člověka. V podobném složení ji už s úspěchem prezentovala v Paříži, kde sama již delší dobu žije.

Kurátorka Jeanette Zwingenbergerová: "Je to výstava, kde jde o obavy, vášně, radost i násilí, které jsou v nás všech. Tato výstava nás má přimět, abychom o tom přemýšleli, a ne vyvolávat senzaci.

Ze starých mistrů je zastoupen například Francisco Goya, nynější tvůrce reprezentují Norbert Bisky nebo Gilles Barbier. Realistické i abstraktní obrazy, plastiky a fotografie doplňují zažloutlé portréty skutečných lidojedů z Tichomoří, domorodé artefakty a moderní videoinstalace. Pro zájemce je tu i televizní koutek, kde si mohou přehrát vybraný film s kanibalskou tematikou. V nabídce je klasika jako Noc oživlých mrtvol a Mlčení jehňátek či některé méně známé hororové tituly. 

Právě ty, podobně jako třeba kritiky oceněný dort z napodobenin částí lidského těla od Philippa Mayauxe, představují protipól k uměleckému nakládání s lidožroutstvím v minulosti. „Téma kanibalismu bylo velmi aktuální u Hieronyma Bosche, v 16. a 17. století, později také u surrealistů. Tehdy to bylo ale obaleno mýtem, zatímco dnes je to doslovné, explicitně a brutálně znázorněné a to tu chci ukázat,“ uvedla kurátorka, která se nebojí na výstavu přivést ani školy. 

Kanibalský zážitek dotvářejí suvenýry v podobě useknutých lidských prstů a uší z marcipánu nebo tematické knihy a DVD. Pokud jim to po prohlídce žaludek dovolí, mohou se návštěvníci najíst v kavárně, která je zakomponována do expozice. Při dnešní slavnostní vernisáži bude stylově v nabídce syrové maso, poznamenal v žertu majitel galerie Thomas Olbricht.

Skutečnými kanibaly byli Evropané, tvrdí britská kniha

Kanibalismu se ve své nové knize věnuje také Richard Sugg z britské Durhamské univerzity. Jeho kniha Mummies, Cannibals And Vampires: The History Of Corpse Medicine From The Renaissance To The Victorians (Mumie, kanibalové a upíři: Dějiny léků z mrtvol od renesance po viktoriány) vyjde 29. června a Sugg v ní líčí často hrůzostrašné metody používané v evropských zámcích i podzámčí.

Až do konce 18. století užívali příslušníci evropských královských rodin coby léčivé prostředky části lidských těl včetně tkání, krve a kostí. V době, kdy odmítali barbarské kanibaly Nového světa, vzdělaní Evropané pili, přikládali si na tělo nebo u sebe alespoň nosili prášek z egyptských mumií, lidský tuk, tkáň, kosti, krev, mozek a kůži. Evropané, tvrdí Sugg, byli ve skutečnosti opravdovými kanibaly.

"Tohle se ve škole učíme jen zřídka, ale důkazy jsou v historických textech z té doby. Jakub I. odmítal medicínu z mrtvoly. Karel II. si dělal svou vlastní. A z Karla I. ji udělali," řekl Sugg listu The Northern Echo.

Suggův výzkum inspiroval také televizní dokument, který se má brzy objevit na britské televizní stanici Channel 4 a v němž Tony Robinson rekonstruuje některé verze starých kanibalských léků s využitím vepřových mozků, krve a lebek.

Jeden recept například velí „vzít tělo ryšavého muže starého zhruba 24 let, celé, čerstvé a nezkažené, zemřelé násilnou smrtí (nikoli na nemoc) a vystavit ho měsíčním paprskům na jeden den a noc“. Samotné tělo se ovšem nekonzumovalo. Pečlivě se z něj vydestilovala „nejčervenější tinktura“, kterou pacient užíval po doušcích. „Nemohu vám říct, jak to chutnalo. Ovšem po rekonstrukci některých z těchto receptů vás mohu ujistit, že destilovaná prasečí krev páchne opravdu odporně,“ řekl Sugg.

  • Kanibalismus jako téma v umění autor: Filip Nerad, zdroj: ČTK http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/26/2590/258919.jpg
  • Alles Kannibalen? (výstava v berlínské galerii Me Collectors Room) autor: Filip Nerad, zdroj: ČTK http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/26/2590/258920.jpg
  • Will Cotton / Consuming Folly (2009-2010) (© Will Cotton & Mary Boone Gallery) zdroj: Me Collectors Room http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/26/2590/258930.jpg
  • Toshio Saeki / bez názvu (1970) zdroj: Me Collectors Room http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/26/2590/258929.jpg
  • Michael Borremans / The Present (2001) zdroj: Me Collectors Room http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/26/2590/258928.jpg
  • Kanibalismus jako téma v umění autor: Filip Nerad, zdroj: ČTK http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/26/2590/258923.jpg
  • Kanibalismus jako téma v umění autor: Filip Nerad, zdroj: ČTK http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/26/2590/258925.jpg
  • Kanibalismus jako téma v umění autor: Filip Nerad, zdroj: ČTK http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/26/2590/258921.jpg
  • Oda Jaune / bez názvu, detail (2008) (© Oda Jaune & Galerie Daniel Templon, Paříž) zdroj: Me Collectors Room http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/26/2590/258932.jpg
  • Kanibalismus jako téma v umění autor: Filip Nerad, zdroj: ČTK http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/26/2590/258924.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Sluhu dvou pánů v Ústí hraje žena a komentuje současnost

Činoherní studio v Ústí nad Labem sáhlo po osvědčené komediální klasice. Nastudovalo commedii dell’arte Sluhu dvou pánů. Titulní roli vychytralého sluhy Truffaldina ale hraje netradičně žena – Marie Machová.
před 7 hhodinami

Jihočeské divadlo je první veřejnou kulturní institucí v Česku

Jihočeské divadlo se jako první scéna v zemi stalo takzvanou veřejnou kulturní institucí. Ta oproti příspěvkové organizaci umožňuje víceleté plánování i financování z více zdrojů. Právě divadla často argumentují tím, že obsluhují diváky celého kraje, proto by se na jejich financování nemělo podílet jen město, v němž sídlí.
před 8 hhodinami

Nejvíc nominací na Českého lva má Franz, dvojí šanci na cenu mají Trojan i Geislerová

Patnáct nominací na cenu Český lev za rok 2025 získal snímek Franz, který polská režisérka Agnieszka Hollandová natočila v české koprodukci o spisovateli Franzi Kafkovi. S třinácti nominacemi následuje drama Sbormistr, o další dvě méně obdržel snímek Karavan. V hereckých kategoriích mají po dvou nominacích Anna Geislerová, Elizaveta Maximová a Ivan Trojan. Vítězové budou oznámeni 14. března v přímém přenosu České televize.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Evropským filmem roku je Citová hodnota

Cenu Evropské filmové akademie pro nejlepší film získal snímek Citová hodnota dánsko-norského režiséra Joachima Triera. Film vyhrál také ceny za režii a scénář, Stellan Skarsgard a Renate Reinsveová převzali ceny za nejlepší herecké výkony. Výsledky byly oznámeny během slavnostního večera v Berlíně.
17. 1. 2026Aktualizováno17. 1. 2026

Australský festival nechtěl autorku s palestinskými kořeny, desítky dalších také odřekly

V Austrálii museli zrušit literární festival poté, co účast na něm odvolalo více než sto osmdesát hostů včetně bývalé novozélandské premiérky nebo nositele Pulitzerovy ceny. Vyjádřili tak solidaritu s australskou spisovatelkou s palestinskými kořeny Randou Abdel-Fattahovou, které pořadatelé zrušili pozvánku v návaznosti na útok na Bondi Beach. Festival se autorce nakonec omluvil.
16. 1. 2026

Alright, alright, alright. McConaughey má kvůli AI ochrannou známku na svůj obličej

Matthew McConaughey si nechal zaregistrovat záběry z filmu Omámení a zmatení se svou podobou a hlasem jako ochrannou známku. Hvězda snímku Interstellar či krimi seriálu Temný případ tak bojuje proti zneužití svého obličeje umělou inteligencí, píše Wall Street Journal. Podle všeho jako vůbec první herec.
16. 1. 2026

I v Ostravě zůstává Idiot obrazem společnosti

Jeviště Národního divadla moravskoslezského patří knížeti Myškinovi, hlavnímu hrdinovi románu Idiot od Fjodora Michajloviče Dostojevského. Nová jevištní dramatizace vznikla přímo pro ostravskou scénu.
15. 1. 2026

Kulturní zpráva o Grónsku: Audiokniha Cit slečny Smilly pro sníh nebo seriál Vláda

Beletrie, audioknihy i seriál dávají českým čtenářům a divákům možnost, jak se seznámit s příběhy z Grónska. Včetně koloniální minulosti, která se odráží i v kultuře a o níž se v současné době znovu mluví v souvislosti se zájmem amerického prezidenta Donalda Trumpa tuto zemi získat.
15. 1. 2026
Načítání...