Praha – S novým rokem se ujal vedení Národní knihovny nový generální ředitel. Tomáše Böhma jmenoval ministr kultury Jiří Besser na základě jednohlasného doporučení komise, její členy i ministra Böhm zaujal především svými manažerskými zkušenostmi. A nový šéf instituce slibuje, že je dostatečně využije, aby do zdárného konce dotáhl investice spojené s revitalizací Klementina a dostavbou hostivařského depozitáře. „Když vstoupíte do jedné z významných kulturních institucí ČR, tak je to trochu svazující. Ale jsem pln očekávání a elánu,“ nechal se slyšet v rozhovoru pro ČT24, několik hodin po usednutí do ředitelského křesla.
Jedním z hlavních záměrů nového šéfa Národní knihovny je dostat instituci více do povědomí veřejnosti tak, aby ji nevnímala jen jako archiv historických dokumentů. „Byl bych rád, aby fungovala jako otevřená instituce, se kterou bude moci kdykoli kdokoli komunikovat. Současně bych byl rád, aby se knihovna, speciálně Klementinum, stala jedním z kulturních středobodů Prahy,“ přeje si Böhm.
Ministr Besser si od jmenování Böhma ředitelem Národní knihovny především slibuje, že vyřeší „ekonomické otázky ve smyslu obrovských investic, které už nějaký čas do instituce plynou“. „Takto zkušený manažer je pro mě určitou zárukou, že vše po ekonomické stránce poběží tak, jak má,“ prohlásil ministr.
Tomáš Böhm (* 1961) je absolventem pražské VŠE, studoval také v Londýně. V 90. letech pracoval v několika společnostech jako konzultant a posléze jako finanční ředitel společnosti Creditanstalt Securities. Na přelomu tisíciletí se stal finančním ředitelem společnosti Ringier ČR, kde působil jako člen představenstva. Od roku 2001 pak společnost pět let vedl. V posledních letech se věnuje ekonomickému poradenství, krizovému managementu, mediálnímu poradenství v oblasti tiskových médií a knižní produkce. Loni se zúčastnil konkurzu na nového ředitele pražské zoologické zahrady.
Ani Böhm se nedomnívá, že ve vedení kulturních institucí by nutně museli sedět odborníci z oboru. „Samozřejmě je pak ale třeba, aby manažeři naslouchali a měli kvalitní odborníky jako spolupracovníky. A jak jsem za tu kraťoučkou dobu zjistil, v Národní knihovně jsou tací, kterým jde o knihovnu a o které se bude možné opřít,“ uvedl.
Böhm: Revitalizace problematická není, ale…
Böhmův první zájem se zaměří v souladu s Besserovým přáním na ekonomickou situaci Národní knihovny. Je podle něj třeba co nejrychleji prověřit dosavadní investice – jednak kvůli přehledu, jednak i proto, aby byly zbaveny „určitých podezření, která se objevují v médiích“. Revitalizace barokního objektu Klementina, rozdělená do pěti etap (první už začala), má stát 1,9 miliardy korun, dostavba depozitáře v Hostivaři miliardu. Tedy dohromady víc, než měla podle původních plánů stát stavba nové budovy.
Revitalizace má být dokončena do roku 2015, první etapa centrálního depozitáře na konci letošního roku. „Měly by tam být přesunuty některé činnosti knihovny,“ přislíbil ředitel, „zejména ty, které se týkají Národní ditigální knihovny.“ Její vytvoření je dalším úkolem, který má nový šéf před sebou.
"Nerad bych mluvil…
… o budově Jana Kaplického. Spíš by bylo možné výhledově uvažovat o tom, že by bylo vhodné postavit novou budovu, která by sloužila nejen Národní knihovně, ale i dalším účelům. Ale to je věc závislá na mnoha jiných faktorech, jako jsou investiční prostředky, kterých v současné době není nazbyt. Jsem rád, že v současné době je dostatek prostředků na to, aby se provedla dostavba depozitáře v Hostivaři a provedla se dobře a kvalitně revitalizace Klementina." /Tomáš Böhm/
„Revitalizace jako taková není problematická,“ dodává Böhm k některým kritickým hlasům, které se v souvislosti s rekonstrukcí Klementina ozývají. „Budova ji potřebuje, je to věc nutná. Co může být problematické, jsou jednotlivé kroky, které byly učiněny, například tak, že nebyla dopředu známa jasná koncepce rozvoje knihovny. To je nutné změnit.“ Výstavba nové budovy, jakékoli, nejen podle návrhu Jana Kaplického, není každopádně podle jeho slov v této chvíli ve hře.
