Dlouhotrvající sucha nebo deště mohou mít pro zemědělce fatální následky. Jde ale o rizika, která se těžko pojišťují komerčně. Už roky se proto mluví o vzniku speciálního fondu, který by při takové situaci ztráty pokryl. Zemědělci mají nyní naději, že u příští úrody už tomu tak bude. Ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL) v Otázkách Václava Moravce řekl, že by se fond mohl spustit už od ledna 2016.
Pojištění by mělo fungovat v rámci fondu těžko pojistitelných rizik, který ministerstvo zemědělství nyní dokončuje. Zčásti by do něj přispívali sami zemědělci a zčásti ministerstvo. „Věřím, že od příštího roku ho spustíme,“ řekl Jurečka.
Pravidla pro použití fondu budou předem jasně daná a členství v něm dobrovolné. „Budeme například dopředu vědět, že když poklesne sklizeň určité plodiny o 30 procent, budeme to z fondu kompenzovat,“ nastínil fungování ministr. Zároveň ale upozornil, že ti, kteří ve fondu nebudou, musí počítat s tím, že pomoc od státu nedostanou. Částky pro vstup do fondu proto podle Jurečky budou na velmi nízké úrovni.
Po extrémním suchu by mohl být zájem velký
Vznik fondu vítá i bývalý ministr zemědělství Petr Bendl (ODS): „Je potřeba to udělat, už to mělo být dávno.“ Fond podle něj mohl vzniknout už v roce 2014 v rámci programu řešení rizik a krizí v zemědělství. Narazil ale tehdy u Agrární komory. „Z určité strany byl vůči tomu odpor, ne všichni to chápali stejně,“ řekl v OVM.
Jaký budou mít zemědělci o fond zájem, si Jurečka netroufl odhadnout. „V dubnu, květnu letošního roku bych řekl tak třetina zemědělců. Po suchu, které jsme zažili poslední dva měsíce, ale zemědělci pochopili, že se to týká prakticky kohokoliv v Česku,“ poznamenal.
Zájem by tak nakonec mohl být výrazně větší, a to nejen ze strany pěstitelů obilí, ovoce nebo zeleniny, ale i od chovatelů. Ti totiž mají například problém, jak zajistit pro zvířata dostatek zásob krmiva. „Kdyby to byla více než polovina, byl by to slušný základ pro to, aby se fond nastartoval,“ věří Jurečka. Zkušenosti z Německa nebo Rakouska, kde mají pojišťovací fondy už desítky let, navíc podle něj dokazují, že fungují velmi dobře.
Odborníci vznik fondu sice vítají, apelují ale i na obnovu půdy jako takové. „I v tomto extrémním počasí celá řada zemědělců, kteří dodržují nějaké půdoochranné technologie, pečují o půdu správně, tak měla škody výrazně menší nebo dokonce žádné,“ upozorňuje krajinný inženýr Jan Vopravil. Stav zemědělské půdy v Česku je podle něj obecně špatný - až 50 procent ohrožuje vodní eroze.
Nejhorší sucho za 12 let
V Česku je nyní největší sucho za posledních 12 let. Aktuálně je nejhorší situace v jižních Čechách. Nízká zásoba vody je i v půdě na severu Moravy. Naopak dobře jsou na tom v Krušných horách, na Českomoravské vrchovině nebo v oblasti Bílých Karpat.
Vláda proto uvažuje o obnově zaniklých rybníků nebo horských splavovacích nádrží. Na boj proti suchu a zadržování vody v krajině by mělo jít v příštích pěti letech z evropských dotací asi osm miliard korun.
Zelená nafta i na živočišnou výrobu
Ministr také v Otázkách Václava Moravce řekl, že by se podpora zelené nafty měla v průběhu příštího roku rozšířit i na živočišnou výrobu. Pokud jde o momentálně nízké výkupní ceny mléka, měla by podle něj Evropská unie spustit intervenční nákupy.
