Architekt Zdeněk Fránek často balancuje na hraně obvyklé míry. Právě zásadní parametry Míra a měřítko daly jméno výstavě v pražské Galerii Jaroslava Fragnera. Expozice představuje tři projekty z poslední doby, které se setkaly s velmi odlišnými reakcemi. Jedná se o rozhlednu Skywalk (Stezka v oblacích), energeticky soběstačný objekt Liko Noe a dům Face House, který získal přezdívku „maršmeloun“.
Architekt Zdeněk Fránek bojuje za „maršmeloun"
Všechny tři projekty se výrazným způsobem dotýkají veřejného prostoru, byť jeden z nich není realizován a není ani jasné, zda bude. Jde o bytový dům Face House plánovaný do centra Prahy, jemuž lidé začali přezdívat maršmeloun. Kritici upozorňují na údajnou nevhodnost stavby pro historické centrum a sousedství Anežského kláštera.
„Maršmeloun“ na hraně
„Toto je můj velký boj za dobrou moderní architekturu na našem území. Domnívám se, že památkáři zůstali v dobách minulých a moderní architektuře nerozumí,“ říká o projektu Fránek.
3 minuty
Zdeněk Fránek: Památkáři moderní architektuře nerozumí
„Přišel se svým vlastním názorem, který narazil jak u památkářů, tak u laické i odborné veřejnosti, protože na takovou avantgardu všichni nebyli připraveni. Je tu diskuse, co všechno může pražská památková zóna unést,“ doplňuje ředitel galerie Dan Merta.
„Každoročně připravíme několik výstav, které si všímají často křehkého vztahu mezi architekty a uživateli. Snažíme se dotýkat palčivých témat, které souvisejí s estetikou nebo přijímáním na svou dobu odvážných staveb. U Zdeňka Fránka je toto klíčové. Záměrně se pohybuje na hraně. Nejde ani tak o provokaci, spíše o zjišťování, kde se nachází míra tolerance, představivosti a empatie veřejnosti,“ vysvětluje Dan Merta.
Architektura budoucnosti
Druhým ze tří profilových projektů, které Zdeněk Fránek pro Galerii Jaroslava Fragnera vybral, je rozhledna Skywalk neboli Stezka v oblacích, která se nachází v areálu Dolní Morava. Odvážné řešení a sofistikovaná konstrukce zaujaly nejen domácí, ale i zahraniční odborníky. Mimo jiné díky neotřelému uchopení míry a měřítka v místě vzniku.
Rozhledna Skywalk v Dolní Moravě
„Tato stavba pro mne představuje příležitost vyjádřit se volně v prostoru a udělat něco na pomezí výtvarného díla, filozofie a architektury. Dá se říct, že ta stavba uspěla globálně, mě samotného překvapil obrovský ohlas ze zahraničí,“ říká Zdeněk Fránek.
Třetím Fránkovým projektem, který galerie představuje, je energeticky pasivní technologické centrum Liko Noe, které vyrostlo ve Slavkově. Pokrokové technologie a celková konstrukce objektu ukazují, kam by se architektura a technika mohly ubírat v dalších letech.
„Stavba je celá ze dřeva, je umístěna na vodní ploše a fasády má porostlé zelení. Využívá vodní režim, kromě toho vytváří energii. Pro mne je to velmi inspirující spolupráce mezi vědci a architekty. Myslím, že by to mohla být stavba budoucnosti,“ uvažuje Fránek.
Energeticky soběstačný objekt Liko Noe
I přes odlišnou typologii, konstrukci či technologie spojuje všechny tři projekty velká míra intervence. Atakují veřejnost a kladou otázky abstrahující od samotné disciplíny architektury. Výstava Míra a měřítko v Galerii Jaroslava Fragnera potrvá do 24. července.
Zdeněk Fránek se narodil roku 1961 v Boskovicích. Po studiích na Fakultě architektury VUT v Brně působil v Útvaru hlavního architekta v Blansku, v roce 1989 založil firmu Fránek Architects. Nyní se věnuje projekční, publikační a pedagogické činnosti doma i v zahraničí. Působí na Fakultě umění a architektury v Liberci, kde je od roku 2012 děkanem.
