Don Quichotte ve Státní opeře zpíval, Don Quijote tančí

Praha - Do Státní opery Praha se vrací Don Quijote de la Mancha, tentokrát v baletním provedení Před dvěma lety Státní opera uvedla oblíbeného hrdinu v opeře Julese Masseneta Don Quichotte, tentokrát příběh rytíře bloudícího světem a hnaného touhou po ideálu nabídne v klasické baletní verzi Maria Petipy a Alexandra Gorského.

Operní Don Quichotte byl zasazen do poválečné itálie - hlavní hrdina jezdil fiatem a Sanchovým oslem byl motocykl. Baletní Don Quijote slibuje klasický balet v tradičním zpracování, ale s mladými herci, kteří mu dají nový náboj. „Není třeba nic modernizovat, protože tvar představení má hodnotu takovou, jaké je. A nějak ho aktualizovat, by bylo necitlivým zásahem,“ uvedl choreograf a režisér Jaroslav Slavický.

V původní choreografii, kterou vytvářel spolu s Kateřinou Slavickou a Hanou Vláčilovou, byly podle jeho slov odstraněny jen věci, které zpomalovaly dynamiku představení nebo děj. „Modernost inscenace je v tom, že ji dělají mladí lidé. Oni nebudou nikdy tančit staře. Svůj vliv na jeviště vždycky přenesou,“ dodala Vláčilová.

Populární baletní titul na motivy jednoho z nejslavnějších španělských románů Důmyslný rytíř Don Quijote de la Mancha, s hudbou vídeňského skladatele, dirigenta a houslisty Ludwiga Minkuse, byl poprvé uveden v moskevském Velkém divadle v roce 1869. Dnes patří do zlatého fondu klasický baletů 19. století.

„Hodnota představení je právě v choreografické koncepci,“ připomněl Slavický. Podle trojice choreografů je inscenace technicky, výrazově i herecky velmi náročná. „Charakteristika postav je třeba vyjadřvoat především pohybově, mimikou, gesty. Sólové party navíc vyžadují virtuózní techniku,“ podotkl Slavický. Navíc se tanečníci musí vyrovnat se španělským temperamentem, musí být znát španělské jiskření, ohnivost, radost z pohybu.

Tuzemskou premiéru měl balet v Praze v roce 1986 v tehdejším Smetanově divadle. V inscenaci, která se udržela na repertoáru až do roku 1997, tančili pár Kitri a Basila Miroslava Pešíková a Vlastimil Harapes, druhou premiéru Hana Vláčilová s Janem Kadlecem.

Právě Vláčilová se podílela i na současné choreografii. „Role Kitri je stejná, taneční kroky jsou stejné, ale vypadá to dnes jinak. Záleží na temperamentu každé baleríny. A to je úžasné na klasice,“ uvedla tanečnice. Jiná je podle ní i vizuální stránka baletu, před dvěma desetiletími měly například sólistky růžové kostýmy, dnes tančí v rudých.

Don Quijote / Alina Nanuová a Ondřej Vinklát
Zdroj: Stanislav Peška/ČTK

Příběh stárnoucího rytíře Dona Quijota, který sní nad četbou starých románů o hrdinských skutcích, a především o lásce ke krásné Dulcinee, se těší divácké oblibě po celém světě. „Balet se sice jmenuje Don Quijote, ale s historií o Donu Quijotovi, jak ji známe, zas tak svázaný není. Ta vytváří dějový a koloritní rámec, do něhož je balet zasazen. Je to balet plný humoru, vtipu, takový veselý příběh,“ poznamenal Slavický.

Hlavní dějová linie milostného příběhu o zakázané lásce Kitri a Basila se prolíná se snovým a fantaskním světem Dona Quijota, který se vydal hledat, společně se svým věrným Sanchem Panzou, dámu svého srdce. Rolí Kitri a Basila se zhostili moldavská tanečnice Alina Nanuová v alternaci s Miho Ogimotovou a sólisté SOP Ondřej Vinklát, kterého alternuje Ulvi Azizov.

Don Quijote je první baletní premiérou po 1. lednu 2012, kdy byla sloučením Státní opery a Národního divadla (ND) zahájena transformace pražské operní scény. Před premiérovým publikem bude balet uveden 16. února. Recenzi zveřejní web ČT24 během víkendu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoTemný příběh groteskním způsobem, Národní divadlo uvedlo Ibsenovu Hedu Gablerovou

Hrdinka dramatu Henrika Ibsena Heda Gablerová bojuje s nudou a konvencemi ve stejnojmenné činohře Národního divadla v Praze. Divadlo uvedlo hru norského dramatika, ve kterém maďarský režisér Viktor Bodó obsadil do hlavní role Pavlu Beretovou. Gablerové se rozpadá představa o úspěšném životě v přepychu před očima. Probouzejí se v ní temnota, zlost a tvrdost, se kterými je připravena zúčtovat se světem kolem sebe. Ibsen v Hedě představuje lidské nedokonalosti a slabosti. Všichni čekají na to velké, co v životě přijde, ale žijí v nedokonalostech a marnostech. Nic vlastně pořádně nefunguje. „Tato hra bude vždycky aktuální, protože člověk se nikdy nezmění,“ vysvětluje Bodó. Heda Gablerová patří mezi velké ženské a náročné role. Před Beretovou se jí zhostily v devadesátých letech Ivana Chýlková a o dvě dekády později Lucie Trmíková. „Ibsen psal svoje hry s krutým pohledem na svoje postavy. Krutost a tragičnost těch postav vyvolává humor. Je to kruté, ale legrační,“ řekla Beretová.
před 8 hhodinami

Společnost Levné knihy je v insolvenci. Dluží zhruba 133 milionů korun

Insolvenční návrh, podle nějž dluží zhruba 133 milionů korun, na sebe podala firma Levné knihy. Uvedla, že ji poznamenala pandemie covidu-19 a také inflace po začátku celoplošné ruské agrese na Ukrajině. Navrhuje, aby soud vyhlásil konkurs na její majetek. Městský soud v Praze zahájil insolvenční řízení v pátek 6. března.
před 12 hhodinami

VideoVýstava v pražském DOX nabízí díla Warhola, Maleviče či Le Corbusiera

Díla Andyho Warhola, Kazimira Maleviče, Le Corbusiera a řady dalších autorů představuje pražské Centrum současného umění DOX. Nová výstava nese název Hit by News a zabývá se vztahem umění a tištěných médií. Výstavu tvoří téměř čtyři stovky uměleckých děl, které se řadí k takzvanému „press artu“. Ten pracuje s novinami, časopisy, ale i reklamou. Vystavená díla ukazují, že média ovlivnila řadu významných umělců. Press art je ale k médiím z podstaty kritický. Některé autory zajímal mediální svět celebrit, senzací či tragédií, jiní se vymezovali proti propagandě nebo poukazovali na moc, s jakou může tisk utvářet veřejné mínění.
před 23 hhodinami

Rekonstrukce Velkého kina ve Zlíně by mohla začít letos. Zavřené je už dekádu

Rekonstrukce Velkého kina ve Zlíně by podle primátora Jiřího Korce (ANO) měla začít ještě letos. Město na konci loňského roku získalo stavební povolení. Opravy za zhruba šest set milionů korun má z velké části pokrýt dotace. Kino je zavřené deset let – od března 2016 – kvůli havarijnímu stavu budovy.
5. 3. 2026

Evropa, historie a literatura jako hlas svobody budou tématy Světa knihy

Mezi hosty, kteří se v květnu v Praze zúčastní 31. ročníku Světa knihy, budou irský romanopisec Paul Murray, rakouský autor Daniel Glattauer nebo palestinský spisovatel a právník Rádža Šiháda. Přijede také skupina ukrajinských básnířek. Letošním mottem Světa knihy se stal citát Milana Kundery: Boj člověka proti moci je bojem paměti proti zapomínání. Hlavními tématy jsou Evropa, historie a literatura jako hlas svobody, informovala za pořadatele Pavla Umlaufová. Svět knihy se uskuteční od 14. do 17. května na pražském Výstavišti.
5. 3. 2026

Zemřela ilustrátorka knih Uhlíře a Svěráka Vlasta Baránková

Ve věku 82 let v úterý zemřela brněnská výtvarnice a ilustrátorka Vlasta Baránková. Patřila k významným představitelkám české knižní ilustrace druhé poloviny 20. století, prosadila se i v zahraničí. Ilustrovala více než 140 titulů pro děti a mládež, podílela se i na ilustracích v knihách a zpěvnících populární dvojice Zdeněk Svěrák a Jaroslav Uhlíř. O úmrtí informoval syn umělkyně Tomáš Baránek.
4. 3. 2026Aktualizováno4. 3. 2026

Botox vyřadil velbloudy ze soutěže krásy. Z kulturního dědictví je byznys

Porotci soutěže krásy velbloudů v Ománu diskvalifikovali dvacet zvířat, protože majitelé jim upravili vzhled. Kolem velbloudů se točí miliony dolarů a z klání, které má být především připomínkou beduínského kulturního dědictví, se tak stal především byznys.
4. 3. 2026

Zemřel literární historik, pedagog a signatář Charty 77 Jaroslav Blažke

Ve věku 87 let zemřel v Brně literární historik, kritik, překladatel a středoškolský pedagog Jaroslav Blažke. Patřil k prvním stálým spolupracovníkům Rádia Proglas. Spolu s manželkou Marií podepsal Chartu 77. V době normalizace se podílel na výrobě samizdatové literatury a na pořádání bytových seminářů.
4. 3. 2026
Načítání...