Bernstein Story

New York - Leonard Bernstein - uznávaný dirigent a klavírista, slavný skladatel i popularizátor vážné hudby zejména mezi americkou mládeží. Vášnivý, zaujatý, někdy kontroverzní. První dirigent narozený v USA, který dosáhl světové slávy. Pod jeho taktovkou hrály nejslavnější orchestry světa. Svým dílem, zejména muzikály jako West Side Story či Ve městě, spojoval svět vážné a populární hudby. 14. října uplynulo 20 let od jeho úmrtí.

Bernstein nerozlišoval mezi hudbou vážnou a populární, ani mezi „dobrou“ a „špatnou“. Ve svých skladbách používal latinskoamerické prvky, výrazný rytmus a barvitou instrumentaci. Mnoho jeho skladeb nejde vůbec zařadit do předem vymezených kategorií. Náměty skladeb, duchovní i světské, často reflektují svět, v němž jejich autor žil.

Bernstein dirigent a skladatel

Syn židovských imigrantů z nynějšího ukrajinského města Rivne se narodil jako Louis Bernstein 25. srpna 1918 v městečku Lawrence ve státě Massachusetts. Na klavír začal hrát v deseti letech a v patnácti si nechal změnit jméno na Leonard. Studoval na Harvardově univerzitě a na hudebním institutu ve Filadelfii. V roce 1940 studoval pod vedením dirigenta Sergeje Kusevického v Tanglewoodu, letním středisku Bostonského symfonického orchestru, posléze se stal Kusevického asistentem.

Intenzivně se též věnoval hře na klavír a pod vlivem skladatele Aarona Coplanda napsal svou první symfonii Jeremiáš. V listopadu 1943 fenomenálně „zaskočil“ za nemocného Bruna Waltera u Newyorské filharmonie, kde působil od září 1943 jako asistent.

V Praze vystoupil Bernstein třikrát. Poprvé na prvním Pražském jaru v roce 1946 a poté o rok později. Naposledy byl v Praze v květnu 1990, několik měsíců před smrtí, kdy zde přednesl Beethovenovu Devátou symfonii.

Tento záskok odstartoval jeho velkolepou kariéru. V letech 1945-1947 byl hudebním ředitelem Newyorského symfonického orchestru. Po smrti Kusevického v roce 1951 se stal vedoucím třídy dirigování v Tanglewoodu. V letech 1958-1969 dosáhl nejvyššího postu, stal se šéfem Newyorské filharmonie.

V čele tohoto ansámblu, kam v roce 1962 přivedl prvního člena tmavé pleti, houslistu Stanforda Allena, projel řadu zemí světa - v roce 1959 byl například na turné po Evropě a Sovětském svazu, kde za přítomnosti autora předvedl Šostakovičovu Pátou symfonii.

Po roce 1969 až do své smrti hostoval u nejvýznamnějších orchestrů a operních domů. Vídeňské filharmoniky poprvé řídil v roce 1970, Berlínskou filharmonii jen jednou, v roce 1979, a v proslulé milánské opeře La Scala debutoval jako první Američan již v roce 1953, kdy řídil provedení opery Médea Luigiho Cherubiniho s Marií Callasovou v titulní roli.

Jako skladatel na sebe upozornil už prvním muzikálem Ve městě (1944). Kromě pěti muzikálů tvořil Bernstein i díla z oblasti vážné hudby - složil tři symfonie, dvě opery a řadu dalších skladeb. Složil také hudbu k oscarovému filmu V přístavu režiséra Elii Kazana.

Bernstein popularizátor

Svým zápalem oživil zájem o díla Gustava Mahlera a Charlese Ivese, dirigoval ale i díla Haydna, Beethovena či Brahmse. Řadu děl premiéroval: například v roce 1949 symfonii Turangalila francouzského skladatele Oliviera Messiaena či o dva roky později Ivesovu Druhou symfonii.

Bernstein se na veřejnosti proslavil svými televizními popularizačními pořady o vážné hudbě, které z něj udělaly televizní hvězdu. Prvním takovým pořadem byl Omnibus, který měl v letech 1954-1961 deset dílů, poté následovalo 15 programů pro dospělé a 53 programů pro mladé (1958-1973).

Bernstein politik

Bernstein se nevyhýbal ani politice. Liberál a volič demokratů byl například přítelem bratří Kennedyů, odpůrcem vietnamské války a podporoval boje černochů za občanská práva. Známá je též kontroverzní epizoda z roku 1970, kdy Bernstein a jeho žena Felicia uspořádali ve svém newyorském bytě recepci na podporu radikální skupiny Černých panterů.

V roce 1994 bylo zveřejněno, že americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) sledoval jeho aktivity více než 30 let (až do poloviny 70. let) a podezříval jej z členství v americké komunistické straně. Přitom Bernstein v roce 1953 vypověděl, že nikdy nebyl členem komunistické strany.

V prosinci 1989 dirigoval Bernstein Beethovenovu Devátou symfonii na obou stranách berlínské zdi a naposledy dirigoval 19. srpna 1990 v Tangelwoodu s Bostonským symfonickým orchestrem. Zemřel 14. října 1990 na rakovinu plic.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Za megakoncerty stojí touha po zážitcích a velký byznys

Obrat živé hudby se od konce pandemie covidu-19 výrazně zvýšil, přibývá publika a rostou také ceny vstupenek. Redakce RTVE se hudebního průmyslu ptala, co tento trend pohání a jaké dopady má uvnitř i vně samotného odvětví.
před 11 hhodinami

VideoJazz Sabath se nenechá svázat originálem, říká Wakeman

Klávesista Adam Wakeman přivezl do Prahy svůj projekt Jazz Sabbath, který propojuje skladby skupiny Black Sabbath s jazzovou estetikou. Wakeman s muzikanty z britské heavymetalové kapely mnoho let vystupoval coby koncertní hráč. „Nechtěl jsem se nechat svazovat původní strukturou. Právě o tom jazz je – o rozvíjení, improvizaci,“ vysvětluje svůj přístup.
před 17 hhodinami

Třeštíková točila třicet let Basikovou. Jsem vyrovnaná se vším, říká zpěvačka

Tuzemská kina začala promítat dokument Bára Basiková. Zpěvačka v něm mluví o svém životě i kariéře. Dokumentaristka Helena Třeštíková se za protagonistkou vracela přes tři dekády, díky archivům ale pokryla i její mládí. „Lidi překvapilo, co všechno mám za sebou a jak jsem se s tím vyrovnala. Je to film hodně pro holky, ženy, protože se v tom poznávají,“ zmiňuje Basiková první divácké ohlasy.
před 20 hhodinami

Lewandowska už má Thálii. Další mohou získat Majer, Margita či Beretová

Divadelní ceny Thálie oznámily nominace za rok 2026. Vítězové ocenění za nejlepší jevištní výkony v oboru činohra, balet, opera či loutkové a alternativní divadlo si vítězové převezmou 3. října v Národním divadle. Za celoživotní mistrovství budou oceněni Petr Nárožný či Zdena Herfortová. Thálii pro umělce do 33 let už převzala Simona Lewandovská.
17. 9. 2026

Sheeran zůstal na turné bez předskokanů. Kvůli politice, kterou řešit nechce

Začalo to vyřazením rappera Macklemorea a následně odešli už sami i další umělci. Britský písničkář Ed Sheeran tak během svého turné Loop přišel o několik kolegů, kteří s ním měli vystupovat. A irská rozhlasová stanice přestala pouštět Sheeranovy skladby. Důvodem jsou rozdílné názory na Macklemoreovy propalestinské komentáře a písničkářův postoj k nim.
17. 9. 2026Aktualizováno17. 9. 2026

VideoFilmové premiéry: Historická Rose, dokument o Basikové a animovaný kojot

Steven Soderbergh posílá do kin krimikomedii Christopherové, v níž je už nemalující slavný výtvarník v podání Iana McKellena vystaven nátlaku svých vypočítavých potomků. Rakouské historické drama Rose se odehrává po třicetileté válce a pojednává o ženě, která se vydává za vojáka a nárokuje si opuštěné pozemky. Animovanou rodinnou komedii Kojot vrací úder nechtělo studio Warner Bros. v očekávání propadáku původně vůbec promítat, nakonec se ale do kin dostává. Českou kinematografii zastupuje dokument Bára Basiková, časosběrný snímek o ní točila Helena Třeštíková. A na plátna se ještě vrací Krátký film o lásce Krzysztofa Kieslowského z osmdesátých let.
17. 9. 2026

Jára Cimrman slaví šedesát let

Uplynulo přesně šedesát let od chvíle, kdy do české společnosti vstoupila asi nejznámější fiktivní postava tuzemských dějin – Jára Cimrman. Jeho jméno poprvé padlo v rozhlasovém pořadu Nealkoholická vinárna u pavouka z úst Zdeňka Svěráka. Tehdy ale Jára Cimrman ještě nebyl univerzální vynálezce, světoběžník ani spisovatel. Fenomén se dále rozvíjel. Tři měsíce poté v rozhlasovém pořadu oznámili tvůrci nález Cimrmanovy pozůstalosti a v nadcházejícím roce pak uvedli první dvě hry. Letos tak Divadlo Járy Cimrmana vstoupilo do šedesáté sezony.
16. 9. 2026Aktualizováno16. 9. 2026

Post Bellum slaví 25 let. Projektu Paměť národa pomáhá nově AI

Před pětadvaceti lety vznikla organizace Post Bellum, která stojí i za projektem Paměť národa. Zachycuje příběhy lidí, kteří byli svědky a aktéry klíčových okamžiků dvacátého století. Její sbírka uchovává více než patnáct tisíc svědectví. Nově část archivu zpřístupňuje také prostřednictvím asistenta využívajícího umělou inteligenci. Organizace se vedle dokumentování vzpomínek pamětníků věnuje také vzdělávání a pomoci seniorům.
16. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.