Vláda opět podpoří fotovoltaiku, chce zabránit zdražování elektřiny

Praha - Vláda chce v příštím roce podpořit provoz obnovitelných zdrojů dalšími 11,7 miliardami korun. Domácnostem by tak měla elektřina v průměru zdražit o 4,3 procenta, podniky za elektřinu zaplatí asi o 6,2 procenta více. Čísla uvádí návrh nařízení vlády ke stanovení prostředků pro podporu elektřiny z obnovitelných zdrojů, jehož předkladatelem je ministerstvo průmyslu a obchodu. Největší část dotací má směřovat na podporu fotovoltaiky. Vlně zeleného proudu se Česko nevyhne ani v budoucnu. Evropská komise chce, aby se do poloviny století staly hlavním zdrojem unijní elektřiny větrné farmy.

V průběhu loňského roku prudce stoupl počet solárních elektráren, a proto náklady státu na provoz těchto zdrojů v příštím roce přesáhnou 22 miliard korun. Celkové náklady na obnovitelné zdroje jsou pak vyčísleny zhruba na 32 miliard korun. Vláda z toho pokryje část dotacemi, další část se promítne do cen elektřiny.

Také v letošním roce činily vládní dotace na obnovitelné zdroje 11,7 miliardy korun. Elektřina letos kvůli tomu pro domácnosti zdražila v průměru o 4,6 procenta, podniky za elektrický proud platí o 5,2 procenta více. Zdražení by bez státní dotace bylo mnohem výraznější.

Vladimír Tošovský, předseda představenstva, ČEPS:

„Spotřebu elektřiny určuje v ČR především délka zimy. Jestliže bude dlouhá zima, spotřeba bude enormně rozdílná oproti době, kdy je zima relativně mírná. Konečná čísla určí počasí.“

Pokud by se na dotace nedostalo, zdražila by elektřina zhruba o 11 procent

V případě, že by vláda pro rok 2012 znovu neposkytla miliardové prostředky na obnovitelné zdroje, elektřina pro domácnosti by podle návrhu MPO zdražila v průměru o 11 procent a pro velkoodběratele o 15 procent.

Energetika
Zdroj: Andreas Rentz/ISIFA/Getty Images

V letošním roce pokryla 11,7 miliardy korun 26procentní daň ze solárních elektráren. Prostředky vláda čerpala také z 32procentního zdanění bezplatných emisních povolenek. Současně se zvýšily poplatky za zábor půdy, na které solární elektrárny stojí. Z těchto zdrojů budou prostředky pravděpodobně čerpány i v příštím roce.

Jan Procházka, analytik, Cyrrus 

„Spekulace probíhaly mezi 520 až 570 korunami za megawatt. Pak minulý týden paní Vitásková (z ERÚ) naznačila, že by to nemělo být více než 530 korun za megawatt… Dnešní částka je nižší, než jsme očekávali.“

Dotace vlády na obnovitelné zdroje sníží poplatek za obnovitelné zdroje z předpokládaných 625 korun na megawatthodinu na 420 až 430 korun/MWh. Letos činil tento poplatek díky dotacím 370 korun/MWh. Konečnou cenu elektřiny pro příští rok více ovlivňuje zdražení silové elektřiny na trzích, které letos činí asi osm procent.

Další boom obnovitelných zdrojů je za dveřmi

Evropa se nadchla pro větrné farmy - podle plánů Bruselu by měly do roku 2050 poskytovat až 49 procent elektřiny v EU. Dnes je to pět procent. Česko se zatím drží zpátky - na energii získávanou z větru totiž nemá ideální podmínky. Přesto ho evropská vlna strhne. I když by Česko bylo v instalaci větrných elektráren opatrnější, případné následky se mu možná nevyhnou.

Přenosové soustavy na elektřinu jsou totiž v Evropě propojené a ty české by nápor větrných elektráren u sousedů nemusely ustát. „Jak vítr, tak slunce mají tu obrovskou nevýhodu, že ta energie je nárazová. Slunce svítí - nesvítí, vítr fouká - nefouká a pak z toho má celá evropská přenosová soustava velký problém,“ prohlásil Procházka. Když třeba v Německu zafouká vítr víc než obvykle, elektrárny mají extrémní výkon a i elektrické vedení v Česku a v Polsku je vystaveno prudkému návalu energie.

Rozhodnutí o dotacích na obnovitelné zdroje má vstoupit v platnost do konce října. Energetický regulační úřad pak do konce listopadu vydá rozhodnutí o cenách elektřiny na rok 2012.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Juchelka mluví o „porodních bolestech“ superdávky. Dle Jurečky se vědělo, že to nebude jednoduché

Nová superdávka se má místo od května dostat k příjemcům až v srpnu. S návrhem hned v prvním čtení souhlasila sněmovna, předloha jde do Senátu. Podle exministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) všichni věděli, že „najet na superdávku“ nebude jednoduché. Současný šéf resortu Aleš Juchelka (ANO) zmínil, že zatím neví, jak se projeví superdávka na rozpočtu. V debatě v Událostech, komentářích se věnovali také možným změnám v oblasti důchodů. Pořadem provázel Lukáš Dolanský.
před 2 hhodinami

Schillerová bude chtít přesvědčit prezidenta k podpisu rozpočtu

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) je připravena po schválení letošního státního rozpočtu ve sněmovně o něm jednat s prezidentem Petrem Pavlem a ráda by ho přesvědčila, aby ho podepsal, řekla v diskusním pořadu televize Nova Za pět minut dvanáct. Podle prezidenta se totiž zdá, že návrh rozpočtu je v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Na to upozorňuje i Národní rozpočtová rada, ale Schillerová to odmítá.
před 7 hhodinami

Ševčík a Havránek se přeli, jestli rozpočet porušuje zákon

Návrh státního rozpočtu na letošní rok prošel prvním čtením. Opozice kritizovala hlavně schodek ve výši 310 miliard, její zástupci tvrdí, že vláda porušuje zákon o rozpočtové odpovědnosti. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) návrh vychází z reálných základů. „Obcházení zákona je přirozené v tom, že si řeknete hned na začátku, že ho nebudete dodržovat. To je ten případ, který máme dnes, kdy se vláda Andreje Babiše (ANO) v této věci rozhodla, že zákon nebude dodržovat,“ řekl v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou poslanec Jiří Havránek (ODS). „Nemyslím si, že jsme něco porušili. My jsme projednávali vrácený rozpočet. (...) Ten rozpočet nebyl věrohodný, chyběla tam celá řada položek,“ podotkl poslanec Miroslav Ševčík (za SPD).
včera v 09:11

Reálné příjmy domácností začaly v roce 2024 opět růst

Reálné čisté příjmy domácností v Česku předloni po dvouletém propadu znovu vzrostly. Zvedly se o tři procenta. Rodiny si tak mohly za své peníze pořídit víc. Na osobu v roce 2024 v průměru měly 293 853 korun, tedy měsíčně 24 488 korun, uvedl statistický úřad. Dál ale platí, že zhruba každý desátý obyvatel je ohrožený příjmovou chudobou. Náklady na bydlení pak odčerpají zhruba 16 procent z čistého výdělku domácností. Nejvíc – skoro třetinu příjmů – dají za bydlení ti, kteří platí nájem. V něm pak žije skoro polovina z neúplných rodin s dětmi. I proto jsou samoživitelé a senioři nejčastěji ohroženi chudobou. „Například rodina se dvěma menšími dětmi musela mít v roce 2025 k dispozici minimálně 40 089 korun na domácnost za měsíc, aby nespadla pod hranici ohrožení příjmovou chudobou,“ spočítali statistici.
včera v 06:40

Spokojenost Čechů se členstvím v EU vzrostla. Podpora eura zůstává nízká

S členstvím v Evropské unii je v Česku spokojeno 57 procent lidí, což je nejvíc za patnáct let, vyplynulo z průzkumu, který agentura STEM provedla těsně po loňských sněmovních volbách. Na téměř dvě třetiny se zvýšil podíl lidí, kteří by v případném referendu hlasovali proti vystoupení z Unie. Mírně na 23 procent ubylo podporovatelů zavedení eura.
12. 2. 2026

V předčasném důchodu bylo loni dosud nejvíc lidí. Přibývá jich dlouhodobě

V Česku byl loni v předčasném důchodu rekordní počet lidí. Ke konci prosince 2025 jich Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) evidovala přes 765 tisíc. Tvořili tak téměř třetinu všech starobních důchodců. Nejvíc předčasných penzistů bylo v Moravskoslezském kraji. Měsíčně lidé v předčasném důchodu dostávali v průměru o pět set korun méně než ostatní penzisté. Celkem bylo ke konci prosince podle mluvčí ČSSZ Jitky Drmolové ve starobním důchodu 2,3 milionu seniorů.
12. 2. 2026

Sněmovna reprezentantů USA odhlasovala zrušení cel vůči Kanadě, na řadě je Senát

Americká Sněmovna reprezentantů v noci na čtvrtek těsnou většinou odsouhlasila rezoluci, která chce zrušit dovozní cla prezidenta Donalda Trumpa vůči Kanadě. Napsala to agentura AP, podle níž jde o vzácný, i když převážně symbolický projev nesouhlasu s agendou Bílého domu. Usnesení nyní zamíří do Senátu a po případném schválení k Trumpovi, který jej s největší pravděpodobností vetuje. Trump už v reakci republikánským zákonodárcům v obou komorách pohrozil neurčitými následky, pokud se pro návrh vysloví.
12. 2. 2026

Sněmovna podpořila základní parametry rozpočtu se schodkem 310 miliard korun

Poslanecká sněmovna hlasy vládní koalice ve čtvrtek v noci v úvodním čtení podpořila základní parametry návrhu státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Loni byl plánovaný deficit 241 miliard korun, rozpočet nakonec skončil ve schodku 290,7 miliardy korun. Základní údaje, tedy příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání už nyní nemůže měnit. Poslanci nyní mohou navrhovat jen přesuny uvnitř rozpočtu.
11. 2. 2026Aktualizováno12. 2. 2026
Načítání...