Besser upřednostnil ekonoma. NG povede Rösel

Praha - Ministr kultury Jiří Besser oznámil, že v čele Národní galerie po odchodu současného šéfa Milana Knížáka stane ekonom Vladimír Rösel, kterého doporučila i odborná komise. Do nejužšího kola ministerského výběru se spolu s ekonomem dostal ještě kunsthistorik Jiří Fajt, jehož vybrala komise v prvním výběrovém řízení, vyhlášeném Besserovým předchůdcem Václavem Riedlbauchem. Fajt byl výrazným Knížákovým kritikem. Při volbě mezi odborností a manažerskými schopnostmi se tak ministr rozhodl pro to druhé. Nový šéf Národní galerie bude jmenován k 1. červnu.

„Moje rozhodnutí je motivováno snahou skutečně vybrat z uchazečů nejlepšího manažera. Nejsem přesvědčen o tom, že by jím byl historik umění. Pro kunsthistorika je to správné místo na pěti postech ředitelů jednotlivých sbírek NG. I vzhledem k současné ekonomické situaci, jak státního rozpočtu, tak galerie, jsem se rozhodl pro ekonoma, a věřím, že ten jako generální ředitel splní to, co od něj očekávám. To znamená, že oživí činnost Národní galerie,“ odůvodnil svůj výběr Besser.

Připomněl, že do vedoucí funkce kulturní instituce vybral ekonoma i v případě Národní knihovny, kterou nyní vede Tomáš Böhm. "NG spravuje mnoho objektů ve vlastnictví státu, spravuje obrovský majetek. Nemyslím si, že jednosměrně zaměřený kunsthistorik by dokázal to, co si představuji, naplnit. Od manažera to očekávám. Prostor kunsthistorikům by měl dát ve vedení pěti sbírek galerie," dodal ještě ministr k otázce volby mezi odborností a manažerskými schopnostmi.

V Röselově týmu bude i Vít Vlnas

Představy Fajta a Rösela o členech jejich týmu sehrály roli i při posuzování kandidátů. Besser se s nimi naposledy setkal v pátek, kdy mu oba na schůzce představili své spolupracovníky, s nimiž by chtěli realizovat své vize v Národní galerii. Rösel si jako člena svého budoucího týmu přivedl Víta Vlnase, který byl mezi kandidáty na šéfa NG ve výběrovém řízení vyhlášeném Václavem Riedlbauchem.

„Myslím, že kombinace těchto dvou mužů je tou správnou cestou,“ uvedl ministr s důrazem na Vlnasovy dlouholeté odborné zkušenosti. Doplnil, že koncepce, kterou mu při ústních pohovorech předložili, byla mnohem komplexnější než Fajtova a jeho spolupracovníků. Více vizi nového ředitele o dalším směřování Národní galerie ale nekomentoval.

Moje zkušenost…

… z neziskového sektoru je taková, že věci mají mnohem delší trvanlivost, a nejhorší, co by člověk mohl udělat, je, že přijde a začne něco řešit. Věci si nejdříve musí trochu sednout. Pracujete s lidmi, kteří nejsou zvyklí, aby se něco řešilo rychle." /Vladimír Rösel/

Poměrně skoupý na slovo je zatím i Rösel. „Z rozhodnutí pana ministra mám samozřejmě radost. Bližší informace o mých spolupracovnících a o prvních krocích v úřadu ale zveřejním až na tiskové konferenci po svém jmenování,“ vzkázal. Jeho cílem je především navázat bližší spolupráci se sponzory a zahraničními galeriemi, sestavit vyrovnaný rozpočet NG a zvýšit zájem návštěvníků.

Besser nechce, aby ředitel zase přerostl galerii

K Besserovu očekávání patří také ochota nového šéfa spolupracovat s resortem kultury na jiném rozložení pravomocí a zodpovědnosti. „Statut NG, který je platný už mnoho let, dává generálnímu řediteli nebývalý mandát. Kladl jsem důraz na to, aby byl nový ředitel ochoten spolupracovat při změně tohoto statutu,“ prohlásil.

„Pokud nebudu s prací nového generálního ředitele spokojen, pak je určitě potřeba se zamyslet, jestli splnil, co ve výběrovém řízení předložil, a jak je schopen akceptovat to, co připravila Komise pro otázky galerií,“ upozornil Besser s tím, že vzhledem k velikosti instituce dává novému šéfovi místo tradičních sto dní hájení přibližně rok.

Do funkce bude Rösel jmenován 1. června. Milan Knížák, který instituci vede od roku 1999, v Národní galerii zůstane zřejmě do konce srpna, po tři měsíce by měl svému nástupci předávat agendu. Na Röselovu adresu už minulý týden řekl, že jako ekonom a organizátor by sice mohl být dobrý, nicméně jeho nevýhodou je nedostatečná odbornost v oblasti umění. Bude se tak muset velmi spoléhat na své podřízené.

"Profesor Knížák odvedl obrovský kus práce. Mnoho věcí dělal velice dobře, mnohé věci nebyly vždy pozitivní. Osoba pana profesora Knížáka svým způsobem přerostla značku Národní galerie. Nemyslím si ale, že to je člověk, který si za své působení v Národní galerii zaslouží useknout hlavu. Myslím, že si zaslouží poděkování," shrnul Knížákovo působení Jiří Besser.

Reakce umělecké obce

Jan Skřivánek (šéfredaktor Art & Antiques): „To, že galerie bude mít v čele manažera, nikoli odborníka, je věc velice neobvyklá. Sám ministr, když dával příklad, kde ho taková praxe napadá, tak řekl Moskva, žádnou ze západoevropských galerií.“

Marta Smolíková (ProCulture / Otevřená společnost): „Nejsem příznivcem toho, aby kulturní organizace vedli manažeři, to rozhodně ne. Ale možná to je v případě Národní galerie mezikrok, aby se vyřešily jisté organizačně-ekonomické věci, které je třeba řešit.“

Jiří David (výtvarník): „Pro uměleckou obec je to tragédie, která nikde v Evropě nemá obdoby. Naprosto nekompetentní lidé z ministerstva v čele s Jiřím Besserem vybrali stejně nekompetentní vedení NG. Nebude žádný personální ani hospodářský audit. Vše zůstane při starém.“

Konečnému verdiktu ministra předcházelo několik kol výběrového řízení. Kromě Rösela a Fajta se ho účastnili také ředitel Moravské galerie Marek Pokorný a Michail Odarčenko, který v minulosti působil jako poradce bývalého primátora Pavla Béma. Kandidáti se nejprve představili desetičlenné odborné komisi, v níž byli zastoupeni jak úředníci z ministerstva kultury, tak zástupci umělecké obce.

VLADIMÍR RÖSEL (narozen 18. února 1966). Zakladatel, společník a jednatel společnosti Lombard Advisory Partners, která se zabývá investicemi, správou soukromého kapitálu, restrukturalizací podniků a obchodem s nemovitostmi. Podle obchodního rejstříku je i vedoucím poradenské společnosti v oblasti investic a financí s názvem Fieldstone Private Capital Group - organizační složka, jejímž zakladatelem je stejnojmenná londýnská firma.

V 80. letech údajně působil jako lektor v pražské NG, podle galeristy Jiřího Švestky má i zkušenosti z newyorského Guggenheimova muzea, kde byl podle Švestkových slov v době, kdy tato instituce „procházela velkou a zásadní organizační změnou“. Zúčastnil se již minulého konkurzu na šéfa NG, ve svém projektu tehdy zastával názor, že Národní galerie je velmi dobře řízena odborníky a ve svém čele potřebuje spíše manažera či ekonomického ředitele.

Podle končícího šéfa NG Milana Knížáka je ale nedostatečná odbornost v oblasti umění nevýhoda, bude se totiž muset spoléhat při rozhodování na podřízené.

Podle dostupných informací zahájil Rösel kariéru finančníka v roce 1991 v londýnské bance Bankers Trust, odkud o rok později přešel s dalšími zaměstnanci do Fieldstone Private Capital Group, před třemi lety působil i v poradenské firmě Babcock & Brown. V roce 2006 jej týdeník Euro označil za odborníka na letecký průmysl, Lombard Advisory Partners se podílela na restrukturalizaci podniku Walter, tradičního českého výrobce leteckých motorů (dnes součást amerického koncernu GE).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 59 mminutami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 10 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 21 hhodinami

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Sluhu dvou pánů v Ústí hraje žena a komentuje současnost

Činoherní studio v Ústí nad Labem sáhlo po osvědčené komediální klasice. Nastudovalo commedii dell’arte Sluhu dvou pánů. Titulní roli vychytralého sluhy Truffaldina ale hraje netradičně žena – Marie Machová.
19. 1. 2026

Jihočeské divadlo je první veřejnou kulturní institucí v Česku

Jihočeské divadlo se jako první scéna v zemi stalo takzvanou veřejnou kulturní institucí. Ta oproti příspěvkové organizaci umožňuje víceleté plánování i financování z více zdrojů. Právě divadla často argumentují tím, že obsluhují diváky celého kraje, proto by se na jejich financování nemělo podílet jen město, v němž sídlí.
19. 1. 2026

Nejvíc nominací na Českého lva má Franz, dvojí šanci na cenu mají Trojan i Geislerová

Patnáct nominací na cenu Český lev za rok 2025 získal snímek Franz, který polská režisérka Agnieszka Hollandová natočila v české koprodukci o spisovateli Franzi Kafkovi. S třinácti nominacemi následuje drama Sbormistr, o další dvě méně obdržel snímek Karavan. V hereckých kategoriích mají po dvou nominacích Anna Geislerová, Elizaveta Maximová a Ivan Trojan. Vítězové budou oznámeni 14. března v přímém přenosu České televize.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Evropským filmem roku je Citová hodnota

Cenu Evropské filmové akademie pro nejlepší film získal snímek Citová hodnota dánsko-norského režiséra Joachima Triera. Film vyhrál také ceny za režii a scénář, Stellan Skarsgard a Renate Reinsveová převzali ceny za nejlepší herecké výkony. Výsledky byly oznámeny během slavnostního večera v Berlíně.
17. 1. 2026Aktualizováno17. 1. 2026
Načítání...