Praha - Po mnoha letech jednání se přání Evropské unie a Spojených států stala skutečností – 8. července totiž obě mocnosti zahájí jednání o zóně volného obchodu, jejíž obrysy by měly být známy na konci roku 2014. Euroatlantický trh by měl obsloužit 800 milionů lidí na obou březích Atlantiku a už dnes generuje 54 procent celkového světového HDP. Jaký však bude mít dohoda konkrétní přínos a pro koho? Bude mezi vyvolenými i Česká republika?
Podle listu The Economist by na volném obchodu mohly všechny strany vytěžit více než 200 miliard dolarů (zhruba 3,8 bilionu korun). Ovšem studie se už rozcházejí v tom, kdo se ujme role vítěze. Přesto o tom ještě můžou chvíli spekulovat, protože podpis bilaterálních dohod se předpokládá nejdříve na konci příštího roku.
Britský premiér David Cameron (ale i ostatní) dokonce říkají, že se nyní jedná o zřejmě největší bilaterální dohodě v celé historii. Podle něj by mohla evropské ekonomice přinést 100 miliard liber (asi 3 biliony korun), Američanům 80 miliard liber a zbytku světa pak 85 miliard liber. BBC také píše, že by se díky smlouvě mohly vytvořit dva miliony nových pracovních míst a současně by se mohly snížit také ceny zboží.
Tento ambiciózní plán staví také na tom, že mezi EU a USA, tedy největší světovou ekonomikou, dosahuje každoroční výměna zboží a služeb téměř bilionu dolarů (zhruba 19,2 bilionu korun). Analýza listu The Wall Street Journal přitom partnerství USA a EU označuje jako ekonomickou verzi Severoatlantické aliance (NATO).
Jako u všech složitých jednání, i tady se objevily komplikace. Už u prvního nápadu takovou zónu vytvořit, který se objevil před třemi desítkami let, se proti postavili Francouzi. Analogicky postupovali i v posledních letech. Nakonec se však v minulém týdnu Francii dostalo příslibu, že rozhovory prozatím nebudou zahrnovat internet, film, televizi a digitální služby. Francouzská kinematografie tak pro tuto chvíli může zůstat v klidu.
Finanční sektor jablkem sváru?
Francie ale upozornila na jednu důležitou věc. Podle ní totiž chtějí Američané vyjmout z vyjednávání finančnictví, i když to zatím nepřiznali. Právě v tomto bodě se údajně obě strany rozcházejí. Sektor finančních služeb ve Spojených státech tvoří osm procent HDP, v EU je to o tři procenta méně.
„Zvláště pro eurozónu je to naprosto přelomová zpráva, protože ta by z takové vzájemné dohody těžila daleko nejvíc,“ uvedl už dříve David Marek, hlavní ekonom Patria Finance. „Ty dopady by mohly být srovnávány s tím, jak nám pomohlo zařazení do Evropské unie,“ uvedl k možným dopadům jednání na tuzemskou ekonomiku.
Zóna volného obchodu versus Česká republika
A jak by se tedy konkrétně mohl volný obchod projevit na české ekonomice? „Česká republika je jedna z nejvíc závislých evropských ekonomik na vývozu. Troufl bych si odhadovat, že by export možná vzrostl i o pět procentních bodů,“ tipoval v únoru Pavel Neset, prorektor Vysoké školy obchodní.
Jak dohodu popisuje sama Evropská unie?
Dohoda se dotkne zhruba poloviny světové ekonomiky a třetiny globálních obchodních toků. Podle doporučující zprávy by EU měla díky ní posílit svou ekonomickou produkci do roku 2027 o 0,5 procenta, tedy o 86 miliard eur (2,2 bilionu korun).
José Manuel Barroso, předseda Evropské komise: "Bude to dohoda, která jde za hranice tarifů. Spojí trhy a odstraní bariéry. Odhaduje se, že až nabyde účinnosti, evropská ekonomika vzroste o půl procenta HDP, což v překladu znamená desítky miliard eur a desítky tisíc nových pracovních pozic každý rok."
