Bratislava znovu objevuje židovské dědictví

Židovské komunitní muzeum v Bratislavě vystavuje poklady z historie tamní židovské obce. Mezi nimi vzácný obřadní textil, stříbrné rituální předměty nebo více než sedm set let starý hebrejský rukopis na pergamenu. Většina předmětů během dvacátého století několikrát jenom velmi těsně unikla naprostému zničení.

Vystavené stříbrné rituální předměty obdivoval při tehdejší návštěvě Bratislavy už císař František Josef na začátku dvacátého století. Jsou výjimečné svým původem, vyrobila je totiž židovská zlatnická rodina v Bratislavě, tedy na jednom ze dvou míst v celém Uhersku, kde se mohli Židé tomuto řemeslu věnovat. Druhé bylo v dnešní Budapešti.

„Je pro nás velmi důležité mít židovské ceremoniální předměty vyrobené přímo židy a ne křesťanskými zlatníky,“ říká Zsuzsanna Toronyi, ředitelka Maďarského židovského muzea v Budapešti.

Většinu současné sbírky vytvořil v padesátých a šedesátých letech Eugen Barkány. Kurátorku výstavy Janu Švantnerovou čekala téměř detektivní práce, aby potvrdila, že opony na svatostánek skutečně patřily bratislavské obci. Musela proto studovat historické fotografie nebo porovnávat jména donorů se seznamem pohřbených na místním ortodoxním hřbitově.

3 minuty
Bratislava znovu objevuje židovské dědictví
Zdroj: ČT24

„Vyťukávala jsem jména všech dárců do databáze. Kontrolovala jsem, jestli se shodují jména jejich manželů a jejich rodičů. A ve chvíli, kdy jsem si byla jistá, že všechno sedí, uznala jsem, že i tato textilie je bratislavská,“ popisuje kurátorka Jana Švantnerová.

Většina synagog v Bratislavě byla zbourána po válce

Židovské komunitní muzeum v Bratislavě má v depozitáři přes tisíc podobných předmětů. Jedná se pouze o zlomek vlastnictví bratislavské židovské komunity ze začátku dvacátého století. V celém Uhersku patřila právě Bratislava k nejvýznamnějším židovským centrům, co se týče obchodu nebo intelektuálního života. Na přelomu osmnáctého a devatenáctého století tam působil třeba jeden z hlavních evropských ortodoxních rabínů Chatam Sofer.

„Většina synagog v Bratislavě byla zbourána v poválečném období při bourání podhradí a stavbě mostu Slovenského národního povstání. Dnes v Bratislavě v podstatě existuje jen jedna jediná synagoga,“ říká ředitel Židovského komunitního muzea Maroš Borský.

Bratislavská židovská komunita byla ještě před druhou světovou válkou velmi početná. Tvořilo ji zhruba 15 tisíc lidí. Téměř celou ji však zlikvidovaly nacistické transporty do koncentračních táborů a následně emigrace z Československa. Dnes má komunita asi pět set členů. Výstava Znovuobjevené dedictví potrvá v Bratislavě až do října.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 2 hhodinami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 11 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 22 hhodinami

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Sluhu dvou pánů v Ústí hraje žena a komentuje současnost

Činoherní studio v Ústí nad Labem sáhlo po osvědčené komediální klasice. Nastudovalo commedii dell’arte Sluhu dvou pánů. Titulní roli vychytralého sluhy Truffaldina ale hraje netradičně žena – Marie Machová.
19. 1. 2026

Jihočeské divadlo je první veřejnou kulturní institucí v Česku

Jihočeské divadlo se jako první scéna v zemi stalo takzvanou veřejnou kulturní institucí. Ta oproti příspěvkové organizaci umožňuje víceleté plánování i financování z více zdrojů. Právě divadla často argumentují tím, že obsluhují diváky celého kraje, proto by se na jejich financování nemělo podílet jen město, v němž sídlí.
19. 1. 2026

Nejvíc nominací na Českého lva má Franz, dvojí šanci na cenu mají Trojan i Geislerová

Patnáct nominací na cenu Český lev za rok 2025 získal snímek Franz, který polská režisérka Agnieszka Hollandová natočila v české koprodukci o spisovateli Franzi Kafkovi. S třinácti nominacemi následuje drama Sbormistr, o další dvě méně obdržel snímek Karavan. V hereckých kategoriích mají po dvou nominacích Anna Geislerová, Elizaveta Maximová a Ivan Trojan. Vítězové budou oznámeni 14. března v přímém přenosu České televize.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Evropským filmem roku je Citová hodnota

Cenu Evropské filmové akademie pro nejlepší film získal snímek Citová hodnota dánsko-norského režiséra Joachima Triera. Film vyhrál také ceny za režii a scénář, Stellan Skarsgard a Renate Reinsveová převzali ceny za nejlepší herecké výkony. Výsledky byly oznámeny během slavnostního večera v Berlíně.
17. 1. 2026Aktualizováno17. 1. 2026
Načítání...