Praha - Architekt Jan Kaplický se více než ve svém původním domově proslavil v zahraničí, jeho nejznámější stavby, které stojí v Londýně nebo Birminghamu, se staly ikonami. V Čechách však nedostal příležitost své nadání předvést naplno. Kaplického slavný návrh nové budovy Národní knihovny nebyl realizován. Jeho autor zemřel 14. ledna 2009 ve věku 71 let. Jenom pár hodin předtím se mu narodilo druhé dítě.
„Budova Národní knihovny, kterou při svých procházkách Prahou vídáš v místě někdejšího pomníku diktátora, je moderní odpovědí na historickou dominantu Pražského hradu, její vskutku demokratickou paralelou, je zosobněním tvořivého ducha, výrazem vzdělanosti, kulturnosti a humanity tradičně svázaných s Prahou,“ napsal tehdy v dopise, který si malá Johanka měla přečíst ve 12 letech, bývalý prezident Václav Havel.
Neuvěřitelná čest
Jenže Kaplického knihovna zřejmě nad Prahou nejspíš nikdy stát nebude. Architekt, jehož jméno v té době širší veřejnosti mnoho neříkalo, ovšem v roce 2007 po vyhlášení výsledků soutěže neskrýval nadšení. „Je to možná nejzávažnější okamžik v mém životě. Doufám, že se uzavřel kruh od doby, kdy mě v roce 1955 nevzali v Praze na techniku jako neuspokojivého žáka. Je to neuvěřitelná čest,“ prohlásil tehdy Kaplický.
Nová knihovna měla být umístěna na Letné a pojmout na deset milionů svazků, počítalo se také s kavárnou, restaurací nebo víceúčelovým sálem. Většina fondů měla být umístěna v podzemí budovy, což však soutěž původně neumožňovala a kritici později tvrdili, že Kaplický a porota porušili její podmínky. Mezinárodní unie architektů ale žádná pochybení nenašla.
Podívejte se na galerii Kaplického práce:
Nepokorný, svévolný, arogantní…
Originální stavba vyvolala nadšení i silný odbor kritiku. Mezi kritiky se zařadil tehdejší šéf Národní galerie nebo prezident Václav Klaus. Poté, co Klaus prohlásil, že návrh knihovny je „nesmírně nepokorný, svévolný až arogantní“, svůj původně vstřícný názor změnil tehdejší primátor Pavel Bém. Naopak Havel se postavil mezi zastánce stavby.
Z celé kauzy se tak rychle stalo politikum. Vybudování Kaplického knihovny, která podle obdivovatelů mohla Prahu proslavit po celém světě, dále zkomplikoval spor o pozemek, do věci se navíc vložil antimonopolní úřad, který doporučil soutěž zrušit. Návrh knihovny byl nakonec realizován pouze coby autobusová zastávka v Brně.
Sám Kaplický byl z nastalé situace hluboce rozčarován a v říjnu 2008 odmítl od ministerstva kultury přijmout cenu za přínos v oblasti architektury.
Future Systems
Pražská budova, zvaná chobotnice, blob nebo posměšně chrchel, nebyla zdaleka prvním netradičním projektem z dílny architekta, který vycházel z tvarů pavoučí sítě, křídel motýlů či rybích šupin. Jeho zřejmě nejslavnější realizace, obchodní dům Selfridges v anglickém Birminghamu, je jakýmsi lesklým „pásovcem“ z 20 tisíc hliníkových terčů.
Ve svém studiu Future Systems, které založil roku 1979, navrhl i tiskové centrum na kriketovém stadionu v Londýně, oceněné prestižní Stirlingovou cenou. Již po Kaplického smrti bylo dokončeno muzeum Ferrari v Modeně, v Českých Budějovicích nyní chystají výstavbu koncertní síně ve tvaru rejnoka. Jihočeská společnost přátel hudby zatím jedná o pozemcích pro stavbu a investorech, stavba má začít do 30. června 2015.
Jan Kaplický se narodil 18. dubna 1937 v Praze do umělecké rodiny. Vystudoval Vysokou školu uměleckoprůmyslovou a roku 1968 emigroval do Británie. Před založením Future Systems prošel několika architektonickými kancelářemi.
Vždy se snažil změnit běžné pojetí architektury, používal nezvyklé materiály, dbal na ekologii nebo na využití přírodní energie a světla.
Jednu dobu žil se známou českou architektkou Evou Jiřičnou, oženil se ale až v roce 1991 s další kolegyní, Amandou Leveteovou, s níž měl syna Josefa. S druhou manželkou, o čtyři dekády mladší filmovou producentkou Elišku Fuchsovou, jež po svatbě přijala příjmení Kaplicky, se vzali se po tříleté vážné známosti v roce 2007.
