Ušetřit se dá díky dotacím na novém kotli i na zateplení domů

Nahrávám video
Pasivní bydlení
Zdroj: ČT24

Dotační programy na výměnu kotlů, na stavby či opravy rodinných nebo bytových domů mohou ušetřit žadatelům nemalé částky. Například při stavbě pasivního domu – tedy objektu s nízkou energetickou náročností – může zájemce získat až půl milionu.

Jedním z dotačních programů je Nová zelená úsporám, kde jsou vypsány hned tři typy dotací pro rodinné domy a dva typy pro bytové domy, které se vztahují pouze na Prahu.

Žádat se dá o příspěvek na snižování energetické náročnosti stávajících rodinných domů a bytových domů, dotaci lze využít na zateplení domu, tedy na výměnu oken a dveří, zateplení obvodových stěn, střechy, stropu a podlahy. Druhá dotace je určená na výstavbu rodinných domů s velmi nízkou energetickou náročností. Ta může pomoci například stavitelům pasivních domů.   

Jde o program, který vypisuje Ministerstvo životního prostředí, administrovaný Státním fondem životního prostředí ČR. Je zaměřený na úspory energie a obnovitelné zdroje v rodinných a bytových domech.

Zateplování domu
Zdroj: ČTK/Pavel Němeček

Třetí dotace se týká efektivního využití zdrojů energie u rodinných i bytových domů. Vztahuje se na výměnu neekologického zdroje tepla (uhlí, koks, uhelné brikety) za ekologicky šetrné zdroje (biomasa, tepelná čerpadla, plynový kondenzační kotel, instalace solárních termických a fotovoltaických systémů a další). 

  • hnědé uhlí: 300 korun
  • černé uhlí: 400 korun
  • biomasa: 500 korun
  • koks: 450 korun
  • uhelné brikety: 500 korun

Žádost sice elektronická, úřad ale žadatele nemine

Dotace na rodinné domy byla vypsána loni v říjnu, pro bytové domy v Praze letos v polovině března. Dotační programy skončí buď vyčerpáním dotací nebo 31.prosince 2021. Žadatelem může být vlastník nebo stavitel rodinného domu, může jít o fyzickou i právnickou osobu.  Co se týká bytových domů, žádat může například bytové družstvo nebo společenství vlastníků jednotek.

Podání žádosti musí být výhradně elektronicky prostřednictvím online formuláře na webových stránkách. Poté musí žadatel do pěti kalendářních dnů doručit všechny potřebné dokumenty na krajské pracoviště Státního fondu životního prostředí. Pro ty, kteří nemají přístup k počítači, jsou připraveni pracovníci přímo na pobočkách. 

  • Výměna oken v bytě 3+1 jde může přijít majitele na 40 tisíc korun. Jednokřídlé plastové okno stojí přibližně 2 tisíce korun, dvoukřídlé dvojnásobek.
  • U zateplení bytových domu vše záleží na materiálu, cena se pohybuje od 500 do 1000 korun za metr čtvereční. Panelový dům o třech vchodech a osmi patrech může vyjít na 8 milionů korun. 
  •  V rodinných domech lze také použít dotace na výměnu vchodových dveří. Jejich cena je kolem 7 až 20 tisíc korun. Spíše se ale blíží k horní hranici ceny.

V rámci dotačního programu na rodinné domy může být celková výše podpory maximálně 50 procent řádně doložených způsobilých výdajů, v rámci jedné žádosti může žadatel dostat dotaci ve výši pěti milionů korun. U bytových domů jsou dotace buď 30 procent nebo 25 procent

Jsou pasivní domy opravdu levnější?

Pasivní dům je budova, která má velmi nízkou spotřebu tepla. Nepotřebuje žádné standardní vytápěcí systémy a v zimním i letním období zvládne vytvořit komfortní prostředí. Zařízení také v noci filtruje vzduch a tím ho zbavuje škodlivých nečistot a prachu.

Výhodami pasivního domu jsou extrémně nízké náklady na vytápění nebo stálý přívod čerstvého vzduchu. Jednou z nevýhod je relativně vyšší pořizovací cena. 

Pasivní domy
Zdroj: ČTK/imago stock&people

Pasivní domy v České republice zažívaly v minulých letech velký rozvoj. Celkově jich je v tuzemsku téměř 2500. Loni ale klesl jejich podíl ze 7,2 procenta na 4,3 procenta. Jedním z důvodů může být i finančně náročnější stavba pasivního domu.

Dotace na tyto domy se rozdělují podle energetické náročnosti. Domy s velmi nízkou energetickou náročností (měrná roční spotřeba tepla max. 20 KWh/m² za rok) mohou získat maximálně 400 tisíc korun. Domy, které budou navíc používat obnovitelné zdroje energie (měrná roční spotřeba tepla max. 15 KWh/m² za rok), mají maximální dotaci ve výši 550 tisíc korun

Kotlíkové dotace v mnoha krajích již skončily

Velký zájem byl na začátku roku o kotlíkové dotace, které byly určeny na výměnu kotlů na pevná paliva s ručním přikládáním v rodinných domech. Dotace se dá použít na zdroj vytápění a jeho instalaci, novou nebo zrekonstruovanou otopnou soustavu, úpravy spalinových cest, služby specialisty i zpracování dokumentace. Součástí byla i možnost financování nenáročných opatření ke snížení energetické náročnosti budovy, například dílčí výměna oken či zateplení střechy. 

Kotlíkové dotace byly pro občany otevřeny na krajských úřadech. Mnohé z nich ale mají své první výzvy za sebou. Výše dotace je od 70 do 85 procent, maximální uznatelné náklady jsou 150 tisíc korun. Cena kotlů se pohybuje od 70 až do 360 tisíc korun. U kotle, který stojí zhruba 300 tisíc, může dotace pokrýt až 127 500 korun.  

Ministerstvo životního prostředí poskytne do roku 2020 díky Evropské unii na kotlíkové dotace devět miliard korun. První tři miliardy korun rozdělovaly kraje nyní. Další výzvy pro výměnu kotlů budou následovat v dalším období. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Přípravy Dukovan pokračují podle plánu, řekl Havlíček. Stavba by měla začít v roce 2029

Přípravy projektu stavby dvou nových jaderných bloků v Dukovanech, které má vybudovat korejská společnost KHNP, pokračují podle časového harmonogramu. V příštím roce by tak projekt měl získat platné stavební povolení, samotná stavba by pak měla začít v roce 2029. Na pondělní tiskové konferenci to řekl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). První blok by měl být zprovozněn v roce 2036.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Vláda schválila hospodářskou strategii i zvláštní pobyt pro ukrajinské uprchlíky

Vláda na pondělním zasedání schválila hospodářskou strategii i nařízení umožňující uprchlíkům z Ukrajiny i v letošním roce žádat o udělení zvláštního dlouhodobého pobytu. Premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání rovněž oznámil, že novým kandidátem na post ministra životního prostředí je Igor Červený (Motoristé). Kabinet také jmenoval zmocněnce pro transformaci sítě pražských nemocnic a výstavbu nové. Podle resortu zdravotnictví jím bude Pavel Scholz.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Banky poskytly v lednu hypotéky za 35,5 miliardy korun

Banky a stavební spořitelny poskytly v lednu hypoteční úvěry za 35,5 miliardy korun, což je o 4,4 procenta méně než před měsícem, ale o 57 procent více ve srovnání s loňským lednem. Nové úvěry bez refinancování klesly meziměsíčně o pět procent na 27,2 miliardy korun. Úrokové sazby nepatrně klesly na 4,48 procenta z prosincových 4,49 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
před 19 hhodinami

Vliv NERV na vládu je omezený, shodli se hosté Otázek Václava Moravce

Kabinet Andreje Babiše (ANO) v týdnu rozhodl o zrušení Národní ekonomické rady vlády (NERV). Ta přitom může pozitivně ovlivňovat konání vlád, shodli se ekonom Miroslav Singer a sociolog Daniel Prokop, kteří v NERV v minulosti působili. Zejména Singer ale vidí v existenci této rady spíše „marketingové cvičení“ politiků. Oceňuje, že se „jeho“ NERV podařilo zabránit plošnému zavření průmyslu během pandemie. Myslet si ale, že nějaká vláda použije návrhy reforem, je podle Singera naivní. Prokop vidí fungování NERV pozitivněji. Podle něj může doplnit analytický aparát státních úřadů a poskytnout jim nezbytné kalkulace. Poslední NERV zanechal podle Prokopa užitečné návrhy, které by mohla využít i Babišova vláda. Prokop zmínil například reformu zdravotní prevence, rozpočtového určení daní nebo důchodů. I on však vidí roli rady spíš jako „inspiraci“.
15. 2. 2026

Juchelka mluví o „porodních bolestech“ superdávky. Dle Jurečky se vědělo, že to nebude jednoduché

Nová superdávka se má místo od května dostat k příjemcům až v srpnu. S návrhem hned v prvním čtení souhlasila sněmovna, předloha jde do Senátu. Podle exministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) všichni věděli, že „najet na superdávku“ nebude jednoduché. Současný šéf resortu Aleš Juchelka (ANO) zmínil, že zatím neví, jak se projeví superdávka na rozpočtu. V debatě v Událostech, komentářích se věnovali také možným změnám v oblasti důchodů. Pořadem provázel Lukáš Dolanský.
14. 2. 2026

Schillerová bude chtít přesvědčit prezidenta k podpisu rozpočtu

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) je připravena po schválení letošního státního rozpočtu ve sněmovně o něm jednat s prezidentem Petrem Pavlem a ráda by ho přesvědčila, aby ho podepsal, řekla v diskusním pořadu televize Nova Za pět minut dvanáct. Podle prezidenta se totiž zdá, že návrh rozpočtu je v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Na to upozorňuje i Národní rozpočtová rada, ale Schillerová to odmítá.
14. 2. 2026

Ševčík a Havránek se přeli, jestli rozpočet porušuje zákon

Návrh státního rozpočtu na letošní rok prošel prvním čtením. Opozice kritizovala hlavně schodek ve výši 310 miliard, její zástupci tvrdí, že vláda porušuje zákon o rozpočtové odpovědnosti. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) návrh vychází z reálných základů. „Obcházení zákona je přirozené v tom, že si řeknete hned na začátku, že ho nebudete dodržovat. To je ten případ, který máme dnes, kdy se vláda Andreje Babiše (ANO) v této věci rozhodla, že zákon nebude dodržovat,“ řekl v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou poslanec Jiří Havránek (ODS). „Nemyslím si, že jsme něco porušili. My jsme projednávali vrácený rozpočet. (...) Ten rozpočet nebyl věrohodný, chyběla tam celá řada položek,“ podotkl poslanec Miroslav Ševčík (za SPD).
13. 2. 2026

Reálné příjmy domácností začaly v roce 2024 opět růst

Reálné čisté příjmy domácností v Česku předloni po dvouletém propadu znovu vzrostly. Zvedly se o tři procenta. Rodiny si tak mohly za své peníze pořídit víc. Na osobu v roce 2024 v průměru měly 293 853 korun, tedy měsíčně 24 488 korun, uvedl statistický úřad. Dál ale platí, že zhruba každý desátý obyvatel je ohrožený příjmovou chudobou. Náklady na bydlení pak odčerpají zhruba 16 procent z čistého výdělku domácností. Nejvíc – skoro třetinu příjmů – dají za bydlení ti, kteří platí nájem. V něm pak žije skoro polovina z neúplných rodin s dětmi. I proto jsou samoživitelé a senioři nejčastěji ohroženi chudobou. „Například rodina se dvěma menšími dětmi musela mít v roce 2025 k dispozici minimálně 40 089 korun na domácnost za měsíc, aby nespadla pod hranici ohrožení příjmovou chudobou,“ spočítali statistici.
13. 2. 2026
Načítání...