Praha – Historická budova Národního divadla by se nejdéle do konce roku 2015 měla dočkat nové fasády a vnějšího pláště. Naposledy byla rekonstrukce vnějšku budovy prováděna před téměř třiceti lety, v roce 1983, tedy ke stému výročí znovuotevření zlaté kapličky po požáru.
Opravy podle vedení divadla už nelze odkládat. Plášť budovy je poškozen především povětrnostními vlivy a blízkostí rušné komunikace; v nejhorším stavu jsou prý korunní římsy. Rekonstrukce bude rozdělena do čtyř etap, pro každou je vyhrazen jeden rok.
První už odstartovala, zatím na úřednické úrovni, ale už tento týden by mělo severní fasádu budovy zakrýt lešení. Po části budovy s hlavním vstupem do divadla přijde na řadu východní strana v Divadelní ulici směrem k Nové scéně. Třetí etapa se zaměří na jižní fasádu v Ostrovní ulici a rekonstrukci zakončí nejvíce poškozená západní fasáda, obrácená k Vltavě.
„Příprava projektu byla docela dlouhá. Začala v roce 2003 zpracováním restaurátorských průzkumů a záměrů a následně projektové dokumentace. Během devíti let se to všechno cizelovalo tak, aby dokumentace byla co nejpodrobnější a vystihovala stav objektu,“ popisuje začátky rekonstrukce Miroslav Růžička, zástupce technicko-provozního ředitele ND.
Generální oprava čeká obvodový plášť včetně všech plošných, plastických, zdobných a uměleckých prvků z kamene, omítky i štuku a také oplechované části fasády, mříže, podstavce, nástěnné malby, okna, dveře, terasy a balkony. Součástí zakázky je stožárové osvětlení budovy, dlažba pod vstupem a kočárovnou, vnější zóny pro očištění obuvi, podstavce trig a balustrádové zábradlí mostu nad Divadelní ulicí včetně nové kamenné lavičky.
Rekonstrukci provádí stavební společnost OHL ŽS, která vyhrála výběrové řízení. Podílet se na ní budou restaurátoři Akademie výtvarných umění, odborníci z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a Laboratoře molekulové spektrometrie VŠCHT v Praze či Ústavu struktury a mechaniky hornin Akademie věd.
Při rekonstrukci se budou muset potýkat nejen s poškozením způsobeným okolní dopravou a počasím, původními unikátními stavebními postupy, ale také s rekonstrukcí, která na fasádě proběhla začátkem 80. let. „Dělaly se jako jedny z posledních, musel se splnit termín k výročí sta let od otevření Národního divadla po požáru, a tomu byla poplatná i práce,“ vysvětlil Růžička s tím, že některé tehdejší zásahy už napravit nelze.
Současná rekonstrukce by podle smluvního ujednání měla skončit nejdéle 31. prosince 2015. „Nicméně máme ambice, jak zhotovitel, tak my, lhůtu o rok zkrátit, protože se nabízí, že bychom sloučili východní etapu s jižní, která je relativně malá, a rekonstrukce obou by mohla být realizovaná v jednom roce,“ doufá Růžička.
Fasáda není tím prvním, co projde v Národním divadle opravou. S celkovou rekonstrukcí zlaté kapličky začalo v listopadu 2007. Náklady současné etapy dosáhnou 94,6 milionu korun.
Opravu zanedbaných památek by spravilo 60 miliard korun
Další památky, které nutně potřebují opravu lze najít po celé republice, namátkou lázně Kyselka nebo Polský dům v Ostravě. Vrátit památku do původního stavu přitom v Česku nařizuje majitelům zákon, který ale kvůli nedostatku peněz často neplní ani stát.
Zatím se nenašly peníze například na rekonstrukci levého křídla Průmyslového paláce, které bylo fatálně poničeno pořárem roku 2008. Stavbu by totiž bylo nutné víc než z poloviny postavit znovu a projekt by stál nejméně 1,3 miliardy korun.
Česko je na památky neobyčejně bohaté. Na našem území se jich nalézá přes 40 tisíc; z toho 271 národních kulturních památek a 12 na seznamu UNESCO. Jejich údržba ovšem stojí značné sumy a stát posílá čím dál míň. Loni dalo ministerstvo kultury na záchranu a opravy historických objektů 690 milionů korun, letos o 151 miliónů méně, tedy 539 milionů.
Na kompletní opravu všech zanedbaných památek v zemi by bylo potřeba zhruba 60 miliard korun. Historik architektury Zdeněk Lukeš tu vidí příležitost pro soukromé mecenáše.
