Veleba: Jezte české brambory, jinak z našich polí zmizí

Praha - Z českých a moravských polí zmizí brambory a cibule, varuje Agrární komora. Produkce těchto plodin u nás totiž rok od roku klesá. Například plocha pro pěstování brambor se letos meziročně snížila o 11 procent. Podle odborníků by lidé neměli preferovat pouze cenu, ale i kvalitní českou produkci. Tímto způsobem se před nedávnem podařilo zachránit český česnek.

„Je to varování. Vysazujeme již pouhých 30 tisíc hektarů brambor. Pokles bychom měli zastavit. Tam, kde zmizí brambory, nastupuje jediná plodina, a to je řepka,“ uvedl prezident Agrární komory Jan Veleba. 

Proč české brambory mizí? Příčiny jsou ekonomické. Za hlavní důvod označil Veleba nízkou cenu, kterou pěstitelům platí obchodníci. „Pěstitelé si nemohou dovolit dlouhodobě dotovat výrobu, která je ztrátová. Brambory jsou velmi náročné na technologii, je drahá sadba i sklizeň. Loni byl velmi úrodný rok a obchodníci vykupovali kilo konzumních brambor za 1,50 korun. I laik pozná, že takto to dělat nejde,“ řekl Veleba. Hypermarkety tehdy nabízely pytel brambor v akci dokonce i za necelé tři koruny. „Ty tři koruny mají přilákat zákazníky do marketů, a ne kupovat brambory,“ řekl tehdy předseda bramborářského svazu Miloslav Chlan.

Veleba: Dotace se bohužel zvrhly

Další příčinou, proč českých brambor ubývá, jsou nerovné podmínky v udělování evropských dotací mezi starými a novými zeměmi EU. „Bohužel se ty dotace zvrhly. Například rakouští bramboráři dostávají dotace prostě vyšší,“ uvedl Veleba. Na technické brambory, ze kterých se vyrábí škrob, dostávají podle Veleby západní zemědělci dotace dokonce dvojnásobné. 

Dalším problémem jsou nízké hektarové výnosy. „Historicky je to založeno na tom, že brambory byly pěstovány v oblastech s horší kvalitou půdy. Ani klimatické podmínky nemáme úplně ideální. Problémem, o kterém se nemluví, ale který se začíná plíživě projevovat, je i eroze. Kvalita půdy se postupně zhoršuje,“ upozornil agrární analytik Petr Havel. 

Doba, kdy se Česko spoléhalo na vlastní zásoby brambor, je minulostí

Doba, kdy se Česko bezpečně spoléhalo na vlastní zásoby vypěstovaných brambor, je dávno minulostí. ČR ztratila v pěstování brambor svou soběstačnost a 15 procent produkce musí dovážet. Spásu českých brambor proto vidí odborníci ve větší osvětě a propagaci. „Lidé by měli preferovat české brambory, protože je to tradiční česká surovina a v naší kuchyni má své základní místo,“ uvedl Havel. „Pokud budeme vše dovážet ze zahraničí, zejména lidé na venkově ztratí i ty stávající pracovní příležitosti, které ještě mají,“ dodal. 

Spotřebitel by neměl preferovat pouze cenu, ale i tuzemskou produkci. Lidé v zemích EU to tak dělají. Na příkladu česneku lze doložit, že to možné je. Po záplavě levného čínského česneku se Češi začali shánět po česneku českém, který je kvalitnější. Z našich polí však téměř zmizel.

Český česnek
Zdroj: ČT24

Havel však poukázal na fakt, že ne všichni pěstitelé brambor nebo cibule jsou na sestupu. "Například Všestarská cibule má dokonce ochrannou známku Evropské unie a je jeden z mála subjektů, který svou produkci navyšuje.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 51 mminutami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...