Úvěr ze stavebního spoření versus hypotéka – co si vybrat?

Praha – Chcete financovat nákup nového bydlení nebo jinou rozsáhlou a finančně nákladnou investici do střechy nad hlavou? Nabízí se vám hned dva nástroje financování, které můžete použít – hypotéka a stavební spoření. Obojí má své výhody a nevýhody. Klient si vždy musí dobře promyslet, co pro něj bude nejvýhodnější. Stavební spoření ale přitom není nutné použít jen na financování bydlení, a tak se z něj stává zajímavý spořicí produkt, který může rodinné úspory solidně zhodnotit. A právě na stavební spoření si posvítilo Suma sumárum.

Patrik Nacher, analytik Bankovnipoplatky.com

„Já bych řekl úplně novou definici stavebního spoření, že to je prvních 6 let termínovaného vkladu s garantovanou úrokovou sazbou a státním příspěvkem, a další období s garantovanou úrokovou - jakoby spořicí účet. To znamená, že od 6. roku už to člověk může kdykoliv vypovědět, ukončit a záleží právě na jeho strategii.“

Stavební spoření patří podle odborníků k nejvýhodnějším finančním produktům na trhu. Může za to třítisícová státní podpora. Té se ale už vláda rozhodla přistřihnout křídla. Právě včera Poslanecká sněmovna schválila veto Senátu a na podruhé snížila podporu stavebního spoření na maximálně 2 tisíce korun. „Fiskální dopady této podpory, které ve špičce činily až 15 miliard a letos jsou necelých 12 miliard, jsou v dnešní době příliš velké,“ vysvětlil náměstek ministra financí Radek Urban. Kdyby ale podpora stavebního spoření klesla ještě více, nebyl by podle resortu státní příspěvek dostatečně motivační. Změny ještě musí podepsat prezident republiky.

Stavební spoření jako spořicí produkt

„Stavební spoření je každopádně výhodné. Teď je otázka, že od určité hranice, když tam máme nějakých 200 až 300 tisíc korun, tak se samozřejmě aktuální úroková míra snižuje, protože státní příspěvek je každý rok stejný a stavební spořitelna garantuje jedno, dvě procenta,“ upozornil Nacher. V takovém okamžiku je podle něj vhodné zvážit, zda by klient u jiného spořicího produktu nedocílil vyšší úrokové míry, která by jeho úspory více zhodnotila.

Úvěr ze stavebního spoření místo hypotéky

Od stavební spořitelny může klient získat dva základní typy úvěrů – řádný úvěr nebo tzv. meziúvěr. Řádný úvěr je ve srovnání s meziúvěrem levnější, ale jeho získání je podmíněno výší naspořených prostředků. Aby vám ho spořitelna poskytla, musíte mít na svém účtu stavebního spoření naspořeno alespoň 40 procent cílové částky.

Jiří Šedivý, tajemník Asociace českých stavebních spořitelen

„Pokud je pro Vás klíčová stabilita, možnost kdykoliv vložit mimořádnou splátku, jistota neměnného úroku, tak musíte buď hledat takovou hypotéku, která Vám toto nabídne – a moc jich není – anebo si vezmete stavební spoření.“

Úroky versus splátky

U stavebního spoření si totiž můžete být jistí, že se vám úrok během splácení úvěru příliš nezmění. U hypoték je sice zpravidla možné dosáhnout zvláště v prvních letech splácení lákavějšího úroku, jistotu, že se nezmění, ale klient má jen během fixace. Ta obvykle bývá 1 rok, 3 nebo 5 let. „Můžete si to zafixovat na 20 let, někdy i na 30 let, ale potom to děláte za vyšší cenu,“ doplnil hlavní ekonom Poštovní spořitelny Jan Bureš.

V prvním období splácení tzv. meziúvěru ze stavebního spoření se klienti ovšem obvykle musí připravit na vyšší splátky, než by docílili u hypotéky. V momentě přechodu meziúvěru v řádný úvěr se ovšem karta obrací a měsíční splátka klienta se stavebním spořením bude pravděpodobně nižší než splátka hypotéky. Může za to velké jednorázové umoření úvěru vklady naspořenými na spořicím účtu.

Z pohledu celkových finančních nákladů ale bude ve většině případů stavební spoření většinou výhodnější. Rozhodující roli hraje totiž právě faktor dospořování, který převáží i fakt, že klient ve fázi meziúvěru vůbec neumořuje a platí pouze úroky z celé dlužné částky. Argument mnoha makléřů, že meziúvěr je dražší než klasická hypotéka, není zcela správný, neboť klient paralelně generuje úspory na spořicím účtu, které jsou následně použity na úmoření úvěru.

Stavební spoření = strategicko-taktická finanční hra

Výhodou stavebního spoření je také to, že klient může libovolně vkládat mimořádné splátky. Nemusí čekat až na konec fixace a ani mu nehrozí ze strany stavební spořitelny žádné sankce. „Stavební spoření je rodinná strategicko-taktická finanční hra, kdy ta rodina si může naplánovat, co s tím produktem udělá. Může si spořit, když nemá celou částku, může dát nějaký mimořádný příspěvek. Na rozdíl právě od hypotéky je to trošičku hra a klienti by s tím měli počítat, že u toho stavebního spoření musí přemýšlet, co se bude dít za rok, za dva, ale i za 5 let,“ uvedl Nacher.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...