Čichová výstava v Basileji vám buď voní - nebo nevoní

Výstava, kterou Muzeum Tinguely v Basileji uspořádalo na zahájení náročného několikaletého programu, postupně přibližujícího význam a zapojení pěti lidských smyslů v moderním, ale i starém umění, se týká čichové složky našeho vnímání. Přináší tedy doslova zcela novou dimenzi, která se v běžném výstavním provozu samozřejmě až na výjimky nevyskytuje. Výstava Belle Haleine není však jen o poetice, kterou toto slovní spojení v češtině maně vyvolává – autorce výstavy se velmi pečlivým a náročným výběrem podařilo zahrnout do projektu celou škálu čichových dobrodružství a vjemů, včetně odpudivých pachů a smradů, kouře, páry či vůně těch nejagresivnějších, známých i méně známých koření a ochucovadel, spojených s konkrétními díly většinou současných tvůrců.

Výstava, která se rozprostírá v hlavní muzejní výstavní hale, jejím bezprostředním okolí a ve sklepních prostorách, představuje díla, vytvořená jako součást hlubšího vjemu, díla, kde svoji roli velmi dominantně sehrává i náš nos. Setkáme se s velmi praktickým a přitom vlastně vtipným řešením. Annja Mueller-Alsbach nechala vytvořit čtrnáct hermeticky uzavřených kójí, ve kterých umělecká díla, spojená s novou dimenzí, vůní či pachem, mohou svá nečekaná a pro většinu diváků zcela nová a novátorská sdělení bez problémů předávat.

Centrální část sálu obsadila řecká autorka Jenny Marketou řadou televizních obrazovek, na kterých hovoří nejrůznější osobnosti z různých částí světa o významu vůně a pachů v jejich intimním vnitřním životě. Tato sociologicko-výzkumná, přitom však přitažlivá a vtipná část, volně přechází do první, ještě otevřené kóje, kde řada tisků a vzácných grafik převážně z přelomu uvolněného šestnáctého a sedmnáctého století (díla Saenredama, Pietera Quasta, Petera De Cupere, ale také například Duchampa či Manzoniho) svobodně a s humorem komentují roli vůně, smradu, potu v běžném životě člověka, volně a bez cenzury.

A potom již s překvapením sledujeme známé současné autory a jejich nečekaně plastická díla, díky nové dimenzi ještě výrazněji dotvářející zvolená témata. A opravdu váš nos určitě nebude zahálet – však také třeba Panneau ze slávek od Marcela Broodthaerse, sestavené z otevřených páchnoucích škeblí, je dílem pro opravdové tvrďáky. Ed Ruscha pracuje výrazně intimněji, s vůní medu. Zato tvrdá dáma moderního umění Louise Bourgeois se věnuje na své grafice (ochucené!) pachu nohou.

Z desítek prací připomínám například Noční košili od Jany Štěrbákové, která pracuje s tématem bolesti i rozkoše, nebo velmi dojemnou intimní fotostudii voňavkového flakonu Jaromíra Funkeho. Součástí expozice je i velké defilé použitelných barevných voňavek od Sylvie Fleury nebo slavný Manzoniho umělcův výkal.

Celá řada exponátů tak trochu logicky patří na pomezí land artu a minimalismu – newyorská konceptualistka Meg Webster představuje své slavné dílo, Moss Bed, Queen, z roku 1986, kde ležící návštěvník tlakem svého těla vypouští vůně přírodních materiálů. Celou expozicí lehce provoňuje vůně hřebíčku, který je důležitou součástí zavěšené kompozice Ernesta Neta Když se nic neděje, která díky své vizuálně-čichové dokonalosti patří k jednoznačným vrcholům výstavy. V prověšených obalech z lycry zde od stropu vytváří až eroticky vyznívající objekty, pokračující otevřenými vonícími takřka pytlovitými objekty na podlaze.

Carsten Höller a Francois Roche vytvořili obří pohyblivé monstrum trávící diváka odporným smogem, podobně travičsky vyznívá i kuřácká odpudivá expozice Kristoffera Myskji. Sissel Tolaas, norská umělkyně, nechává vonět stěny ve své expozici tolika vůněmi, že divák může opravdu být veden nosem – v bílé krychli mu ostatně nic jiného nezbývá.

Nabídka je ještě bohatší – divák postupně přijímá premisu, že vůně či pachová stopa mohou být součástí vizuálního uměleckého díla, a chápe, že tato dimenze dodává vystaveným dílům opravdový nový, někdy až brutální rozměr, jiným způsobem nedosažitelný.

Gerda Steiner a Jörg Lenzlinger / Jeskyně vůní, 2005
Zdroj: ČT24/Muzeum Tinguely

Dokonalá výstava, nepříliš vhodná pro konzervativního diváka. Při troše soustředění však přináší nečekaný a dominantní zážitek. V Muzeu Tinguely k ní mohou návštěvníci přičichnout do 17. května.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Klempíř chce pozvat umělce z nedělních demonstrací na ministerstvo

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) chce pozvat vystupující z nedělních demonstrací na podporu prezidenta Petra Pavla na ministerstvo kultury. Při příchodu na pondělní jednání vlády řekl, že demonstrace považuje za demokracii v nejčistší formě, kdy každý může vyjádřit svůj názor. Umělci, kteří vystoupili na demonstraci, v reakci na Klempířova slova pozvali ministra na veřejnou debatu. Šéf vlády Andrej Babiš (ANO) po jednání kabinetu uvedl, že koalice nechce spor s Hradem eskalovat.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Pražská výstava chce dodat kontext k „zápasu“ o Slovenskou národní galerii

Galerie hlavního města Prahy připravila kontextovou výstavu k událostem po volbách na Slovensku v roce 2023, kdy nová vláda provedla personální změny v kulturních institucích a zasáhla do fungování Slovenské národní galerie (SNG). Výstava s názvem Slobodná národná galéria. Popis jedného zápasu vznikla ve spolupráci s občanským sdružením Kultúrne koncepty.
před 13 hhodinami

Natáčel a čekala na něj sanitka. Kniha o Menšíkovi popisuje i jeho potíže

Vyšla dosud nejrozsáhlejší publikace o Vladimíru Menšíkovi. Připomíná hercovy filmové a televizní role i zábavné pořady, zároveň vypráví o překážkách, kterým Menšík v životě čelil. Mimo jiné se vypořádával se zdravotními problémy.
před 14 hhodinami

Grammy za album roku má Bad Bunny, za nahrávku Kendrick Lamar se SZA

Grammy v hlavní kategorii album roku získal na nedělním slavnostním vyhlašování amerických hudebních cen v Los Angeles portorikánský rapper Bad Bunny za kolekci Debí Tirar Más Fotos. Je to poprvé, co hlavní cenu dostalo španělskojazyčné album. Nahrávkou roku je singl Luther od amerického rappera Kendricka Lamara a zpěvačky SZA. Cenu za nejlepší píseň roku dostala další americká zpěvačka Billie Eilish za song Wildflower. Atmosféru večera ovlivnila kritika deportační politiky současné prezidentské administrativy.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Místo hymny by Škroup psal žaloby. První opera na české libreto ale naštěstí uspěla

František Škroup je znám coby autor hudby k české hymně. Spojen je ale i s další důležitou kompozicí v české hudební historii – složil totiž první novodobou českou operu na původní české libreto. V kusu nazvaném Dráteník hrál Škroup, tehdy student práv, navíc sám titulní postavu při premiéře před dvěma sty lety, 2. února 1826.
před 15 hhodinami

Trump ohlásil uzavření Kennedyho centra na dva roky kvůli rekonstrukci

V Kennedyho centru se zhruba dva roky kvůli rekonstrukci nebudou konat žádné akce, oznámil v neděli večer na své sociální síti Truth Social americký prezident Donald Trump, který se loni jmenoval předsedou této významné kulturní instituce ve Washingtonu. Uzavřeno má být národní kulturní centrum od 4. července, kdy Spojené státy budou slavit 250. výročí nezávislosti.
včera v 01:52

Pozdě, ale přece. Výtvarné uskupení 12/15 čekalo na vznik i retrospektivu

Na retrospektivu výtvarné skupiny 12/15 Pozdě, ale přece si bylo třeba dlouho počkat, což lze vnímat jako určitou ironii. Dluh volnému seskupení splácí výstava Galerie Středočeského kraje (GASK) v Kutné Hoře.
1. 2. 2026

Seriál Modrá krev zásadně změnil pohled na aristokracii, říká Kinský

Zatímco v zahraničí plní šlechta stránky bulváru, v Česku patří spíš do učebnic dějepisu. Česká šlechta byla tvrdě perzekvována nacistickým a komunistickým režimem a její příběhy dlouho zůstávaly stranou. Změnit to pomohl seriál České televize Modrá krev. Jeho průvodce František Kinský byl hostem Interview speciál, kterým provázela Jana Peroutková.
31. 1. 2026
Načítání...