Praha - Po osmileté odmlce se ozývá Garage. Kapela s frontmanem Tonym Ducháčkem je zapsaná v učebnicích nezávislého proudu. Nové album se jmenuje i zní černočerně - Black. V 80. let patřila Garage k nejznámějším kapelám undergroundové scény. Demokazety Garáž… byla a je a Garáž? Na tu nemáš! se šířily mezi posluchači, aniž by skupina vydala jedinou oficiální desku. Ta se objevila až po roce 1989.
„Počítám, je to asi jedenácté album. Jmenuje se Black. Je to temný album,“ charakterizuje CD Tony Ducháček. „Je to klasický garážový kytarový sound, na který jsou lidé zvyklí. Jsou tam i drobná překvapení, např. nejpomalejší píseň na světě,“ doplňuje Jan Macháček.
Zpočátku se kapela inspirovala hlavně tvorbou Lou Reeda, Velvet Underground či Iggyho Popa. Po příchodu kytaristy Jana Macháčka skupina experimentovala s funky i latinskoamerickými rytmy. V kapele působil i Mejla Hlavsa v netradiční roli kytaristy.
„Undergroundový rock, který tady byl před nimi byl temný a skeptický. A mně se zdá, že takováto pouliční stylizace nebo přirozenost mezi Žižkovem a New Yorkem je radostnější,“ zamýšlí se nad zvukem kapely hudební kritik Pavel Klusák.
Bigbítovému založení kapely legendární postavy českého rocku Tonyho Ducháčka odpovídá i charakter jeho textů. „Básnického ducha může mít někdo, do koho byste to vůbec neřekli…Ivan Martin Jirous řekl, že jestli Ducháčkovy texty nejsou postmoderní tak není postmoderní nic,“ dodává Klusák.
Deska Black vychází jako příloha časopisu Respekt. Do kamenných obchodů pak vstoupí během měsíce února.
