Brusel – Zadlužené Řecko by podle šéfů států a vlád unijních zemí mělo zůstat v eurozóně. Na bruselském summitu se také shodli, že Atény musejí plnit závazky dohodnuté s mezinárodními věřiteli. Prezident Evropské unie dodal, že sedmadvacítka Řecku pomůže s vytvářením pracovních míst a nastartováním růstu. Evropští lídři se rovněž shodli na třech pilířích růstové strategie pro celou Evropu a na tom, že by unie kromě rozpočtové zdrženlivosti měla podpořit i prorůstová opatření. Zvlášť důležitá je podle nich podpora zaměstnanosti hlavně u mladých lidí.
Van Rompuy podotkl, že eurozóna už uvolnila společně s Mezinárodním měnovým fondem na podporu Řecka od roku 2010 téměř 150 miliard eur. „Zajistíme, že evropské strukturální fondy a nástroje budou mobilizovány, aby přivedly Řecko na cestu k růstu a tvorbě míst,“ uvedl.
Spekulace i reálné politické debaty o tom, že by Řecko nyní 17člennou eurozónu mohlo opustit, zesílily v souvislosti s nedávnými parlamentními volbami. V nich uspěli kritici podmínek, které Aténám mezinárodní partneři dali výměnou za schválení druhého záchranného balíku půjček ve výši 130 miliard eur. Tyto podmínky vedou v Řecku k tvrdým škrtům, které vyvolávají mezi lidmi nevoli. Z Řecka stále častěji zaznívá, že bude chtít podmínky spjaté s půjčkami upravit.
Rompuy: Máme tři pilíře růstu
"Hovořili jsme o třech hlavních pilířích růstové strategie. Zaprvé musíme mobilizovat politiku EU, abychom podporovali růst, zadruhé se musíme snažit financovat ekonomii prostřednictvím investic a zatřetí musíme zlepšit vytváření pracovních míst.
Mobilizovat politiku EU chce Rompuy zákony podobnými, jako je zákon o jednotném trhu a direktiva energetické účinnosti. Dále chce dokončit Evropský patent, a to před koncem dánského předsednictví. „Komise a rada musí pracovat na lepším využití mezinárodního trhu jako motoru růstu,“ zdůraznil. Státy by se měly snažit investovat ekonomiku prostřednictvím investic. „EIB může hrát důležitou roli. Představenstvo EIB bylo vyzváno, aby zvážilo navýšení svého kapitálu do června,“ uvedl Rompuy.
Šéfové států a vlád „sedmadvacítky“ se v Bruselu k mimořádnému neformálnímu jednání, které mělo za cíl připravit červnový summit EU, sešli ve snaze hledat řešení pro nastartování růstu evropské ekonomiky. Té se v poslední době nedaří, přičemž sílí hlasy tvrdící, že je třeba se nesoustředit jen na škrty a reformy, ale i na podporu hospodářství.
Van Rompuy zdůraznil, že úsporná opatření a podpora růstu nejdou proti sobě. „Jde o dvě strany jedné mince,“ poznamenal. Lídři se shodli na potřebě dokončení jednotného trhu v EU. Chtějí také, aby se unie byla schopna co nejdříve dohodnout na jednotném evropském patentu, čemuž doposud brání spor o to, kde by měl sídlit patřičný patentový úřad.
Lídři také vyzvali k debatě o navýšení kapitálu Evropské investiční banky (EIB) na podporu růstu a zaměstnanosti. Debatovalo se i o společných dluhopisech, tzv. eurobondech. „Česká republika patří mezi ty země, které se tváří velmi skepticky, velmi odtažitě na možnost vydávání těchto dluhopisů,“ řekl český premiér Petr Nečas. Obává se, že by mohly vést k rozvolnění fiskální disciplíny.
