Praha – Stopka veškerým investicím. Tak vidí možný život bez rozpočtu starostové řady obcí. Bojí se, že takzvané rozpočtové provizorium může úplně zastavit nové projekty. Ty jsou přitom v mnoha případech už teď nasmlouvané. Jenže neochota dosavadní koalice přijmout rozpočet, se kterým přijde vláda Jiřího Rusnoka, může mít za následek, že se příští rok budou platit jen povinné výdaje na provoz státu - především na důchody, sociální dávky a platy úředníkům. Na víc zřejmě nezbyde.
Jmenování Jiřího Rusnoka premiérem znamená jak pro ODS, tak TOP 09 automaticky rozpočtové provizorium. „Je to také vzkaz hejtmanům, že dojde k zastavení regionálních operačních programů, protože nebude možné čerpat evropské peníze,“ uvedl ministr Martin Kuba pověřený řízením ODS v reakci na nového premiéra. Podobně se vyjádřil také druhý muž TOP 09 a ministr financí Miroslav Kalousek - řekl, že žádný jiný než koaliční rozpočet nemá šanci projít ve sněmovně.
Rozpočtové provizorium znamená, že bude pohyb státních peněz až do řádného schválení nového rozpočtu řízen podle předchozího roku. Vláda každý měsíc uvolňuje jednu dvanáctinu loňských výdajů. Protože náklady, jako sociální dávky či důchody, stále rostou, na zbytek připadá stále méně. To může ohrozit investice. Je tak možné, že se zastaví třeba výstavba nových škol, jejich vybavení, opravy silnic nebo například výstavba železničních tratí. Navíc provizorium vysílá špatný signál do zahraničí a tím ohrožuje příliv zahraničních investic.
Evropské peníze během rozpočtového provizoria EU čerpat nezakazuje ani nijak neomezuje. Problém ale je, že projekty proplácí až v jejich průběhu. Systém finančních toků je totiž založen na principu předfinancování z rozpočtu - příslušnou částku nejdříve zaplatí státní kasa a posléze si ji vyžádá po Bruselu.
„Aby bylo možné podíl EU předfinancovat ze státního rozpočtu, je nutné, aby jednotlivé kapitoly měly ve svém rozpočtu na daný rok dostatečné množství peněz,“ píše ministerstvo pro místní rozvoj v květnové monitorovací zprávě o čerpání strukturálních fondů. „Pokud by Česko bylo v rozpočtovém provizoriu, tak by to zkrátka nebylo možné,“ dovysvětluje europoslanec za KDU-ČSL Jan Březina.
Česko má nasmlouvané stovky miliard, o desítky může přijít
Na současné rozpočtové období, které letos končí, si Česko vyjednalo víc než 750 miliard korun. „Většina z toho už byla certifikována, uznána, něco je proplaceno ze státu, a časově teprve následně přicházejí platby z Evropské komise,“ dodává Březina. Podle jeho hrubého odhadu je asi polovina z těchto peněz na projekty proplacená. Druhou polovinu má Česko teprve dostat. S tím ale může počítat jen v případě, že projekty budou v běhu přesně tak, jak se na nich země s Bruselem dohodla.
V lednu příštího roku navíc začíná další období trvající až do roku 2020, ve kterém Česko hraje až o 600 miliard korun. Jeho podobu Česko s Evropskou komisí teprve dojednává. „Pokud by provizorium trvalo měsíc či dva, ještě to není žádná tragédie, ale asi bychom i to pocítili,“ říká Březina a pokračuje. „Do konce roku bychom měli mít uzavřenou smlouvu s Evropskou komisí na všechny operační programy, které budeme nárokovat. Domnívám se, že pozice vlády v tom vyjednávání asi nebude příliš silná, pokud to bude vláda, která je téměř soukromě prezidentská,“ dodává.
Jana Jabůrková z ministerstva pro místní rozvoj upozorňuje na riziko zpoždění, pokud by nový kabinet měl jinou představu o struktuře čerpání euromiliard. „Řada základních strategických rozhodnutí již padla a příprava je ve velmi pokročilém stadiu; každá budoucí vláda jistě pečlivě vyhodnotí rizika vyplývající ze zdržení v případě významnějších změn a tudíž nutnosti přepracování všech - nejen těch hlavních, ale i všech navazujících - dokumentů,“ napsala portálu ČT24.
Právě tento cíl, změnit zamýšlenou strukturu čerpání, zmínili mnozí hejtmani za ČSSD během audience u Miloše Zemana. Nečasova vláda totiž plánovala vyloučit z rozhodovacího kola napříště kraje, s argumentem, že právě na úrovni krajů se nejvíc peněz „ztratí“, než doputují ke koncovému adresátovi.
Jednej
Přelom let 2013 a 2014 je pro možnosti čerpání peněz z fondů EU zásadní. Do konce letoška totiž musí Česko zpracovat změnu pravidel, kterou EU požaduje. Doteď platilo, že peníze na projekty musí země proinvestovat během tří let od chvíle, kdy se na podpoře s unií dohodne. Od příštího roku na to ale má mít jen dva roky. Pokud během této doby jasné použití peněz neukáže, unie je nepošle. „To je epizoda, která nás může stát podle odhadů mezi 10 a 20 miliardami korun,“ vypočítává Březina. Česko zatím rychleji využívat peníze nezvládá.
Stejně tak země musí do konce roku schválit zákon o úřednících, který by měl garantovat nezávislou správu státu byrokraty-profesionály. Nová pravidla říkají, že pokud norma nebude platit, dotace nesmí Brusel proplácet.
Aby země o peníze nepřišla, musela by si vyjednat výjimku. Zajistit si ji se už podařilo třeba Slovensku a Rumunsku. O stejnou úlevu se snaží i čeští europoslanci, argumentují například zpožděním projektů kvůli povodním.
