Bernstein Story

New York - Leonard Bernstein - uznávaný dirigent a klavírista, slavný skladatel i popularizátor vážné hudby zejména mezi americkou mládeží. Vášnivý, zaujatý, někdy kontroverzní. První dirigent narozený v USA, který dosáhl světové slávy. Pod jeho taktovkou hrály nejslavnější orchestry světa. Svým dílem, zejména muzikály jako West Side Story či Ve městě, spojoval svět vážné a populární hudby. 14. října uplynulo 20 let od jeho úmrtí.

Bernstein nerozlišoval mezi hudbou vážnou a populární, ani mezi „dobrou“ a „špatnou“. Ve svých skladbách používal latinskoamerické prvky, výrazný rytmus a barvitou instrumentaci. Mnoho jeho skladeb nejde vůbec zařadit do předem vymezených kategorií. Náměty skladeb, duchovní i světské, často reflektují svět, v němž jejich autor žil.

Bernstein dirigent a skladatel

Syn židovských imigrantů z nynějšího ukrajinského města Rivne se narodil jako Louis Bernstein 25. srpna 1918 v městečku Lawrence ve státě Massachusetts. Na klavír začal hrát v deseti letech a v patnácti si nechal změnit jméno na Leonard. Studoval na Harvardově univerzitě a na hudebním institutu ve Filadelfii. V roce 1940 studoval pod vedením dirigenta Sergeje Kusevického v Tanglewoodu, letním středisku Bostonského symfonického orchestru, posléze se stal Kusevického asistentem.

Intenzivně se též věnoval hře na klavír a pod vlivem skladatele Aarona Coplanda napsal svou první symfonii Jeremiáš. V listopadu 1943 fenomenálně „zaskočil“ za nemocného Bruna Waltera u Newyorské filharmonie, kde působil od září 1943 jako asistent.

V Praze vystoupil Bernstein třikrát. Poprvé na prvním Pražském jaru v roce 1946 a poté o rok později. Naposledy byl v Praze v květnu 1990, několik měsíců před smrtí, kdy zde přednesl Beethovenovu Devátou symfonii.

Tento záskok odstartoval jeho velkolepou kariéru. V letech 1945-1947 byl hudebním ředitelem Newyorského symfonického orchestru. Po smrti Kusevického v roce 1951 se stal vedoucím třídy dirigování v Tanglewoodu. V letech 1958-1969 dosáhl nejvyššího postu, stal se šéfem Newyorské filharmonie.

V čele tohoto ansámblu, kam v roce 1962 přivedl prvního člena tmavé pleti, houslistu Stanforda Allena, projel řadu zemí světa - v roce 1959 byl například na turné po Evropě a Sovětském svazu, kde za přítomnosti autora předvedl Šostakovičovu Pátou symfonii.

Po roce 1969 až do své smrti hostoval u nejvýznamnějších orchestrů a operních domů. Vídeňské filharmoniky poprvé řídil v roce 1970, Berlínskou filharmonii jen jednou, v roce 1979, a v proslulé milánské opeře La Scala debutoval jako první Američan již v roce 1953, kdy řídil provedení opery Médea Luigiho Cherubiniho s Marií Callasovou v titulní roli.

Jako skladatel na sebe upozornil už prvním muzikálem Ve městě (1944). Kromě pěti muzikálů tvořil Bernstein i díla z oblasti vážné hudby - složil tři symfonie, dvě opery a řadu dalších skladeb. Složil také hudbu k oscarovému filmu V přístavu režiséra Elii Kazana.

Bernstein popularizátor

Svým zápalem oživil zájem o díla Gustava Mahlera a Charlese Ivese, dirigoval ale i díla Haydna, Beethovena či Brahmse. Řadu děl premiéroval: například v roce 1949 symfonii Turangalila francouzského skladatele Oliviera Messiaena či o dva roky později Ivesovu Druhou symfonii.

Bernstein se na veřejnosti proslavil svými televizními popularizačními pořady o vážné hudbě, které z něj udělaly televizní hvězdu. Prvním takovým pořadem byl Omnibus, který měl v letech 1954-1961 deset dílů, poté následovalo 15 programů pro dospělé a 53 programů pro mladé (1958-1973).

Bernstein politik

Bernstein se nevyhýbal ani politice. Liberál a volič demokratů byl například přítelem bratří Kennedyů, odpůrcem vietnamské války a podporoval boje černochů za občanská práva. Známá je též kontroverzní epizoda z roku 1970, kdy Bernstein a jeho žena Felicia uspořádali ve svém newyorském bytě recepci na podporu radikální skupiny Černých panterů.

V roce 1994 bylo zveřejněno, že americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) sledoval jeho aktivity více než 30 let (až do poloviny 70. let) a podezříval jej z členství v americké komunistické straně. Přitom Bernstein v roce 1953 vypověděl, že nikdy nebyl členem komunistické strany.

V prosinci 1989 dirigoval Bernstein Beethovenovu Devátou symfonii na obou stranách berlínské zdi a naposledy dirigoval 19. srpna 1990 v Tangelwoodu s Bostonským symfonickým orchestrem. Zemřel 14. října 1990 na rakovinu plic.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Nákaza, monstra, ocenění. Vrací se seriál The Last of Us

Seriál The Last of Us ze světa pohlceného ničivou pandemií se vrací v druhé řadě. Příběh ověnčený osmi televizními cenami Emmy vznikl na motivy oceňované videohry. O pokračování ČT mluvila přímo s tvůrci. V herní předloze i v seriálu čelí hrdinové nákaze, která lidi proměňuje v nemrtvá monstra. Základ má přitom ve skutečném světě. Houba kordyceps reálně běžně parazituje na drobném hmyzu.
před 8 hhodinami

Na pražském Comic-Conu soutěžili cosplayeři

PragoCosplay je kostýmová soutěž na Comic-Conu v Praze. V prvním on-line kole kostýmy ohodnotila odborná porota a vybrala 12 nejlepších do druhého kola. V něm výtvory nejdřív neveřejně hodnotila zahraniční porota. Večer byl pak věnovaný show pro diváky, kde se hodnotilo nejen provedení kostýmu, ale také roleplay, který ke cosplayi patří.
12. 4. 2025

Celní bitva světových gigantů zasáhne v Číně i Hollywood

Americko-čínská obchodní válka má mnoho bitevních polí. Už léta čelí v Číně Hollywood tvrdé cenzuře. A nyní se chystá další omezení: sníží se roční počet povolených premiér.
12. 4. 2025

Nejhorší, okomentoval Trump portrét od britské malířky. Ten od Putina ho dojal

Americký prezident Donald Trump v nedávné době ohodnotil dva své portréty a jeho názory na umění se neobešly bez konfrontace. Zatímco obraz od britské malířky Sarah A. Boardmanové označil za „nejhorší ze všech“, jiná podobizna, namalovaná z podnětu ruského vůdce Vladimira Putina, mu připadala jako „laskavý“ dar.
12. 4. 2025

Nový dokument mapuje osudy vězeňkyň na Cejlu

Unikátní snímek mapující osudy vězeňkyň v brněnské věznici na Cejlu uvede za necelý měsíc Česká televize. Tvůrci po deset let natáčeli s ženami, které obávanou věznicí prošly v době protektorátu i komunistické totality. Čtvrteční premiéru v Brně zhlédla i jedna z posledních žijících pamětnic.
11. 4. 2025

Jak Josef Čapek zemřel, už nezjistíme, obává se odbornice

Před osmdesáti lety zemřel malíř a spisovatel Josef Čapek. Podle některých zdrojů se tak stalo 10. dubna 1945 v koncentračním táboře Bergen-Belsen. Čapkovo tělo se nikdy nenašlo. Za jakých okolností přesně zemřel, už možné zjistit není, obává se předsedkyně Spolku přátel Památníku Karla Čapka Kristina Váňová, která o Josefu Čapkovi mluvila s Martinem Řezníčkem v Událostech, komentářích.
11. 4. 2025

Velký Gatsby přestal před sto lety věřit americkému snu

Velký Gatsby odhaluje zvrácenou podobu amerického snu, redukujícího lásku a úspěch jen na bohatství. Vrcholné dílo amerického spisovatele Francise Scotta Fitzgeralda vyšlo poprvé před sto lety, 10. dubna 1925.
10. 4. 2025

Nejvýznamnější řecký režisér nemůže točit v Akropoli. Vadí mrtvoly

Zřejmě nejznámější současný řecký režisér Yorgos Lanthimos chtěl natočit svůj příští film částečně v Akropoli. Ale nenatočí. Ministerstvo kultury žádost zamítlo s vysvětlením, že scény chystané sci-fi komedie jsou neslučitelné se symbolikou této památky starověkých Athén.
10. 4. 2025
Načítání...