Housle jako ze Star Treku

Praha - Housle, které vypadají spíše jako socha než hudební nástroj, jsou specialitou českého umělce Ľudovíta Bariho. Poprvé za svou dlouholetou kariéru ukázal všechna svá unikátní díla veřejnosti v Emauzském klášteře.

„Tyhle housle jsem udělal podle seriálu Star Trek, protože jsem se nechal inspirovat krásným tvarem toho raketoplánu,“ popisuje svůj kousek Ľudovít Bari. A i jiné Bariho housle vypadají, jako by přilétly z vesmíru. U dalších ho třeba inspirovala křídla mouchy. S netradičním designem začal před více než patnácti lety. Od té doby je ve světě známý jako houslový inovátor. Ve své sbírce má už více než 20 modelů. 

S tvorbou začal bez jakýchkoli znalostí, jak housle vytvořit, aby mohly hrát. Hlavně ze začátku se tak setkával s nedůvěrou. „Přišel nějaký mladík a povídá: tohleto nikdy hrát nebude. Já mu říkám: to jste odvážný, jak to víte? Řekl: to prostě vím. A odešel,“ vypráví Bari. 

Dnes s jeho houslemi hraje příležitostně například Talichovo kvarteto. Designové housle ale hudebníci berou spíš jako umělecké dílo. „Je slyšet, že ten zvuk je dost jiný, což vychází z principu toho tvaru,“ říká Jan Talich. I přes jisté nedostatky jsou ale Bariho housle v kurzu. Chtěla je od umělce koupit například i světoznámá houslistka Vanesa Mae, ovšem marně. Bariho housle totiž nejsou na prodej.

Výtvarník Ľudovít Bari za doprovodu Talichova kvarteta včera představil v pražském opatství Emauzy kompletní kolekci dvaceti kusů světově unikátních hudebních nástrojů 21. století. Bariho unikátní hudební nástroje byly v prostorách opatství fyzicky vystaveny pouze na jeden den. Až do 15. července však expozice v opatství Emauzy zdarma nabídne další umělecká Bariho díla - sošky, dřevěné reliéfy a obrazy. 

O vzniku svých děl a pocitech, které při tom prožíval, píše Bari v knize Díla tvořená láskou. Pražský výtvarník Ľudovít Bari studoval u akademické sochařky Aleny Burešové figurální techniku. Jeho díla s hudebními nástroji byla roku 1995 prezentována v pořadu australské televizní stanice Beyond, kde je označili za technické novinky 21. století. Některá Bariho umělecká díla mají ve svých soukromých sbírkách světově známé osobnosti. Jednu z jeho sošek například vlastní iluzionista David Copperfield. Celková hodnota Bariho uměleckých děl je odhadována na několik desítek milionu korun.

Nahrávám video
Reportáž Ondřeje Moravce
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zemřela francouzská herečka Nathalie Bayeová, držitelka čtyř cen César

Ve věku 77 let zemřela francouzská filmová a divadelní herečka Nathalie Bayeová, informovala s odvoláním na její rodinu agentura AFP. Bayeová natočila přes osmdesát filmů a spolupracovala s hlavními tvůrci francouzské nové vlny Claudem Chabrolem, Francoisem Truffautem či Jeanem-Lucem Godardem. Za svůj život získala čtyři francouzské filmové ceny César.
před 40 mminutami

Zemřel Jan Potměšil. Hrál létajícího ševce či ve filmu Bony a klid

Ve věku šedesáti let zemřel ve čtvrtek herec Jan Potměšil. Ztvárnil řadu filmových a televizních rolí, byl také tváří dobročinných iniciativ a je spojen s děním během sametové revoluce. Potměšil byl od začátku devadesátých let upoután na invalidní vozík, v posledních třech letech se potýkal s vážnými zdravotními problémy. Kolegové na zesnulého herce vzpomínají jako na statečného člověka, který svůj talent uplatnil i přes osudové zranění.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

„Díky, Timmy!“ Chalametův pobuřující výrok zvýšil prodej vstupenek

Ředitel Královské opery a baletu v Londýně poděkoval hollywoodské hvězdě Timothéemu Chalametovi za to, že pomohl zvýšit zájem o představení této scény. Vstupenky se začaly více prodávat po hercově problematickém výroku, že opera a balet „nikoho nezajímají“.
před 22 hhodinami

Vojta Náprstek se narodil před 200 lety. Do Prahy přinesl vzdálené civilizace i feminismus

Vojtěch či Vojta Náprstek byl mužem mnoha talentů, ovlivnil tak tuzemskou společnost mnoha nejrůznějšími způsoby. Jeho odkaz dodnes přetrvává například v muzeu mimoevropských kultur v Praze, které nese jeho jméno.
před 23 hhodinami

Sorrentino má rád momenty zastavení, říká střihač jeho filmů

Festival Dny evropského filmu se letos věnuje tvorbě italského režiséra Paola Sorrentina. Jak se spolupracuje s oscarovým režisérem, popsal České televizi jeho dvorní střihač Cristiano Travaglioli. Mluvil o přístupu Sorrentina k filmu i o natáčení seriálu Mladý papež.
14. 4. 2026Aktualizováno16. 4. 2026

Historickým městem roku 2025 je Náměšť nad Oslavou na Vysočině

Titul Historické město roku 2025 získala Náměšť nad Oslavou. Cena je odměnou za využití peněz na obnovu památek z programu ministerstva kultury. Ocenění převzal starosta Jan Kotačka (Spolupráce – aktivity).
16. 4. 2026Aktualizováno16. 4. 2026

Zachytil dobu, kdy v Praze „žil divadelní bůh“. Fotograf Koudelka pokřtil publikaci Divadlo

Nejvíce proslul svými Cikány, Invazí a Exily. Počátky kariéry Josefa Koudelky jsou přitom pevně spjaty s pražskými jevišti. Asi nejslavnější žijící český fotograf a jediný tuzemský člen prestižní agentury Magnum Photos ve svých osmdesáti osmi letech osobně představil soubor snímků z 60. let.
16. 4. 2026

VideoPřed 70 lety přišel na trh první videorekordér

Před 70 lety se začaly používat k záznamu obrazu dvoupalcové, zhruba pět centimetrů široké magnetické pásky. Na trh tehdy přišel první videorekordér. Vynalezla ho americká firma Ampex. Technologie byla určená hlavně pro televizní stanice, časem se ale dostala i do domácností. Přístroj výrazně zjednodušil záznam televizního vysílání. Do té doby se totiž živě vysílané pořady mohly zachycovat jen ve speciálním zařízení na tradiční filmový pás. V polovině šedesátých let se první studiové videorekordéry dostaly i do Československé televize. O podrobnostech této technologie hovořil v 90' ČT24 dramaturg a scénárista filmu Králové videa Petr „Hrošík“ Svoboda. Pořadem provázeli Mariana Novotná a Daniel Takáč.
16. 4. 2026
Načítání...