Bernstein Story

New York - Leonard Bernstein - uznávaný dirigent a klavírista, slavný skladatel i popularizátor vážné hudby zejména mezi americkou mládeží. Vášnivý, zaujatý, někdy kontroverzní. První dirigent narozený v USA, který dosáhl světové slávy. Pod jeho taktovkou hrály nejslavnější orchestry světa. Svým dílem, zejména muzikály jako West Side Story či Ve městě, spojoval svět vážné a populární hudby. 14. října uplynulo 20 let od jeho úmrtí.

Bernstein nerozlišoval mezi hudbou vážnou a populární, ani mezi „dobrou“ a „špatnou“. Ve svých skladbách používal latinskoamerické prvky, výrazný rytmus a barvitou instrumentaci. Mnoho jeho skladeb nejde vůbec zařadit do předem vymezených kategorií. Náměty skladeb, duchovní i světské, často reflektují svět, v němž jejich autor žil.

Bernstein dirigent a skladatel

Syn židovských imigrantů z nynějšího ukrajinského města Rivne se narodil jako Louis Bernstein 25. srpna 1918 v městečku Lawrence ve státě Massachusetts. Na klavír začal hrát v deseti letech a v patnácti si nechal změnit jméno na Leonard. Studoval na Harvardově univerzitě a na hudebním institutu ve Filadelfii. V roce 1940 studoval pod vedením dirigenta Sergeje Kusevického v Tanglewoodu, letním středisku Bostonského symfonického orchestru, posléze se stal Kusevického asistentem.

Intenzivně se též věnoval hře na klavír a pod vlivem skladatele Aarona Coplanda napsal svou první symfonii Jeremiáš. V listopadu 1943 fenomenálně „zaskočil“ za nemocného Bruna Waltera u Newyorské filharmonie, kde působil od září 1943 jako asistent.

V Praze vystoupil Bernstein třikrát. Poprvé na prvním Pražském jaru v roce 1946 a poté o rok později. Naposledy byl v Praze v květnu 1990, několik měsíců před smrtí, kdy zde přednesl Beethovenovu Devátou symfonii.

Tento záskok odstartoval jeho velkolepou kariéru. V letech 1945-1947 byl hudebním ředitelem Newyorského symfonického orchestru. Po smrti Kusevického v roce 1951 se stal vedoucím třídy dirigování v Tanglewoodu. V letech 1958-1969 dosáhl nejvyššího postu, stal se šéfem Newyorské filharmonie.

V čele tohoto ansámblu, kam v roce 1962 přivedl prvního člena tmavé pleti, houslistu Stanforda Allena, projel řadu zemí světa - v roce 1959 byl například na turné po Evropě a Sovětském svazu, kde za přítomnosti autora předvedl Šostakovičovu Pátou symfonii.

Po roce 1969 až do své smrti hostoval u nejvýznamnějších orchestrů a operních domů. Vídeňské filharmoniky poprvé řídil v roce 1970, Berlínskou filharmonii jen jednou, v roce 1979, a v proslulé milánské opeře La Scala debutoval jako první Američan již v roce 1953, kdy řídil provedení opery Médea Luigiho Cherubiniho s Marií Callasovou v titulní roli.

Jako skladatel na sebe upozornil už prvním muzikálem Ve městě (1944). Kromě pěti muzikálů tvořil Bernstein i díla z oblasti vážné hudby - složil tři symfonie, dvě opery a řadu dalších skladeb. Složil také hudbu k oscarovému filmu V přístavu režiséra Elii Kazana.

Bernstein popularizátor

Svým zápalem oživil zájem o díla Gustava Mahlera a Charlese Ivese, dirigoval ale i díla Haydna, Beethovena či Brahmse. Řadu děl premiéroval: například v roce 1949 symfonii Turangalila francouzského skladatele Oliviera Messiaena či o dva roky později Ivesovu Druhou symfonii.

Bernstein se na veřejnosti proslavil svými televizními popularizačními pořady o vážné hudbě, které z něj udělaly televizní hvězdu. Prvním takovým pořadem byl Omnibus, který měl v letech 1954-1961 deset dílů, poté následovalo 15 programů pro dospělé a 53 programů pro mladé (1958-1973).

Bernstein politik

Bernstein se nevyhýbal ani politice. Liberál a volič demokratů byl například přítelem bratří Kennedyů, odpůrcem vietnamské války a podporoval boje černochů za občanská práva. Známá je též kontroverzní epizoda z roku 1970, kdy Bernstein a jeho žena Felicia uspořádali ve svém newyorském bytě recepci na podporu radikální skupiny Černých panterů.

V roce 1994 bylo zveřejněno, že americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) sledoval jeho aktivity více než 30 let (až do poloviny 70. let) a podezříval jej z členství v americké komunistické straně. Přitom Bernstein v roce 1953 vypověděl, že nikdy nebyl členem komunistické strany.

V prosinci 1989 dirigoval Bernstein Beethovenovu Devátou symfonii na obou stranách berlínské zdi a naposledy dirigoval 19. srpna 1990 v Tangelwoodu s Bostonským symfonickým orchestrem. Zemřel 14. října 1990 na rakovinu plic.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Vikingy v Městském divadle Brno čeká rodinné dobrodružství

Městské divadlo Brno připravilo autorský muzikál ViK!NG. Diváci v dobrodružné komedii navštíví bájný svět vikingů. S přípravou tohoto rodinného představení začali tvůrci už v roce 2022. Trojice autorů se sešla už dříve při psaní historického muzikálu Devět křížů.
před 46 mminutami

Zemřel Chuck Norris

Zemřel americký herec Chuck Norris, kterého proslavily role v akčních filmech. Píší to média s odkazem na prohlášení rodiny. Norris byl ve čtvrtek hospitalizován na Havaji. Hlavnímu představiteli seriálu Walker, Texas Ranger bylo 86 let.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Video„Už bych rád zase něco řekl.“ Ondřej Ruml má nové album

Ondřej Ruml po patnácti letech vydává autorské album, kde se podílel na většině hudby a textů. „Nazrál ve mně čas, že už bych rád zase něco řekl, ale chtěl bych se věnovat do hloubky svým pocitům a vjemům,“ vysvětlil pro ČT24. Nahrávku s desítkou písní nazval Vždycky to tu bylo. „To je to, na čem se shodneme napříč generacemi, vyznáními a náboženstvími,“ vysvětlil. Název platí i pro to, jak Ruml vnímá nahrávání desek. „V dnešní době se říká, že alba se moc nevydávají, že se mají vydávat spíš singly, ale já si myslím, že album má ten hlavní smysl v tom, že to je jako kniha. Nějak začíná, pokračuje a končí. Zpěvák či interpret tím vydává pohled do svého světa,“ říká.
před 19 hhodinami

Herce Vala Kilmera „hluboko z hrobu“ oživí AI

Herec Val Kilmer zemřel před téměř rokem, přesto se objeví v chystaném filmu As Deep as the Grave (Hluboké jako hrob). Umožní to generativní umělá inteligence. Podle agentury AP se jedná o jedno z dosud nejodvážnějších využití AI ve filmové tvorbě.
před 20 hhodinami

V Lipsku začal knižní veletrh, za Česko čte Pilátová či Hlaučo

V německém Lipsku začal mezinárodní knižní veletrh, za Česko se na něm představí čtrnáct autorek a autorů. Od loňského podzimu probíhá v německy mluvících zemích Rok české kultury. Akce vyvrcholí na podzim největší knižní výstavou světa ve Frankfurtu nad Mohanem, kde bude Česko čestným hostem.
před 22 hhodinami

VideoPlzeňský festival světel Blik Blik nabízí nejsložitější projekci v dějinách akce

V Plzni ve čtvrtek začal festival světla s názvem Blik Blik. Letos je pro velký zájem poprvé třídenní a nabídne sedmnáct světelných instalací od českých i světových umělců. Ty jsou rozprostřené po celém městě, třeba i v jindy nepřístupném dvoře renesanční radnice. Návštěvníky tam čeká dílo českého autora Jana Hladila. Jde o nejsložitější projekci v jedenáctileté historii festivalu.
19. 3. 2026

Klempíř odvolal šéfku Národní galerie Knastovou

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) ve čtvrtek odvolal generální ředitelku Národní galerie Praha (NGP) Alicji Knastovou. Odborná veřejnost ji kritizovala kvůli stylu komunikace či minimalistickému výstavnímu programu. Podle ministra galerie potřebuje výraznější odborný rozvoj a ambici posunout se mezi přední evropské instituce. NGP zatím povede dosavadní ředitelka sbírky starého umění Olga Kotková. Podle Deníku N hodlá ministerstvo v příštích měsících vypsat výběrové řízení na ředitele NGP.
19. 3. 2026Aktualizováno19. 3. 2026

Producenti „Pana Nikoho“ odmítají stížnost Ruska. Vidí v ní další propagandu

Moskva poprvé oficiálně zareagovala na dánsko-český dokument Pan Nikdo proti Putinovi. Čerstvý držitel Oscara ukazuje ideologickou indoktrinaci ruských školáků. Podle Moskvy ale bez souhlasu jejich rodičů, a žádá proto reakci po organizátorech cen. Čeští producenti uvedli, že snímek vznikl podle nejvyšších standardů. Bez výhrad nebyl dokument ale přijat ani Ukrajinci, některým vadí, že z Rusů příliš dělá oběti putinovského režimu.
19. 3. 2026
Načítání...