V Česku zřejmě vyroste devět špičkových vědeckých center

Praha - Celkem 38 vědeckých projektů v Česku má velkou šanci získat 28 miliard korun z fondů Evropské unie. Ministerstvo školství dnes zveřejnilo názvy všech projektů, které prošly náročným mezinárodním hodnocením a postupují do závěrečné fáze posuzování. V Česku by mohlo vyrůst až devět špičkových vědeckovýzkumných center a 29 center regionálních.

Největšího významu na poli věděckém by mělo dosáhnout devět špičkových center, které se mají stát tzv. centry excelence, tedy křižovatkami evropské vědy.

Takovými projekty mají být například Biotechnologické a biomedicínské centrum (Biocev)nebo Mezinárodní centrum klinického výzkumu, které má vzniknout při brněnské nemocnici u svaté Anny. Finance půjdou z operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace. Vždy pokryjí 85 procent ceny projektu. Zbytek si musí předkladatel zaplatit sám.

Z evropských peněz se zřejmě postaví i nejvýkonnější laser světa

Například nové Biotechnologické a biomedicínské centrum (Biocev) Akademie věd Univerzity Karlovy, které má vyrůst u Vestce u Prahy, vyjde cekem na 3,25 miliardy korun. Práci v něm najde zhruba 500 lidí. Zabývat se zde budou mimo jiné buněčnou biologií, virologií nebo tkáňovým inženýrstvím. Při zkoumání buněk nebo terapií nádorů bude využitelný také nejvýkonnější laser světa (Extreme Light Infrastructure - ELI). Laser, jehož výkon by měl být až stokrát větší, než dosud mají největší zařízení tohoto druhu, by měl stát 6,9 miliardy korun. Postaven bude v Dolních Břežanech.

Mezi velké projekty patří třeba i Mezinárodní centrum klinického výzkumu, který si podala Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně. V moravské metropoli by měl za 6,5 miliardy korun vzniknout také Středoevropský technologický institut (CEITEC) zaměřený na biomateriály a robotické systémy využitelné při náročných operacích.

Svá želízka v ohni má v boji o evropské miliardy i Vysoká škola báňská–technická z Ostravy, která připravuje jedno z nejmodernějších superpočítačových center na světě. Zde by se zpracovávaly výpočetní úlohy například pro oblast bezpečnosti a zdraví obyvatelstva, průmysl a vývoj nových léčiv.

Z rozhodování o dotacích vypadla Karlova univerzita

Mezi subjekty, které mají šanci dosáhnout na peníze z Evropské unie, není Karlova univerzita. Je to dáno tím, že prostřednictvím operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace je možné čerpat peníze z Evropského fondu regionálního rozvoje. Pro Česko to znamená, že na dotace dosáhnou především mimopražské projekty.

Mezinárodní centrum klinického výzkumu
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoPříliv zahraničních investic zpomaluje. Podle experta Česko usnulo na vavřínech

Příliv zahraničních investic do Česka v posledních letech zpomaluje. Důvodem je podle některých expertů například nedostatek připravených lokalit nebo zdlouhavé povolování. „Dá se říct, že Česko je v současné chvíli obětí svého úspěchu tím, že bylo dlouho lídrem v lákání přímých zahraničních investic – tak se zaplnila velká část připravených městských průmyslových zón a klesla míra nezaměstnanosti. (...) To vytváří určité prostředí pro to, aby se velcí investoři podívali jinam,“ uvedl v Událostech, komentářích z ekonomiky moderovaných Jakubem Musilem a Milanem Brunclíkem ředitel odboru investic a zahraničních aktivit z CzechInvest René Samek. Podle čestného předsedy Sdružení pro zahraniční investice – AFI Kamila Blažka Česko „usnulo na vavřínech“ a na tento vývoj dostatečně nereagovalo – nepokračovalo se dle něj například v rozvoji ploch určených k podnikání.
před 2 hhodinami

Léčba Čechů v zahraničí loni stála přes 1,7 miliardy. Roste zájem o polské zubaře

České zdravotní pojišťovny loni zaplatily za léčbu svých pojištěnců v zahraničí více než 1,75 miliardy korun. Vyplývá to z dat Kanceláře zdravotního pojištění (KZP). Celkem šlo o 183 tisíc případů, což je číslo srovnatelné s předchozím rokem. Lidé mají podle oslovených pojišťoven větší zájem o stomatologické vyšetření v Polsku a plánované operace v zahraničí.
před 2 hhodinami

Válka s Íránem zdražuje plyn zejména pro nové zákazníky

Ceny zemního plynu na burze tento týden klesly, přesto zůstávají zhruba o třetinu vyšší než před začátkem americko-izraelských útoků na Írán. I proto začínají dodavatelé v Česku upravovat ceníky.
včera v 06:00

Spor o zahrnutí plateb kartou do EET může skončit u Ústavního soudu

Nová elektronická evidence tržeb (EET) nejspíš opět skončí u Ústavního soudu. Opozici vadí, že součástí povinnosti mají být i platby kartou. Z předchozí EET je právě Ústavní soud vyjmul. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) ale už není možné tak snadno karetní transakce dohledat.
8. 5. 2026

Zpětně zdražovat letenky není možné, uvedla Evropská komise

Aerolinky nesmějí podle Evropské komise (EK) účtovat palivové příplatky k již zaplaceným letenkám kvůli situaci na Blízkém východě. Evropa se potýká se zdražováním kerosinu kvůli blokádě Hormuzského průlivu. Evropská agentura pro bezpečnost letectví (EASA) nově otevřela cestu k využívání amerického leteckého paliva Jet A v EU.
8. 5. 2026

Soud částečně zablokoval Trumpova nejnovější cla

Nejnovější globální desetiprocentní cla uvalená v únoru prezidentem USA Donaldem Trumpem podle obchodního zákona z roku 1974 jsou nezákonná, rozhodl ve čtvrtek americký soud pro mezinárodní obchod. Zablokoval je však pouze pro dva soukromé dovozce a americký stát Washington. Rozhodnutí soudu ponechává dočasné celní poplatky, které by měly vypršet v červenci, v platnosti pro všechny ostatní dovozce, zatímco soudy projednají případné odvolání vládou. Píše o tom agentura Reuters.
8. 5. 2026

Trump tlačí EU ke schválení obchodní dohody, vyhrožuje vyššími cly

Evropská unie musí do 4. července uvést v platnost loni sjednanou obchodní dohodu se Spojenými státy, jinak bude čelit výrazně vyšším clům, prohlásil americký prezident Donald Trump. V březnu dohodu podmíněně schválil Evropský parlament. Na její konečné podobě se však ještě musí dohodnout s členskými státy EU.
7. 5. 2026Aktualizováno7. 5. 2026

ODS se možná kvůli novým pravidlům rozpočtové odpovědnosti obrátí na ÚS, říká Skopeček

Podle místopředsedy sněmovny Jana Skopečka (ODS) je možné, že se klub ODS přidá ke Starostům, kteří oznámili, že nová pravidla pro rozpočtovou odpovědnost, pokud projdou legislativním procesem, napadnou u Ústavního soudu. Považuje za vhodné případnou žalobu řešit až poté, co nová rozpočtová pravidla schválí dolní komora. Nutné je podle něj zvážit, zda je žaloba k Ústavnímu soudu opodstatněná. V návrhu je podle něj i to, že vláda by nově měla rozhodovat i o kapitolách rozpočtu sněmovny, Ústavního soudu či Nejvyššího kontrolního úřadu – „instituce, která de facto vládu kontroluje“. „To bylo vždycky vyhrazeno rozpočtovému výboru,“ dodal Skopeček v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem.
7. 5. 2026
Načítání...