Je Imre Kertész dostatečně maďarský pro státní vyznamenání?

Budapešť - Maďarský spisovatel Imre Kertész, nositel Nobelovy ceny za literaturu, obdržel maďarské nejvyšší státní ocenění. Řád svatého Štěpána převzal před dvěma dny, ovšem podle Hnutí za lepší Maďarsko (Jobbik) jej vůbec dostat neměl. Krajně pravicové hnutí kvůli tomu napsalo otevřený dopis prezidentovi Jánosi Áderovi.

Jobbik kritizuje rozhodnutí udělit nejvyšší maďarskou poctu Kertészovi, neboť prý spisovatel v minulosti zpochybňoval maďarství. V rozhovoru pro list Die Welt totiž prohlásil, že v Maďarsku mají velké slovo antisemité a pravicoví radikálové.

„Člověk nesmí vidět rasistický antisemitismus dvacátého století izolovaně. Musí ho vidět v souvislosti s velkou dobovou zkušeností a tou byl totalitarismus. A totalitarismus s koncem vlády nacismu neskončil. V zemi, jako je Maďarsko, navíc vidíme, že také antisemitismus s nacismem nezmizel. (…) Situace se v posledních deseti letech zhoršila. Pravicoví extremisté a antisemité se dostali ke slovu. Staré neřesti Maďarska, jeho prolhanosti a sklonům k vypuzení, se daří jako nikdy,“ řekl Kertész v interview, které dal německému deníku u příležitosti svých osmdesátých narozenin v roce 2009. Spisovatel má v Berlíně svůj druhý domov. „Jsem produkt evropské kultury, dekadent, pokud chcete, vykořeněný. Neoznačujte mě za Maďara,“ požádal také v rozhovoru.

Kertész, narozený roku 1929 v budapešťské měšťanské rodině, byl ve svých patnácti letech deportován do Osvětimi a poté do Buchenwaldu. Téma holocaustu se prolíná celým jeho dílem. Svůj první (a asi i nejznámější) román Člověk bez osudu se mu podařilo vydat po dlouhých tahanicích v roce 1975. Právě se zvláštním přihlédnutím k jeho prvotině mu Švédská královská akademie udělal v roce 2002 Nobelovu cenu za literaturu. Maďarský prezident při předávání řádu Kertésze ocenil, že s „anatomickou přesností“ ukázal, co totalitní režimy provedou s lidskou duší.

Touha po názorovém porozumění se Kertészovi neplní

Podle maďarského spisovatele Rudolfa Ungváryho Kertész tím, že se rozhodl vyznamenání přijmout, udělil „rozhřešení“ konzervativní pravicové vládě premiéra Viktora Orbána. Server Index.hu napsal, že z Kertésze se stane „klaun holocaustu“ a Orbánův poskok, neboť vláda v centru Budapešti iniciovala letos k 70. výročí obsazení Maďarska Německem sporný památník. Ten je podle kritiků Orbánovou snahou odsunout do pozadí odpovědnost maďarských válečných činitelů za deportace Židů.

Naopak literáta se zastala filozofka Ágnes Hellerová. Je toho názoru, že Kertész si zaslouží jakoukoli cenu, především pak tu maďarskou. Také šéfka budapešťského muzea totality Mária Schmidtová považuje vyznamenání pro 85letého Kertésze za ocenění jeho celoživotního díla.

Imre Kertész po převzetí Nobelovy ceny za literaturu (2002)
Zdroj: ČTK/PRESSENS BILD/Henrik Montgomery

Sám spisovatel ocenění hájí. Podle něj by řád měl signalizovat „touhu po názorovém porozumění“ a „bezodkladnost“ takovéto shody. 

Řád spolu s Kertészem obdržel například i vynálezce slavného kostkového hlavolamu Ernö Rubik.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatou palmu v Cannes získalo drama Fjord, Velkou cenu poroty má Minotaur

Zlatou palmu, hlavní cenu 79. ročníku filmového festivalu v Cannes, získalo drama rumunského režiséra Cristiana Mungia Fjord, informují agentury AFP a DPA. Velkou cenu poroty si odnesl Minotaur Andreje Zvjaginceva, ruského tvůrce žijícího v exilu.
23. 5. 2026Aktualizováno23. 5. 2026

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
22. 5. 2026

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
22. 5. 2026

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
22. 5. 2026

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026
Načítání...