Jsme to, co jíme?

Berlín - Vyhřezlé vnitřnosti, lidé pojídající sami sebe nebo stažená lidská kůže. I takové výjevy jsou k vidění na výstavě o kanibalismu v umění v berlínské galerii Me Collectors Room, která bude návštěvníkům zpřístupněna ode dneška do 21. srpna. Navzdory mnohdy šokujícímu ztvárnění kanibalismu autoři expozice tvrdí, že jim v žádném případě nejde o skandálnost, kterou by záměrně přitáhli pozornost veřejnosti.

Expozici nazvanou Všechno kanibalové? tvoří sto děl od 40 umělců z celého světa od středověku až po současnost, kteří nějakou formou pojímají ústřední téma přehlídky. „Toto téma je tu od pradávna: při znázorňování podsvětí, ďábla, hříchů, v mýtech, v pohádkách, v antice, v Bibli až k dnešním hororovým filmům,“ vysvětluje kurátorka Jeanette Zwingenbergerová.

Podle ní je tato putovní výstava vůbec první, která na jednom místě shromáždila různé umělecké výtvory zpodobňující pojídání člověka. V podobném složení ji už s úspěchem prezentovala v Paříži, kde sama již delší dobu žije.

Kurátorka Jeanette Zwingenbergerová: "Je to výstava, kde jde o obavy, vášně, radost i násilí, které jsou v nás všech. Tato výstava nás má přimět, abychom o tom přemýšleli, a ne vyvolávat senzaci." 

Ze starých mistrů je zastoupen například Francisco Goya, nynější tvůrce reprezentují Norbert Bisky nebo Gilles Barbier. Realistické i abstraktní obrazy, plastiky a fotografie doplňují zažloutlé portréty skutečných lidojedů z Tichomoří, domorodé artefakty a moderní videoinstalace. Pro zájemce je tu i televizní koutek, kde si mohou přehrát vybraný film s kanibalskou tematikou. V nabídce je klasika jako Noc oživlých mrtvol a Mlčení jehňátek či některé méně známé hororové tituly. 

Právě ty, podobně jako třeba kritiky oceněný dort z napodobenin částí lidského těla od Philippa Mayauxe, představují protipól k uměleckému nakládání s lidožroutstvím v minulosti. „Téma kanibalismu bylo velmi aktuální u Hieronyma Bosche, v 16. a 17. století, později také u surrealistů. Tehdy to bylo ale obaleno mýtem, zatímco dnes je to doslovné, explicitně a brutálně znázorněné a to tu chci ukázat,“ uvedla kurátorka, která se nebojí na výstavu přivést ani školy. 

Kanibalský zážitek dotvářejí suvenýry v podobě useknutých lidských prstů a uší z marcipánu nebo tematické knihy a DVD. Pokud jim to po prohlídce žaludek dovolí, mohou se návštěvníci najíst v kavárně, která je zakomponována do expozice. Při dnešní slavnostní vernisáži bude stylově v nabídce syrové maso, poznamenal v žertu majitel galerie Thomas Olbricht.

Skutečnými kanibaly byli Evropané, tvrdí britská kniha

Kanibalismu se ve své nové knize věnuje také Richard Sugg z britské Durhamské univerzity. Jeho kniha Mummies, Cannibals And Vampires: The History Of Corpse Medicine From The Renaissance To The Victorians (Mumie, kanibalové a upíři: Dějiny léků z mrtvol od renesance po viktoriány) vyjde 29. června a Sugg v ní líčí často hrůzostrašné metody používané v evropských zámcích i podzámčí.

Až do konce 18. století užívali příslušníci evropských královských rodin coby léčivé prostředky části lidských těl včetně tkání, krve a kostí. V době, kdy odmítali barbarské kanibaly Nového světa, vzdělaní Evropané pili, přikládali si na tělo nebo u sebe alespoň nosili prášek z egyptských mumií, lidský tuk, tkáň, kosti, krev, mozek a kůži. Evropané, tvrdí Sugg, byli ve skutečnosti opravdovými kanibaly.

"Tohle se ve škole učíme jen zřídka, ale důkazy jsou v historických textech z té doby. Jakub I. odmítal medicínu z mrtvoly. Karel II. si dělal svou vlastní. A z Karla I. ji udělali," řekl Sugg listu The Northern Echo.

Suggův výzkum inspiroval také televizní dokument, který se má brzy objevit na britské televizní stanici Channel 4 a v němž Tony Robinson rekonstruuje některé verze starých kanibalských léků s využitím vepřových mozků, krve a lebek.

Jeden recept například velí „vzít tělo ryšavého muže starého zhruba 24 let, celé, čerstvé a nezkažené, zemřelé násilnou smrtí (nikoli na nemoc) a vystavit ho měsíčním paprskům na jeden den a noc“. Samotné tělo se ovšem nekonzumovalo. Pečlivě se z něj vydestilovala „nejčervenější tinktura“, kterou pacient užíval po doušcích. „Nemohu vám říct, jak to chutnalo. Ovšem po rekonstrukci některých z těchto receptů vás mohu ujistit, že destilovaná prasečí krev páchne opravdu odporně,“ řekl Sugg.

  • Kanibalismus jako téma v umění autor: Filip Nerad, zdroj: ČTK http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/26/2590/258919.jpg
  • Alles Kannibalen? (výstava v berlínské galerii Me Collectors Room) autor: Filip Nerad, zdroj: ČTK http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/26/2590/258920.jpg
  • Will Cotton / Consuming Folly (2009-2010) (© Will Cotton & Mary Boone Gallery) zdroj: Me Collectors Room http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/26/2590/258930.jpg
  • Toshio Saeki / bez názvu (1970) zdroj: Me Collectors Room http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/26/2590/258929.jpg
  • Michael Borremans / The Present (2001) zdroj: Me Collectors Room http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/26/2590/258928.jpg
  • Kanibalismus jako téma v umění autor: Filip Nerad, zdroj: ČTK http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/26/2590/258923.jpg
  • Kanibalismus jako téma v umění autor: Filip Nerad, zdroj: ČTK http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/26/2590/258925.jpg
  • Kanibalismus jako téma v umění autor: Filip Nerad, zdroj: ČTK http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/26/2590/258921.jpg
  • Oda Jaune / bez názvu, detail (2008) (© Oda Jaune & Galerie Daniel Templon, Paříž) zdroj: Me Collectors Room http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/26/2590/258932.jpg
  • Kanibalismus jako téma v umění autor: Filip Nerad, zdroj: ČTK http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/26/2590/258924.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Nobelovu cenu za literaturu obdržela kanadská básnířka Anne Carsonová

Laureátkou Nobelovy ceny za literaturu pro rok 2026 je kanadská básnířka a esejistka Anne Carsonová. Ocenění uděluje Švédská akademie, podle níž „odvážné a nápadité dílo“ Carsonové „vytvořilo v hravém dialogu s tradicí nové formy pro současnou literaturu“. Ve svých knihách často odkazuje na starověkou řeckou a latinskou literaturu, kterou modernizuje a překládá.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Interiér dolní stanice lanovky na Sněžku proměnila multimediální expozice

V dolní stanici kabinové lanovky v Peci pod Sněžkou vznikla multimediální expozice Sněžka 1603. Na ploše více než 170 metrů čtverečních představuje přírodu, historii i příběhy Krkonoš. Její součástí je přes čtyři metry dlouhý plastický model Sněžky s videomappingem, panoramatická projekce přírodních živlů nebo interaktivní hry.
před 16 hhodinami

VideoFilmové premiéry: Šipkaři, Wirbel či Milovník, ne bojovník

Premiéru má hypnotické drama Wirbel s Davidem Švehlíkem a Judit Pecháček v hlavních rolích. Jde o celovečerní debut režiséra Tomáše Hubáčka, příběh o síle krajiny se odehrává v česko-německém pohraničí. Další prvotina, tentokrát slovenské režisérky Martiny Buchelové, vstupuje do kin s cenou z karlovarského festivalu – ve filmu Milovník, ne bojovník vypráví o mladíkovi, který se rozhodl nedělat hlouposti a hlavně nelézt na vysoké stromy. V bláznivé hudební komedii Rolling Loud: Bez zábran hraje Owen Wilson otce, který vezme dospívajícího syna na hiphopový festival. Česko-slovenský snímek Šipkaři pak kombinuje černý humor, akční scény i kriminální zápletku. Propuštěného vězně v podání Tomáše Maštalíra zavede série nečekaných událostí k šipkařským turnajům.
před 19 hhodinami

VideoNehoráznost a arogance, říká ke Klempířovu vystoupení ve Frankfurtu Denemarková

Čestným hostem knižního veletrhu v německém Frankfurtu nad Mohanem je letos Česko, na úterním slavnostním zahájení vystoupil i ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy). Ten čelil kritice z publika i pódia, pro ČT uvedl, že na to reaguje pozitivně, a ocenil, že česká literatura je slyšet. Proti jeho projevu vystoupila spisovatelka Radka Denemarková. Reagovala například na pasáž z Klempířova vystoupení týkající se autorů z dob komunismu, kteří nemohli vydávat či byli v exilu. Denemarková kvůli Klempířově spolupráci s StB hovořila o „nehoráznosti“, ministrovi vytkla také přístup či „aroganci“ v sále. Rozhovorem v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 20 hhodinami

Může Kristus mluvit hlasem Streepové? Podle kritiků filmu Letopisy Narnie ne

Na plátno se po sedmnácti letech opět dostanou Letopisy Narnie. Do premiéry nového zfilmovaného příběhu zbývá víc než čtvrt roku, nicméně už nyní se řeší, jestli je přístup režisérky a scenáristky Grety Gerwigové k literární fantasy klasice správný. Četní zástupci amerických konzervativních křesťanů se pobuřují nad tím, že by lva Aslana, tedy literární zpodobnění Ježíše Krista, měla mluvit herečka Meryl Streepová.
7. 10. 2026‌‌

V Evropském parlamentu je socha nahého Trumpa

V budově Evropského parlamentu ve Štrasburku byla v úterý odhalena pozlacená socha amerického prezidenta Donalda Trumpa. Satirické dílo dánského umělce Jense Galschiöta nazvané Oranžový mor zobrazuje zcela nahého obézního Trumpa sedícího na ramenou menšího, štíhlejšího muže. Umělce do prostor parlamentu, kde se tento týden koná plenární schůze, pozval dánský europoslanec Per Clausen z frakce Levice v Evropském parlamentu (GUE/NGL). Socha v parlamentu zůstane do čtvrtka.
7. 10. 2026‌‌

VideoFrankfurtský veletrh je jako rockový koncert, říká ředitel knihovny

Na Frankfurtském knižním veletrhu, jehož je letos čestným hostem, představuje Česko německým čtenářům téměř dvě stě překladů tuzemských knih. „Je to podobné jako na rockových koncertech, když vydáte desku, tak i Rolling Stones musí vyjet a propagovat,“ říká za organizátory generální ředitel Moravské zemské knihovny Tomáš Kubíček. Prezentaci na jednom z největších knižních festivalů na světě si prohlíží nejen veřejnost, ale i profesionálové z knižního byznysu. „To jsou ti, které potřebujeme získat, a vidí-li zájem německých čtenářů, tak se zajímají, co to je za knihu,“ dodal Kubíček. „Když se podaří naplnit, co od Frankfurtu očekáváme, zvedne se zájem o českou literaturu i v dalších a pro nás důležitých velkých jazykových oblastech,“ doufá.
7. 10. 2026‌‌

Obrazem: Designblok si posvítil na více než tři sta vystavujících

V Praze začíná Designblok. Hlavním tématem osmadvacátého ročníku je světlo. V několika pražských lokacích v hlavním městě se představí téměř tři sta sedmdesát vystavujících a značek designu a módy z dvaceti čtyř zemí.
7. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.