Bernstein Story

New York - Leonard Bernstein - uznávaný dirigent a klavírista, slavný skladatel i popularizátor vážné hudby zejména mezi americkou mládeží. Vášnivý, zaujatý, někdy kontroverzní. První dirigent narozený v USA, který dosáhl světové slávy. Pod jeho taktovkou hrály nejslavnější orchestry světa. Svým dílem, zejména muzikály jako West Side Story či Ve městě, spojoval svět vážné a populární hudby. 14. října uplynulo 20 let od jeho úmrtí.

Bernstein nerozlišoval mezi hudbou vážnou a populární, ani mezi „dobrou“ a „špatnou“. Ve svých skladbách používal latinskoamerické prvky, výrazný rytmus a barvitou instrumentaci. Mnoho jeho skladeb nejde vůbec zařadit do předem vymezených kategorií. Náměty skladeb, duchovní i světské, často reflektují svět, v němž jejich autor žil.

Bernstein dirigent a skladatel

Syn židovských imigrantů z nynějšího ukrajinského města Rivne se narodil jako Louis Bernstein 25. srpna 1918 v městečku Lawrence ve státě Massachusetts. Na klavír začal hrát v deseti letech a v patnácti si nechal změnit jméno na Leonard. Studoval na Harvardově univerzitě a na hudebním institutu ve Filadelfii. V roce 1940 studoval pod vedením dirigenta Sergeje Kusevického v Tanglewoodu, letním středisku Bostonského symfonického orchestru, posléze se stal Kusevického asistentem.

Intenzivně se též věnoval hře na klavír a pod vlivem skladatele Aarona Coplanda napsal svou první symfonii Jeremiáš. V listopadu 1943 fenomenálně „zaskočil“ za nemocného Bruna Waltera u Newyorské filharmonie, kde působil od září 1943 jako asistent.

V Praze vystoupil Bernstein třikrát. Poprvé na prvním Pražském jaru v roce 1946 a poté o rok později. Naposledy byl v Praze v květnu 1990, několik měsíců před smrtí, kdy zde přednesl Beethovenovu Devátou symfonii.

Tento záskok odstartoval jeho velkolepou kariéru. V letech 1945-1947 byl hudebním ředitelem Newyorského symfonického orchestru. Po smrti Kusevického v roce 1951 se stal vedoucím třídy dirigování v Tanglewoodu. V letech 1958-1969 dosáhl nejvyššího postu, stal se šéfem Newyorské filharmonie.

V čele tohoto ansámblu, kam v roce 1962 přivedl prvního člena tmavé pleti, houslistu Stanforda Allena, projel řadu zemí světa - v roce 1959 byl například na turné po Evropě a Sovětském svazu, kde za přítomnosti autora předvedl Šostakovičovu Pátou symfonii.

Po roce 1969 až do své smrti hostoval u nejvýznamnějších orchestrů a operních domů. Vídeňské filharmoniky poprvé řídil v roce 1970, Berlínskou filharmonii jen jednou, v roce 1979, a v proslulé milánské opeře La Scala debutoval jako první Američan již v roce 1953, kdy řídil provedení opery Médea Luigiho Cherubiniho s Marií Callasovou v titulní roli.

Jako skladatel na sebe upozornil už prvním muzikálem Ve městě (1944). Kromě pěti muzikálů tvořil Bernstein i díla z oblasti vážné hudby - složil tři symfonie, dvě opery a řadu dalších skladeb. Složil také hudbu k oscarovému filmu V přístavu režiséra Elii Kazana.

Bernstein popularizátor

Svým zápalem oživil zájem o díla Gustava Mahlera a Charlese Ivese, dirigoval ale i díla Haydna, Beethovena či Brahmse. Řadu děl premiéroval: například v roce 1949 symfonii Turangalila francouzského skladatele Oliviera Messiaena či o dva roky později Ivesovu Druhou symfonii.

Bernstein se na veřejnosti proslavil svými televizními popularizačními pořady o vážné hudbě, které z něj udělaly televizní hvězdu. Prvním takovým pořadem byl Omnibus, který měl v letech 1954-1961 deset dílů, poté následovalo 15 programů pro dospělé a 53 programů pro mladé (1958-1973).

Bernstein politik

Bernstein se nevyhýbal ani politice. Liberál a volič demokratů byl například přítelem bratří Kennedyů, odpůrcem vietnamské války a podporoval boje černochů za občanská práva. Známá je též kontroverzní epizoda z roku 1970, kdy Bernstein a jeho žena Felicia uspořádali ve svém newyorském bytě recepci na podporu radikální skupiny Černých panterů.

V roce 1994 bylo zveřejněno, že americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) sledoval jeho aktivity více než 30 let (až do poloviny 70. let) a podezříval jej z členství v americké komunistické straně. Přitom Bernstein v roce 1953 vypověděl, že nikdy nebyl členem komunistické strany.

V prosinci 1989 dirigoval Bernstein Beethovenovu Devátou symfonii na obou stranách berlínské zdi a naposledy dirigoval 19. srpna 1990 v Tangelwoodu s Bostonským symfonickým orchestrem. Zemřel 14. října 1990 na rakovinu plic.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Vítězné video v prestižní soutěži vytvořila AI. Organizátoři změnili žebříček

Podvod. To bylo slovo, které se často opakovalo v komentářích, jakmile byly zveřejněny výsledky soutěže Nikon Small World in Motion. Experti upozorňovali, že pohyby na vítězném videu nejsou přirozené, neodpovídají jejich zkušenostem, a naopak působí, jako by ho vytvořila umělá inteligence (AI). Po upozornění ze strany vědců organizátoři vítězné video stáhli.
před 2 hhodinami

Korn či Chinaski. Kniha se zabývá ideologií postsocialistického popu

Hudební publicista Karel Veselý se v knize Touhy a sny věnuje ideologii českého postsocialistického popu. Na písních Chinaski, Jiřího Korna nebo Michala Davida představuje vývoj tuzemské mainstreamové hudby v uplynulých čtyřech dekádách.
před 4 hhodinami

Zemřel herec a dabér Jiří Štěpnička

Zemřel filmový a divadelní herec Jiří Štěpnička, bylo mu 79 let. Z filmových rolí si ho diváci v posledních letech pamatují například v roli plukovníka tajné policie ve snímku Ve stínu nebo ze seriálu Vyprávěj. V dabingu svůj hlas propůjčoval mimo jiné Harrisonu Fordovi.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Jižní Koreu rozhádal atentát na prezidenta z roku 1974. Může za to film

V Jižní Koreji vyvolal rozruch první hraný film inspirovaný pokusem o atentát na tamního někdejšího prezidenta Pak Čong-hie z roku 1974. Část politiků viní tvůrce ze zkreslování historie, zatímco ministr kultury se jich zastává. Protestuje se před domem populárního představitele hlavního hrdiny a filmaři z obav o bezpečnost oželeli účast na největším jihokorejském filmové festivalu. Ujišťují nicméně, že skutečnost jim posloužila jen jako inspirace pro příběh.
9. 10. 2026‌‌

Zemřel přední sklářský výtvarník a pedagog Vladimír Kopecký

Ve věku 94 let zemřel ve čtvrtek sklářský výtvarník, malíř a vysokoškolský pedagog Vladimír Kopecký. Informovala o tom jeho manželka Eva Kroftová. Kopecký dosáhl mezinárodního věhlasu, přispěl k rozvoji českého moderního sklářského umění. Byl spojen s pražskou Vysokou školou uměleckoprůmyslovou (UMPRUM), kterou absolvoval a na níž učil. Umělecká rada školy Kopeckému podle rektora Jindřicha Vybírala udělila čestný akademický titul.
9. 10. 2026Aktualizováno9. 10. 2026‌‌

Francouzská policie objevila dva Renoirovy obrazy ukradené v září

Obrazy byly odcizeny 8. září z Renoirova muzea v Cagnes-sur-Mer na jihovýchodě Francie. Dle regionálního francouzského serveru Nice-Matin byly nalezeny ve čtvrtek 8. října večer v jedné garáži. V souvislosti s případem zadržela policie několik osob.
9. 10. 2026‌‌

Nobelovu cenu za literaturu obdržela kanadská básnířka Anne Carsonová

Laureátkou Nobelovy ceny za literaturu pro rok 2026 je kanadská básnířka a esejistka Anne Carsonová. Ocenění uděluje Švédská akademie, podle níž „odvážné a nápadité dílo“ Carsonové „vytvořilo v hravém dialogu s tradicí nové formy pro současnou literaturu“. Ve svých knihách často odkazuje na starověkou řeckou a latinskou literaturu, kterou modernizuje a překládá.
8. 10. 2026Aktualizováno8. 10. 2026‌‌

Interiér dolní stanice lanovky na Sněžku proměnila multimediální expozice

V dolní stanici kabinové lanovky v Peci pod Sněžkou vznikla multimediální expozice Sněžka 1603. Na ploše více než 170 metrů čtverečních představuje přírodu, historii i příběhy Krkonoš. Její součástí je přes čtyři metry dlouhý plastický model Sněžky s videomappingem, panoramatická projekce přírodních živlů nebo interaktivní hry.
8. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.