Praha – Bulharsko patří spolu s Itálií a Řeckem mezi země s největším počtem archeologických památek v Evropě. Během posledního desetiletí se díky sérii unikátních objevů stalo pro archeology snad nejatraktivnějším místem. V zemi je registrováno 43 tisíc kulturně historických a archeologických památek. Většina pochází z období dávné thrácké civilizace, tedy z dob trójské války a mykénské kultury. Nález skalního města Perperikon je považován za jeden z největších archeologických objevů současnosti. Právě zde se možná nachází i dlouho hledaný chrám boha Dionýsa. Proslulá věštírna, kterou zmiňují už antičtí historikové.
Thrácká civilizace byla vždy trochu ve stínu Řecka. Thrákové nikdy neměli svůj vlastní stát. Žili roztroušeně v kmenech a jejich kultura nikdy nebyla tak slavná jako řecká civilizace. Archeologické nálezy z posledních dob ale odhalují její kulturní bohatství. „Naše nálezy ukazují, že to byla gigantická civilizace, která se rozšířila na polovině Balkánského poloostrova. Měla kontakty s Malou Asií,“ uvedl bulharský archeolog Nikolaj Ovčarov. Mezi nejznámější thrácké osobnosti přitom patří Orfeus, Spartakus či Dionýsos.
Za nejzajímavější památky se považuje zlatá pohřební maska, která putuje po výstavách v celé Evropě. V Bulharsku bylo navíc objeveno ještě dalších pět nových zlatých pokladů. Většina z nich pochází z thráckých hrobek. „Archeologové nacházejí poklady většinou v uzavřených hrobkách. Města byla často vypleněna nebo vypálena,“ objasnil Ovčarov. Další významné památky a hrobky jsou v Údolí thráckých králů. Thrácké písemnosti zatím objeveny nebyly. Někteří vědci se domnívají, že písemné doklady ani nepotřebovali. Bulharsko má bohatou i středověkou kulturu. Řada klášterů byla ale zničena během tureckých nájezdů ve 14. století.
Řada významných objevů byla učiněna až v posledních sedmi letech. Patří mezi ně především skalní město Perperikon. Ohromný kultovní komplex o rozloze 10 kilometrů čtverečních. Uprostřed se nachází skalní palác. Objevena byla i svatyně Orfea a Dionýsa. Podle Ovčara je ale po osmi letech práce zatím odhaleno pouze 5 procent z celkové plochy.
V případě Orfea se bulharští vědci dokonce domnívají, že našli svatyni, která byla konkurencí slavné Delfské věštírny. K nálezu pomohla i stará mytologie. Thráčtí králové byli podle mýtů pohřbíváni na vrcholcích hor, aby po své smrti tvořili prostředníky mezi bohy a lidmi. „To nám pomohlo najít Orfeovu svatyni, která je vytesána do skály,“ potvrdil Ovčarov, který Thráky nazývá civilizací skalních lidí. „Personifikovali skálu, která se pro ně stala božstvem,“ uvedl.
Veliký problém tvoří organizované vykrádání hrobů. Gangy mají moderní geofyzikální aparatury, které umožní přesnou lokalizaci hledaných předmětů. „My jsme podobnou techniku donedávna neměli,“ podotkl Ovčarov. Omezit by to podle něj mohlo vytvoření dobré legislativy, která by zakázala vývoz cenných historických památek ze země a zavedla by nad nimi přísný dozor. Současná legislativa je zastaralá. „Řídíme se zákonem z roku 1968,“ dodal. Existuje zde i mnoho polozákonných soukromých sbírek, kvůli kterým organizovaný zločin často vzniká. Nejhorší situace byla v přechodném období 90. let. „Mnoho soukromých sbírek pochází právě z této doby. Jsou dokonce vystaveny i v muzeích. Kulturní dědictví tehdy velice utrpělo. S přijetím nového zákona by vše mělo být náležitě upraveno,“ doufá Ovčarov.
V loňském roce proběhly v Paříži dvě významné výstavy thrácké civilizace. Další se nedávno uskutečnila v Basileji.
