Praha – Kuřata prodávaná na tuzemském trhu často obsahují nežádoucí bakterie včetně salmonel, z nichž některé mohou být i zdraví škodlivé. Zjistil to spotřebitelský časopis dTest, který nechal v laboratoři zkontrolovat 17 kuřat, kuřecích čtvrtek a stehen. Jeden drůbeží výrobek dokonce překročil povolené limity pro vybrané druhy salmonel, které nastavila Evropská unie.
„Za závažné zjištění testu je považován zejména nález Salmonelly enteritidis ve Zlatém kuřeti z Vodňan, které nevyhovělo unijnímu nařízení. Salmonelu bakteriologické vyšetření odhalilo i v kuřeti Raciola Jehlička. Jednalo se o druh Salmonella ohio, na který se ale unijní nařízení nevztahuje,“ uveřejnil časopis dTest v tiskové zprávě.
Ve všech kuřatech byly přítomny bakterie Staphylococcus aureus a Escherichia coli. V patnácti vzorcích pak odborníci odhalili termotolerantní kampylobaktery a v osmi byla prokázána Listeria monocytogenes.
Ida Rozová, šéfredaktorka časopisu dTest:
„Jakkoli se v případě Zlatého kuřete jedná o závažný nález, je třeba vědět, že po náležité kuchyňské úpravě nezpůsobí konzumace drůbežího masa onemocnění. Námi zjištěné hodnoty ostatních bakterií korespondují s obvyklými nálezy u kuřat, která jsou určena k tepelnému opracování.“
Při přípravě je potřebná důsledná hygiena
Lidé by podle Rozové měli při jakékoliv manipulaci se syrovým drůbežím masem důsledně dodržovat hygienu a maso před konzumací náležitě tepelně upravit. Střevní bakterie salmonely vyvolávají průjmové onemocnění salmonelózu. Do organismu bakterie pronikají výhradně ústy a vylučují se stolicí, případně močí. K přenosu nákazy dochází potravinami nebo prostřednictvím nemytých rukou. Bakterie lze zničit dostatečným tepelným zpracováním potraviny.
„Zjištění uveřejněné časopisem dTest může znamenat, že pochybení, v jehož následku došlo k rozmnožení zmíněných mikroorganismů v tělech kuřat, může mít na svědomí neodpovídající transport, uchovávání, skladování nebo způsob prodeje, ale mohlo by to být také způsobeno ve výrobě,“ uvedl mluvčí Státní veterinární správy Josef Duben. „Státní zemědělská a potravinářská inspekce to bere na vědomí a dá podnět ke kontrole v tržní síti,“ uvedl mluvčí Státní zemědělské a potravinářské inspekce Michal Spáčil.
Společnost Vodňanská drůbež výsledky zveřejněné časopisem zpochybnila. V prohlášení uvedla, že se nejednalo o úřední odběr vzorků a prý není známo, zda byly dodrženy všechny podmínky správného odběru. „Výsledky testů také nemusí být správně interpretovány. V závodech naší společnosti jsou nastavené velmi přísné kontrolní mechanismy, které jsou pravidelně sledovány v rámci systémů řízení jakosti,“ stojí v prohlášení Vodňanské
drůbeže.
Přestože nešlo o úřední odběr vzorků, je podle Dubna zjištění časopisu důvodem pro mimořádnou kontrolu veterinářů. Podobně tomu bylo před několika týdny. SVS tehdy poté, co německá ekologická organizace BUND zveřejnila informace o údajné přítomnosti reziduí antibiotik v drůbežím mase, prověřila sedm vzorků německého drůbežího masa. Kontroly ale přítomnost antibiotik v dovezeném mase neprokázaly.
