Bernstein Story

New York - Leonard Bernstein - uznávaný dirigent a klavírista, slavný skladatel i popularizátor vážné hudby zejména mezi americkou mládeží. Vášnivý, zaujatý, někdy kontroverzní. První dirigent narozený v USA, který dosáhl světové slávy. Pod jeho taktovkou hrály nejslavnější orchestry světa. Svým dílem, zejména muzikály jako West Side Story či Ve městě, spojoval svět vážné a populární hudby. 14. října uplynulo 20 let od jeho úmrtí.

Bernstein nerozlišoval mezi hudbou vážnou a populární, ani mezi „dobrou“ a „špatnou“. Ve svých skladbách používal latinskoamerické prvky, výrazný rytmus a barvitou instrumentaci. Mnoho jeho skladeb nejde vůbec zařadit do předem vymezených kategorií. Náměty skladeb, duchovní i světské, často reflektují svět, v němž jejich autor žil.

Bernstein dirigent a skladatel

Syn židovských imigrantů z nynějšího ukrajinského města Rivne se narodil jako Louis Bernstein 25. srpna 1918 v městečku Lawrence ve státě Massachusetts. Na klavír začal hrát v deseti letech a v patnácti si nechal změnit jméno na Leonard. Studoval na Harvardově univerzitě a na hudebním institutu ve Filadelfii. V roce 1940 studoval pod vedením dirigenta Sergeje Kusevického v Tanglewoodu, letním středisku Bostonského symfonického orchestru, posléze se stal Kusevického asistentem.

Intenzivně se též věnoval hře na klavír a pod vlivem skladatele Aarona Coplanda napsal svou první symfonii Jeremiáš. V listopadu 1943 fenomenálně „zaskočil“ za nemocného Bruna Waltera u Newyorské filharmonie, kde působil od září 1943 jako asistent.

V Praze vystoupil Bernstein třikrát. Poprvé na prvním Pražském jaru v roce 1946 a poté o rok později. Naposledy byl v Praze v květnu 1990, několik měsíců před smrtí, kdy zde přednesl Beethovenovu Devátou symfonii.

Tento záskok odstartoval jeho velkolepou kariéru. V letech 1945-1947 byl hudebním ředitelem Newyorského symfonického orchestru. Po smrti Kusevického v roce 1951 se stal vedoucím třídy dirigování v Tanglewoodu. V letech 1958-1969 dosáhl nejvyššího postu, stal se šéfem Newyorské filharmonie.

V čele tohoto ansámblu, kam v roce 1962 přivedl prvního člena tmavé pleti, houslistu Stanforda Allena, projel řadu zemí světa - v roce 1959 byl například na turné po Evropě a Sovětském svazu, kde za přítomnosti autora předvedl Šostakovičovu Pátou symfonii.

Po roce 1969 až do své smrti hostoval u nejvýznamnějších orchestrů a operních domů. Vídeňské filharmoniky poprvé řídil v roce 1970, Berlínskou filharmonii jen jednou, v roce 1979, a v proslulé milánské opeře La Scala debutoval jako první Američan již v roce 1953, kdy řídil provedení opery Médea Luigiho Cherubiniho s Marií Callasovou v titulní roli.

Jako skladatel na sebe upozornil už prvním muzikálem Ve městě (1944). Kromě pěti muzikálů tvořil Bernstein i díla z oblasti vážné hudby - složil tři symfonie, dvě opery a řadu dalších skladeb. Složil také hudbu k oscarovému filmu V přístavu režiséra Elii Kazana.

Bernstein popularizátor

Svým zápalem oživil zájem o díla Gustava Mahlera a Charlese Ivese, dirigoval ale i díla Haydna, Beethovena či Brahmse. Řadu děl premiéroval: například v roce 1949 symfonii Turangalila francouzského skladatele Oliviera Messiaena či o dva roky později Ivesovu Druhou symfonii.

Bernstein se na veřejnosti proslavil svými televizními popularizačními pořady o vážné hudbě, které z něj udělaly televizní hvězdu. Prvním takovým pořadem byl Omnibus, který měl v letech 1954-1961 deset dílů, poté následovalo 15 programů pro dospělé a 53 programů pro mladé (1958-1973).

Bernstein politik

Bernstein se nevyhýbal ani politice. Liberál a volič demokratů byl například přítelem bratří Kennedyů, odpůrcem vietnamské války a podporoval boje černochů za občanská práva. Známá je též kontroverzní epizoda z roku 1970, kdy Bernstein a jeho žena Felicia uspořádali ve svém newyorském bytě recepci na podporu radikální skupiny Černých panterů.

V roce 1994 bylo zveřejněno, že americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) sledoval jeho aktivity více než 30 let (až do poloviny 70. let) a podezříval jej z členství v americké komunistické straně. Přitom Bernstein v roce 1953 vypověděl, že nikdy nebyl členem komunistické strany.

V prosinci 1989 dirigoval Bernstein Beethovenovu Devátou symfonii na obou stranách berlínské zdi a naposledy dirigoval 19. srpna 1990 v Tangelwoodu s Bostonským symfonickým orchestrem. Zemřel 14. října 1990 na rakovinu plic.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

I v Ostravě zůstává Idiot obrazem společnosti

Jeviště Národního divadla moravskoslezského patří knížeti Myškinovi, hlavnímu hrdinovi románu Idiot od Fjodora Michajloviče Dostojevského. Nová jevištní dramatizace vznikla přímo pro ostravskou scénu.
před 13 hhodinami

Kulturní zpráva o Grónsku: Audiokniha Cit slečny Smilly pro sníh nebo seriál Vláda

Beletrie, audioknihy i seriál dávají českým čtenářům a divákům možnost, jak se seznámit s příběhy z Grónska. Včetně koloniální minulosti, která se odráží i v kultuře a o níž se v současné době znovu mluví v souvislosti se zájmem amerického prezidenta Donalda Trumpa tuto zemi získat.
před 14 hhodinami

Zoe Saldanaová se stala díky Avataru nejvýdělečnější herečkou

Scarlett Johanssonová dokralovala, prvenství mezi nejvýdělečnějšími herečkami zaujala Zoe Saldanaová. A to díky třetímu pokračování série Avatar, která sama láme kasovní rekordy.
před 17 hhodinami

Berlinale promítne i filmy v české koprodukci, včetně restaurované Panelstory

Mezinárodní filmový festival Berlinale uvede letos nejméně dva snímky, které vznikly v české koprodukci, vyplývá z programu přehlídky. V ní figuruje krátký animovaný film En, ten, týky! režisérky a animátorky Andrey Szelesové a snímek Roya íránské režisérky Mahnáz Mohammadíové. Ve světové premiéře se představí také digitálně restaurovaná podoba snímku Panelstory režisérky Věry Chytilové.
před 19 hhodinami
Načítání...