VV chtějí do penzijní reformy protlačit mezigenerační fond

Praha – Zástupci Věcí veřejných volají po vytvoření mezigeneračního fondu, do kterého by přispívali všichni občané a ze kterého by kromě důchodů byly vypláceny také peníze rodičům, kteří pracují a mají až tři děti. Podle představ strany by měl fond vytvářet potřebnou finanční rezervu pro reformovaný důchodový systém. Podle ministra vnitra Radka Johna je také třeba vzít při debatách o důchodové reformě v úvahu to, že se nemá snižovat celková výše důchodů a tempo odchodu do důchodu by mělo odpovídat průměrnému věku, kterého se lidé v Česku dožívají.

Co chtějí Věci veřejné?

  1. nesnižovat celkovou výši důchodu
  2. zvýhodnit pracující s dětmi
  3. nesnižovat délku pobírání důchodu
  4. posílit financování důchodů formou třetího komerčního pilíře
  5. minimalizovat daňové dopady důchodové reformy
  6. dát všem lidem garanci, že budou přesně informováni o vzniku nároku na důchod a výši důchodu

Kvůli stárnutí populace, které podkopává současný důchodový systém a do budoucna ohrožuje jeho udržitelnost, prosazují Věci veřejné vznik tzv. mezigeneračního fondu. Kromě peněz na důchody by z něj ale měly jít právě peníze rodičům. Část by dostali ve formě porodného při narození potomka a další peníze v pravidelných dětských přídavcích. Ti, kteří děti nemají, by tak v důsledku přispívali na důchody více než lidé s dětmi. To by mělo zvýšit porodnost.

Věci veřejné přitom vznik mezigeneračního fondu preferují před možností daňových úlev pro rodiny s dětmi. Podle stranického experta a sociologa Pavla Rusého je to proto, že fond by zajistil finanční rezervu, kdežto daňové úlevy naopak ve financích vytvářejí díru.

Více peněz by měli dostávat rodiče, kteří se rozhodli mít potomka a ještě k tomu pracovat. „Mít děti a pracovat se musí vyplatit,“ prohlásil John. „Kdo má děti a nepracuje, v tomto směru nemá být systémem zvýhodňován,“ zdůraznil ministr dopravy Vít Bárta (VV).

VV kladou důraz na sociální citlivost

I když je podle Věcí veřejných třeba zdůrazňovat, že penzijní reforma přinese určité náklady, a nelze ji proto oddělit od reformy daňové, zvýšení daně z přidané hodnoty, které jako kompenzaci nákladů transformace navrhla Bezděkova komise, se straně nelíbí. Nižší sazba DPH by podle tohoto návrhu měla vzrůst na 19 procent, což by prodražilo potraviny, které tvoří značnou část rozpočtu sociálně slabších domácností. „Pro Věci veřejné je především zvyšování DPH na potravinách velmi senzitivní téma,“ varoval Bárta. Peníze je podle Věcí veřejných třeba hledat jinde. Klesat by například nemusela výše povinných odvodů.

Vít Bárta, ministr dopravy

„Již dnes je důchodový účet minus 40 miliard korun. Jestliže si máme říci, kde na to vezmeme, musíme od začátku velmi citlivě sledovat dopady jakýchkoliv opatření na jednotlivé skupiny obyvatel a vyvažovat ta opatření tak, abychom dosáhli maximálně spravedlivého a citlivého přístupu k věci.“

Kvůli sociální citlivosti reformy se věci Veřejné rovněž staví za to, aby takzvaný třetí pilíř financování důchodového systému, který počítá se zapojením komerčních fondů, byl povinný pouze pro bohatší občany. Ekonomové ale tuto variantu nepovažují za šťastnou.

Odborníci: Mezigenerační fond stojí za úvahu

Podle odborníků jsou některé návrhy Věcí veřejných značně problematické. Jedním z nich je právě třetí pilíř povinný pouze pro bohaté. Při této variantě by právě chudší občané zůstali nebezpečně závislí pouze na státním průběžném systému financování penzí. „Jsou tam rizika. Ve chvíli, kdy budu mít problémy v průběžném systému, a ten systém se do problémů postupně dostává, tak bych neměl další finance, které by podpořily výplatu penzí právě těch, kteří si vydělali méně. To si myslím, že je špatně,“ řekl v rozhovoru pro ČT24 člen Bezděkovy komise Jiří Fialka.

Naopak například návrh na propojení důchodové a populační politiky by podle něj stál za další rozpracování. Zároveň však podotkl, že na světě zatím není žádný stát, kde by se toto propojení zdařilo. Mezigenerační fond se navíc nijak nezamlouvá občanským demokratům. „S generačním fondem mám problém, v podstatě obnovuje znovuzavedení neadresných plošných dávek, je v přímém rozporu s koaliční dohodou,“ podotkl ministr životního prostředí Pavel Drobil (ODS).

Základní obrysy důchodové reformy by mělo ministerstvo práce a sociálních věcí zveřejnit v nejbližších dnech. Komplexní návrh by pak vláda měla představit v polovině příštího roku. A reformovaný systém by měl začít fungovat nejspíš od ledna 2012. Částečné změny už ale čekají důchodový systém v příštím roce. Jen do 30. září 2011 dal totiž Ústavní soud zákonodárcům čas na to, aby změnili výpočet výše důchodů, který je v současnosti méně výhodný pro lidi s vysokými příjmy.

  • Vít Bárta autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/21/2094/209348.jpg
  • Jiří Fialka autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/22/2128/212763.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Evropě chybí nová dimenze konkurenceschopnosti, míní Síkela

Eurokomisař pro mezinárodní partnerství Jozef Síkela (STAN) ve čtvrtečním Interview ČT24 poznamenal, že s konkurenceschopností Evropy to z hlediska tradičního pojetí „vůbec není tak zlé“. Připustil ovšem, že Evropě chybí nová dimenze konkurenceschopnosti, která se přelévá do otázek bezpečnosti, nezávislosti a samostatnosti. Pro budoucí růst Evropské unie jsou podle něho zásadní dohody s jihoamerickým blokem Mercosur a Indií. Pořad moderovala Barbora Kroužková.
před 15 hhodinami

Stavebnictví i průmysl po předchozích poklesech loni rostly

Stavebnictví v Česku loni meziročně vzrostlo o 9,3 procenta po poklesu o 1,4 procenta v roce 2024, vyplývá z informací Českého statistického úřadu (ČSÚ). K vývoji přispělo pozemní i inženýrské stavitelství. Po útlumu v předchozích dvou letech se loni dařilo i průmyslové výrobě, byla meziročně větší o 1,5 procenta. Přebytek zahraničního obchodu loni činil 216,5 miliardy korun, oproti předchozímu roku se o čtyři miliardy snížil. Vývoz podle statistiků rostl o 2,6 procenta, dovoz pak o 2,8 procenta.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Jurečka hájí přínos ukrajinských pracovníků. Bartůšek upozornila na „jednu stranu mince“

V Česku pracuje 280 tisíc lidí z Ukrajiny, kteří mají statut dočasné ochrany, podotkl exministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL), který míní, že se Česku „jednoznačně“ vyplatí tato pracovní síla. Poukázal mimo jiné na dopad na veřejné rozpočty. To, že premiér Andrej Babiš (ANO) zpochybňuje tyto počty, označil Jurečka za „srabáctví“. Přínos Ukrajinců do státního rozpočtu a jejich zisk z něj je „jedna strana mince“, reagovala europoslankyně Nikola Bartůšek (Přísaha). Poukázala třeba na výdaje na školství a s tím související naplněné kapacity škol. Zmínila i problematiku dostupnosti bydlení. Tvrdí, že čísla jsou často nepřesná. Debatou v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 17 hhodinami

Mach vidí za poklesem inflace i kroky nové vlády. Klesá dlouhodobě, namítá Skopeček

Inflace v Česku podle lednových čísel meziročně zpomalila na 1,6 procenta, byla tak nejnižší za posledních devět let. Náměstek ministryně financí Petr Mach (SPD) to ocenil. „Je dobře, že už je za námi období strašně vysoké inflace, která lidem zkrouhla jejich reálné příjmy a úspory,“ tvrdí. Do aktuálních statistik se dle něj propsalo převedení platby za obnovitelné zdroje energie na stát. Ekonomický růst však vnímá jako slabý, dle něj je potřeba zrychlit. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) podotkl, že za předchozí vysokou inflací stála i uvolněná měnová politika České národní banky. Upozornil však, že vysokou inflaci dle něj nastartovaly i restriktivní kroky hnutí ANO při covidové pandemii. Stávající inflace klesá dlouhodobě, zdůraznil v Událostech, komentářích. Diskusí provázel Lukáš Dolanský.
před 19 hhodinami

Kandidát na vedení Fedu bude balancovat mezi Trumpem a důvěrou trhů

Prezident USA Donald Trump si od svého kandidáta do čela americké centrální banky Fed Kevina Warshe slibuje, že sníží úrokové sazby. Jedná se o dlouhodobý cíl Trumpovy administrativy, která čelí kritice kvůli vysokým životním nákladům. Pokud Kongres potvrdí Warshovu kandidaturu do čela Fedu, tak bude bankéř balancovat mezi Trumpovými požadavky a důvěrou klíčových hráčů na finančních trzích. Diskuzi o snížení sazeb poznamenalo i vyšetřování současného předsedy centrální banky Jeroma Powella.
před 20 hhodinami

Projekt LNG terminálu u Hamburku se zpozdí, ČEZ shání jiné kapacity

ČEZ usiluje o prodloužení pronájmu skladu zkapalněného plynu (LNG) v nizozemském Eemshavenu. Stavba projektu v německém Stade, kde má od příštího roku nasmlouvanou kapacitu pro dvě miliardy kubíků, totiž nabírá zpoždění. Několikaměsíční spekulace na německé straně potvrdil ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Smluvním partnerem českého ČEZu je soukromá firma Hanseatic Energy Hub, která hovoří o zprovoznění terminálu v roce 2029.
5. 2. 2026

Česko by s Německem mohlo spolupracovat v jaderné energetice, řekl Havlíček

Česko a Německo by mohly v budoucnu spolupracovat v oblasti malých modulárních reaktorů (SMR). Uvedl to ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) po jednání s německou ministryní hospodářství a energetiky Katherinou Reicheovou v Berlíně. Havlíček také řekl, že vláda v Berlíně mění svůj postoj k jaderné energetice. Odmítl také možnou dvourychlostní Evropskou unii.
5. 2. 2026

Inflace v lednu zpomalila na 1,6 procenta, byla nejnižší za devět let

Český statistický úřad (ČSÚ) zveřejnil předběžný odhad lednové inflace. Spotřebitelské ceny v Česku v lednu meziročně vzrostly o 1,6 procenta, zlevnily energie. Inflace tak byla nejnižší za víc než devět let. Proti prosinci se spotřebitelské ceny zvýšily o 0,9 procenta. ČSÚ zveřejnil také údaje o maloobchodní tržbách. Ty bez započtení prodejů a oprav motorových vozidel loni meziročně stouply o 3,5 procenta, o rok dříve vzrostly o 4,6 procenta.
5. 2. 2026Aktualizováno5. 2. 2026
Načítání...