Vyvlastňování pozemků bude jednodušší a levnější

Praha – Začíná platit novela zákona, která má zjednodušit a zlevnit vyvlastňování pozemků pro stavby ve veřejném zájmu. Stát tak může získat půdu třeba pro stavby silnic a dálnic za cenu před změnou územního plánu. To by mohlo urychlit například stavbu dálnice přes Hradec Králové na polskou hranici. Roky ji blokují právě spory o pozemky.

Novela zákona mění způsob stanovení výše náhrady za vyvlastnění. Dosud měl vyvlastňovaný jistotu, že získá náhradu nejméně 420 korun za čtvereční metr. Nově by výše měla být stanovena podle skutečného stavu pozemku v době jeho ocenění pro vyvlastnění. Před vyvlastněním bude investor moci navrhnout vlastníkovi pozemku cenu až o 100 procent vyšší proti jeho aktuální hodnotě. Novela by tak měla zabránit tomu, aby stát vykupoval pozemky za nepřiměřeně vysoké ceny.

Kromě cen novela zákona usnadňuje a zkracuje samotný vyvlastňovací proces. Pokud vlastník pozemku podá námitku proti vyvlastnění, bude mít odkladný účinek. Pokud by ale namítal pouze proti stanovené ceně, pak už odklad nebude. Proces stanovení náhrady se tak může řešit samostatně. Stát by mohl ročně touto změnou zákona ušetřit miliardy korun.

„Podle mého názoru došlo ke zlepšení pravidel. Trhliny bych viděl v těch doposud nenovelizovaných ustanoveních. Zákon jasně stanovuje, na základě kterého posudku se má postupovat, je zde proto určité riziko zneužití,“ podotkl advokát David Netušil.

Vyvlastňování se bude týkat úseku mezi Říkovicemi a Přerovem na D1

Prvním adeptem na vyvlastnění je úsek mezi Říkovicemi a Přerovem na D1 „V tomto úseku zatím nemáme definitivně vypořádané majetkoprávní činnosti. Teoreticky by zde do budoucna mohl nastat problém s výkupy, a to už by se vypořádávalo podle nového znění,“ uvedl Novák. Obecně prý lze říci, že se tento postup může týkat všech staveb, které se budou majetkově vypořádávat, tedy staveb zařazených do dalšího plánovacího období na roky 2014 až 2020, řekl mluvčí ministerstva dopravy Martin Novák.

Nový zákon by mohl výrazně zlevnit i dostavbu pražského obchvatu. Úsek, který by měl spojit brněnskou a hradeckou dálnici, měl původně stát přes 12 miliard korun. Přitom víc než polovina této částky by měla jít na výkup pozemků. „Doteď byl výkup pozemků oceňován tak, že pokud bylo vydáno územní rozhodnutí, automaticky se z pozemků stávaly stavební parcely,“ řekla mluvčí ŘSD Martina Vápeníková. To už nyní nehrozí. Třeba pole se bude vykupovat za cenu pole, díky čemuž stát i hlavní město ušetří. „Při výstavbě silničního obchvatu tam může jít o desítky až stovky milionů korun,“ poznamenal náměstek primátora Prahy pro dopravu Josef Nosek. 

Martin Novák, mluvčí ministerstva dopravy:

„Bude velký prostor pro dohodu s majiteli pozemků. Nicméně pokud dotyčný majitel pozemku to napadne soudně, je bohužel možné, že se to protáhne na několik let.“

Ilustrační foto
Zdroj: ISIFA/Singer Filip

Vyhne se naopak pozemku u dálnice D11 do Hradce Králové

Režim vyvlastnění se podle ministerstva dopravy naopak pravděpodobně vyhne pozemku, který už téměř dvě desítky let blokuje dostavbu dálnice D11 do Hradce Králové. V tomto případě totiž ministerstvo stále upřednostňuje dohodu s majitelkou pozemku Jaroslavou Štrosovou. Ta pozemek státu už dříve věnovala, darovací smlouvu ale zpochybnilo ministerstvo financí. Podle něj totiž neměl zástupce Štrosové mandát k darování pozemku, ale pouze k jeho prodeji.

Způsob vyvlastňování pozemků by se neměl zjednodušit jen u silnic, ale také při výstavbě elektráren, plynovodů a dalších strategických staveb.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ševčík a Havránek se přeli, jestli rozpočet porušuje zákon

Návrh státního rozpočtu na letošní rok prošel prvním čtením. Opozice kritizovala hlavně schodek ve výši 310 miliard, její zástupci tvrdí, že vláda porušuje zákon o rozpočtové odpovědnosti. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) návrh vychází z reálných základů. „Obcházení zákona je přirozené v tom, že si řeknete hned na začátku, že ho nebudete dodržovat. To je ten případ, který máme dnes, kdy se vláda Andreje Babiše (ANO) v této věci rozhodla, že zákon nebude dodržovat,“ řekl v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou poslanec Jiří Havránek (ODS). „Nemyslím si, že jsme něco porušili. My jsme projednávali vrácený rozpočet. (...) Ten rozpočet nebyl věrohodný, chyběla tam celá řada položek,“ podotkl poslanec Miroslav Ševčík (za SPD).
před 21 hhodinami

Reálné příjmy domácností začaly v roce 2024 opět růst

Reálné čisté příjmy domácností v Česku předloni po dvouletém propadu znovu vzrostly. Zvedly se o tři procenta. Rodiny si tak mohly za své peníze pořídit víc. Na osobu v roce 2024 v průměru měly 293 853 korun, tedy měsíčně 24 488 korun, uvedl statistický úřad. Dál ale platí, že zhruba každý desátý obyvatel je ohrožený příjmovou chudobou. Náklady na bydlení pak odčerpají zhruba 16 procent z čistého výdělku domácností. Nejvíc – skoro třetinu příjmů – dají za bydlení ti, kteří platí nájem. V něm pak žije skoro polovina z neúplných rodin s dětmi. I proto jsou samoživitelé a senioři nejčastěji ohroženi chudobou. „Například rodina se dvěma menšími dětmi musela mít v roce 2025 k dispozici minimálně 40 089 korun na domácnost za měsíc, aby nespadla pod hranici ohrožení příjmovou chudobou,“ spočítali statistici.
před 23 hhodinami

Spokojenost Čechů se členstvím v EU vzrostla. Podpora eura zůstává nízká

S členstvím v Evropské unii je v Česku spokojeno 57 procent lidí, což je nejvíc za patnáct let, vyplynulo z průzkumu, který agentura STEM provedla těsně po loňských sněmovních volbách. Na téměř dvě třetiny se zvýšil podíl lidí, kteří by v případném referendu hlasovali proti vystoupení z Unie. Mírně na 23 procent ubylo podporovatelů zavedení eura.
12. 2. 2026

V předčasném důchodu bylo loni dosud nejvíc lidí. Přibývá jich dlouhodobě

V Česku byl loni v předčasném důchodu rekordní počet lidí. Ke konci prosince 2025 jich Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) evidovala přes 765 tisíc. Tvořili tak téměř třetinu všech starobních důchodců. Nejvíc předčasných penzistů bylo v Moravskoslezském kraji. Měsíčně lidé v předčasném důchodu dostávali v průměru o pět set korun méně než ostatní penzisté. Celkem bylo ke konci prosince podle mluvčí ČSSZ Jitky Drmolové ve starobním důchodu 2,3 milionu seniorů.
12. 2. 2026

Sněmovna reprezentantů USA odhlasovala zrušení cel vůči Kanadě, na řadě je Senát

Americká Sněmovna reprezentantů v noci na čtvrtek těsnou většinou odsouhlasila rezoluci, která chce zrušit dovozní cla prezidenta Donalda Trumpa vůči Kanadě. Napsala to agentura AP, podle níž jde o vzácný, i když převážně symbolický projev nesouhlasu s agendou Bílého domu. Usnesení nyní zamíří do Senátu a po případném schválení k Trumpovi, který jej s největší pravděpodobností vetuje. Trump už v reakci republikánským zákonodárcům v obou komorách pohrozil neurčitými následky, pokud se pro návrh vysloví.
12. 2. 2026

Sněmovna podpořila základní parametry rozpočtu se schodkem 310 miliard korun

Poslanecká sněmovna hlasy vládní koalice ve čtvrtek v noci v úvodním čtení podpořila základní parametry návrhu státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Loni byl plánovaný deficit 241 miliard korun, rozpočet nakonec skončil ve schodku 290,7 miliardy korun. Základní údaje, tedy příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání už nyní nemůže měnit. Poslanci nyní mohou navrhovat jen přesuny uvnitř rozpočtu.
11. 2. 2026Aktualizováno12. 2. 2026

Hosté Událostí, komentářů debatovali o státním rozpočtu

Rozpočtový výbor v úterý doporučil schválit rozpočet na příští rok, který vláda Andreje Babiše (ANO) předložila se schodkem 310 miliard korun. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) je rozpočet realistický, pravdivý, a schodek je maximum možného. Opozice ho naopak tvrdě kritizuje. „Tenhle státní rozpočet jde úplně proti budoucím generacím, proti našim dětem, ti to všichni zaplatí na vyšší obsluze státního dluhu,“ sdělil v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským místopředseda výboru Benjamin Činčila (KDU-ČSL). „Rozpočtovou odpovědnost ukážeme v dalších letech. Je potřeba připomenout, že jsme ten rozpočet zdědili, že tam byl rozpočet, ve kterém chyběly miliardy ve výdajích, (...) naopak tam byly zvýšené příjmy,“ podotkl místopředseda výboru Patrik Pařil (ANO).
11. 2. 2026

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
10. 2. 2026Aktualizováno10. 2. 2026
Načítání...