Na velký mejdan s infarktem, titanovou kyčlí, viagrou a kondomem od manželky. Odvázaní cool geronti v husté akci. Nezničitelní, nepřemožitelní, nestoudně nestydatí. Slavná „brooklynská čyřka“ Douglas, De Niro, Freeman a Kline, stará elegantní škola, co na to má, a tak to dá, a s ničím se moc nemaže. Protože ten, kdo vyrostl v Brooklynu, nemůže stát nikdy stranou!
Na scénu přicházejí tři mušketýři z Brooklynu, kteří byli vlastně čtyři, znali se od základky a po osmapadesáti létech se pokouší znovu zruinovat Black Jack i své chátrající tělesné schránky. Kde jinde by do toho měli jít, nežli v hlavním městě zábavy a hříchu Las Vegas, kde jsou pro to ideální podmínky. A jdou do toho na plný plyn a druhý dech, s jednoduchým itinerářem, odpovídajícím klasickým teenagerovským pařbám (ať již k nim dojde ve Vegas nebo v Bangkoku): „Zapaříme, pokouříme, položíme holky na lopatky, zruinujeme Black Jack a možná, že najdeme i pravou lásku“. Nic nového v komfortních apartmánech luxusního hotelu Ceasars Palace, u hracích stolků jeho casina, nic, co by tady na Stripu, již někdy nějak a s někým nebylo.
Jenomže tentokrát do toho – jen producenti a hodně průměrný režisér Jon Turteltaub (Kokosy na sněhu, Lovci pokladů) vědí proč – jde elitní hollywoodský kvartet, který má na svém kontě dohromady (jak je spočítáno v distribučních podkladech) celkem šest Oscarů, devět oscarových nominací a šest miliard dolarů vejvaru za filmy, které natočili. Michael Douglas, Robert De Niro, Morgan Freeman a Kevin Kline (každý z nich utáhne samostatný projekt levou zadní), se takhle sešli poprvé a bude zřejmě záležet jen na nich, jestli také naposled. Dvacet osm uvážlivě investovaných milionů dolarů se totiž za zhruba měsíc více než dvojnásobně vrátilo, což sice není žádné ohromující bingo, ale na „dvojku“, s ještě o něco lepším režisérem, by tu zaděláno být mohlo.
Dávno jsou pryč doby, kdy nám v úvodní, retro představovačce předvádějí, jak kdysi jako kluci drželi spolu, u nohou měli celý svět a před sebou spoustu nenaplněných (nebo spíš nesplnitelných?) snů. Život je odvál tak porůznu a oni teď, jako elegantní a starosvětští dědkové, chytají za prořídlé pačesy možná poslední příležitost dokázat sobě i světu, že to v nich pořád ještě někde je. Že to dokáží rozjet, protože titanová kyčel parádně drží, povinný příděl prášků před spaním je neztlumí a o kondom od manželky (doroste-li do něj odpovídající obsah) mají místní krasavice pořád zájem.
A tak je tu máme! Sama (Kevin Kline), který někde na Floridě poklidně hnípe na důchodcovských večírcích a přes den rozhýbává svoji novou, titanovou kyčel v bazénu, Paddyho (Robert De Niro), zalezlého ve svém brlohu, oddávajícího se programovému truchlení po zesnulé manželce a neúspěšně bombardovanému koláči od sousedky a také Archieho (Morgan Freeman), jenž vyhrál první závod s infarktem a teď polyká pravidelné příděly prášků, v kapse má mobil s alarmem a za zády starostlivého syna Ezru. No a pak je tu ještě profesionální mrouskač a úspěšný právník Billy (Michael Douglas), který tohle všechno vlastně způsobil, protože ignoruje svůj věk a hodlá si vzít chutné lízátko, které je o polovinu mladší nežli on – přesněji řečeno má tolik roků, kolik let trápí Archieho hemeroidy. Znáte snad lepší důvod, proč uspořádat rozlučkovou jízdu v Las Vegas?
Režisér Turteltaub je spíše mistr průměrnosti, který zatím žádnou velkou díru do filmového světa neudělal a jeho angažmá na tomto projektu zřejmě vyžadovalo jistou odvahu ze strany producentů a zároveň toleranci etablovaných, hereckých hvězd, které se rozhodly, že si natáčení ve Vegas užijí, protože si konec konců samy vystačí a nějaký režisér je nemůže jen tak rozhodit. Turteltaub to pochopil a evidentně jim do toho moc nekecal, takže i banální plky, které do nich pral vlažný a nevyrovnaný scénář Dana Folgemana o tom, kam to všechno uteklo, když jim ještě včera bylo sedmnáct a plačtivé výrony typu „jsem starej a opuštěnej“, poctivě plnící roli komediálních retardérů, nejsou v jejich podání tak trapné, nudné a prázdné, jak byste čekali (a jak by si konec konců také zasloužily).
Tyhle čtyři totiž nepoloží ani nevýrazná režie ani pár opravdu blbých a zbytečně sentimentálních pasáží ve scénáři, který inklinuje stejně k situační komedii jako k banální moralitě, v níž si uprostřed Nevadské pouště vyžilý proutník Michael Douglas uvědomí, že je vlastně „láskovej typ“, najde ženu, kterou si zaslouží i odvahu konečně přiznat své roky, Robert De Niro mu oplatí jednu starou službu o níž celý život nevěděl, Morgan Freeman navleče červené kvádro, odmítne být dál kardiakem a bude dělat jen to, co má rád a Kevin Kline zvítězí nad svým prezervativem, čímž dožene k dojatým slzám jednu mladičkou kůži, která by mu bývala snad i docela ráda dala. A tohle všechno, zarámováno armádou krásných slečen, obdivem luxusního podržtašky, kterého dostali jako nadstandardní výbavu svého luxusního apartmánu a povinným koloritem místních kulis, kde Casino střídá dementní soutěž Miss Bikini a po zahřívací diskotéce všechno směřuje k závěrečnému velkému super mejdanu, na kterém se všichni odvážou, včetně místních transvestitů a umělců z Cirque du Soleil.
Pěkný „eintopf“, řeknete si možná a nostalgicky zavzpomínáte, jak pejsek a kočička vařili kdysi dort ze všeho, co bylo na dosah. A také nic neočekávaného ani objevného, spíše takové jedno velké, barevné a halasné klišé, naředěné z očekávaných ingrediencí, které sem tam balancuje na hranici trapnosti a nezadržitelně směřuje k nevyhnutelnému happy endu. Ale také důkaz toho, jak ostříleným hollywoodským borcům stačí alespoň sem tam dobrá narážka, nějaká ta vydařená hláška či náznak výživnější situační komiky a oni ji dokážou uchopit, pohrát si s ní a předat ji s nadhledem a noblesou dál tak, že zapomínáme na trapnost a začínáme se bavit. Především díky nim jsou tak Frajeři ve Vegas neurážející a pohodovou oddychovkou, která má vtip, eleganci a šarm, a i když to není žádná tempařská exploze, nudit se na nich nebudete. Tedy nebudete-li se již dopředu příliš generačně vyhraňovat a apriorně odmítat představu, že i charismatičtí staříci mohou být svým způsobem sexy a cool, a vezmete-li na vědomí, že nepřišli prudit, ale dát vám něco z elánu a pohody, které zažívali, když z výchozí ptákoviny nakonec udělali docela slušný, byť nenáročný a mozkovnu nezatěžující film.
„Já uměl holky rozesmát,“ nostalgicky zavzpomínal na staré dobré časy znovuprobuzený Paddy a řekl to tak trochu i za ně. Kvůli tomu totiž přišli, aby předvedli, jak se pařilo v roce 1959 a pozvali nás k tomu. Když jim vyjdeme trochu naproti, nebyla to z jejich strany marná cesta. „Nebojme se toho být staří,“ vzkazují nám zkušeně „a když už k tomu dojde, nestyďme se občas si zablbnout jako za mlada!“ A nikdy nehasnoucí světla Las Vegas budou zářit jako barevný ostrov uprostřed noční pouště, pro ně – i pro nás. Abychom našli včas naši cestu a nebáli se po ní vydat, protože na každého někde čeká jeho osudová Diana. A možná přijde i tenhle úžasný rapper 50 Cent…
LAST VEGAS/FRAJEŘI VE VEGAS - USA 2013, 104 min., české titulky, 2D. Režie: Jon Turteltaub. Scénář: Dan Fogelman. Kamera: David Hennings. Hudba: Mark Mothersbaugh.
Hrají: Michael Douglas (Billy), Robert De Niro (Paddy), Morgan Freeman (Archie), Kevin Kline (Sam), Mary Steenburgenová (Diana), Jerry Ferrara (Dean), Romany Malco (Lonnie), Roger Bart (Maurice), Joanna Gleasonová (Miriam) Michael Ealy (Ezra).
V kinech od 19. prosince 2013
