Praha – Češi loni vypili zhruba stejně piva jako loni, ale jeho vývoz vzrostl o osm procent. Pivovary tak v Česku loni uvařily 19,65 milionu hektolitrů piva, což bylo o 2,3 procenta meziročně více. Roste nadále obliba minipivovarů, jichž by mělo nadále přibývat. Výsledky dnes zveřejnil Český svaz pivovarů a sladoven.
Celková spotřeba piva včetně jeho nealkoholické varianty činila 16,29 milionu hektolitrů, meziročně klesla o 0,2 procenta. Každý obyvatel České republiky tak stejně jako předloni vypil v průměru 144 litrů piva. Turisté v Česku loni vypili 630 tisíc hektolitrů piva. Ze země se vyvezlo 3,65 milionu hektolitrů piva, předloni to bylo 3,39 milionu hektolitrů.
„Pivovarský trh se vloni trochu nadechl, ale bylo to dáno hlavně rostoucím zájmem o české pivo v zahraničí. Tuzemská spotřeba se od roku 2010 pohybuje prakticky na stejné úrovni,“ uvedl předseda svazu František Šámal. Postupně se podle něj ale mění životní styl a preference českých spotřebitelů. „Díky tomu dlouhodobě roste spotřeba ležáků a v posledních letech i speciálů a pivních mixů,“ poznamenal.
Zatímco spotřeba výčepního piva loni v Česku klesla o tři procenta, ležáku se prodalo o dvě procenta více. Spotřeba nealkoholického piva se zvýšila o procento, pivních mixů o 15 procent.
To podle výkonného ředitele Českého svazu pivovarů a sladoven Vladimíra Balacha dokazuje, že „český zákazník hledá pravděpodobně dobrou kvalitu českého piva.“
Proč je ležák tak oblíbený?
Ležák je nejrozšířenější ve světě. „Je to lehké, světlé pivo. A obecně světlé piva jsou více populární. Má příjemnou jemnou hořkost a je pitelné. To znamená, že po napití máte chuť na další doušek,“ vysvětluje pivní sommeliér Českého pivního institutu Tomáš Hasík.
Minipivovary si vedou dobře
Počet minipivovarů vzrostl o více než čtvrtinu na zhruba 280 v březnu 2015. Podle prezidenta Českomoravského svazu minipivovarů Jana Šuráně celková produkce nejmenších pivovarů loni vzrostla o 30 procent. Přestože je jich asi šestkrát více než velkých pivovarů, jejich podíl na výrobě piva v Česku je odhadován zhruba na jedno procento.
Malé a střední pivovary sice téměř neexportují, ale mají zase dobré uplatnění na vnitřním trhu. „Takže rostou také,“ potvrzuje Šuráň. Ačkoliv jsou Češi podle něho obecně velmi konzervativní, existuje už poměrně velká skupina lidí, která pivní speciály vyhledává a je za nimi ochotná jezdit třeba přes půl republiky, aby je jako první ochutnala. „Minipivovary tak zažívají stále boom a na trhu je pořád místo. Takže počítám, že minimálně další tři čtyři roky jejich počet dále poroste. Minipivovar je o velmi malém trhu, takže každý si tam může najít svůj prostor, třeba i když jsou tři v jedné ulici,“ vysvětluje Šuráň.
Podle něho je navíc na co navazovat, protože v každé vesnici kdysi malý pivovar býval, a je tak možné obnovovat tradici těch, jež zanikly třeba před sto lety. „A to je obchodní model, který funguje a na který Češi slyší,“ dodává.
Růst exportu českého piva
Jižní Korea 38 tis. hl
Srbsko 24 tis. hl
Vietnam 9 tis. hl
zdroj: Český svaz pivovarů a sladoven
Nejvýrazněji, o 22,8 procenta, rostl loni vývoz na Slovensko, o desetinu více než přede dvěma lety se vyvezlo piva také do Francie a do Polska. Naopak největší propad zaznamenal export na Ukrajinu a do Běloruska. Vývoz piva do zemí EU se zvýšil o osm procent, mimo státy EU o čtyři procenta. Tuzemské pivo se vyváží do 73 států mimo EU, meziročně vzrostl zejména vývoz do USA, Kanady, Koreje, Srbska či Číny. Podle Šuráně začínají být pro export velmi zajímavé země Jižní Ameriky nebo Asie, protože tam spotřeba neustále stoupá.
Export českého piva do Evropy
Německo 896 tis. hl
Slovensko 855 tis. hl
Švédsko 263 tis. hl
Velká Británie 220 tis. hl
Zdroj: Český svaz pivovarů a sladoven
Výrazný propad naopak loni zaznamenal dovoz piva, který meziročně klesl o 42 procent na 291 000 hektolitrů. Méně se jej dovezlo především z Polska, Maďarska a Slovenska. Podle svazu klesl zejména dovoz levného piva, které se do Česka začalo více dovážet po zvýšení spotřební daně v roce 2010.
Export českého piva mimo evropské země
Rusko 248 tis. hl
USA 87 tis. hl
Kanada 45 tis. hl
Zdroj: Český svaz pivovarů a sladoven
Supermarkety ukrajují restauracím
Prodej piva v restauracích loni stagnoval na 41 procentech celkového prodeje. Ještě v roce 2009 představovalo pivo vypité v restauracích 51 procent domácí spotřeby, od té doby tento podíl klesá ve prospěch baleného piva prodaného v maloobchodě. „Český konzument i nadále bedlivě zvažuje, jestli zajít do restaurace, nebo si koupit levnější pivo v supermarketu,“ řekl Šámal.
Ovocná piva mohou být příležitostí
Dalším trendem jsou ovocná piva typu Radler. Jde o mix piva a limonády, a i když nemají nic moc společného se skutečným pivem, dokáží podle pivního sommeliéra Českého pivního institutu Tomáše Hasíka oslovit zejména ženy. Míní, že je to vlastně takový přestupný krok k opravdovému pivu typu belgických piv, které se opravdu vyrábí s příměsí ovoce a bez přidaného cukru.
„Pivo pšeničného typu nebo lehké okořeněné pivo, ovocné pivo belgického typu, takové, které má lehce nakyslou, ale bohatou chuť a méně alkoholu, to by mohlo oslovit hlavně mladé lidi,“ dodává, kde má současný pivní trh rezervu.
„Ekonomika je u lahvových piv jednoznačně příznivější, ale pivovary chystají řadu akcí, aby lidi upozornili, že pití piva v restauracích má i jiný rozměr než jen pití piva,“ konstatuje Šuráň. Změna přijde podle něj s tím, že když se „obecně budeme mít trošku lépe, budeme mít i více času na to chodit do restaurací s přáteli a nejenom popíjet pivo doma“.
