U Tábora vznikne nová věznice. Vůbec poprvé ji postaví „na zelené louce“

Vězeňská služba plánuje postavit novou věznici pro 800 mužů na bývalém letišti Všechov u Tábora. Stavbu by chtěla dokončit do čtyř let. Na setkání s novináři to uvedl šéf bezpečnostního sboru Petr Dohnal s tím, že vybudování věznice takzvaně na zelené louce by se v novodobé historii českého vězeňství uskutečnilo poprvé. Starosta Tábora Jiří Fišer (Tábor 2020) ale zdůraznil, že případnou stavbu by museli odsouhlasit zastupitelé města.

České věznice jsou v současné době naplněny zhruba na 106 procent, a vězeňská služba proto stále hledá možnosti, jak zařízením s nedostatkem kapacit ulevit. Vedle rozšiřování možností ubytování ve stávajících areálech se proto nyní se souhlasem ministra spravedlnosti rozhodla i pro výstavbu zcela nového objektu.

Bezpečnostní sbor měl v jihočeském regionu původně vytipovanou jinou plochu poblíž Českých Budějovic, nakonec ale volba padla na Všechov – především proto, že vězeňská služba prostor dostala zadarmo, jelikož byl v majetku státu. „Přibližně před měsícem jsme plochu získali do užívání od Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových. Náklady tak budou o stovky milionů nižší,“ uvedl Dohnal.

Se záměrem musí ještě souhlasit vláda. Šéf bezpečnostního sboru Petr Dohnal předpokládá, že v příštím roce by na projekt mohl získat peníze a v roce 2019 by se pak mohlo začít stavět. Vzniknout by měla věznice s mírnějším režimem.

Že o výstavbě není definitivně rozhodnuto, si myslí táborský starosta. Radnice by nejprve musela změnit územní plán. „Je to dlouhodobý proces, který může trvat přibližně tři roky. Hlavně záleží na tom, jaký názor na projekt budou mít zastupitelé,“ uvedl Fišer.

V jižních Čechách dosud věznici pro trestané nemají

Bezpečnostní sbor hledal podle Dohnala vhodnou lokalitu v jižních Čechách, protože tam prozatím žádná věznice pro výkon trestu nestojí. Vězeňská služba chce totiž v budoucnu umísťovat vězně do krajů, odkud pocházejí, aby je mohly snáze navštěvovat jejich rodiny.

Bývalé vojenské záložní letiště ve Všechově bylo v minulosti evidováno jako nepotřebný armádní majetek. Není v provozu a lidé jej využívají pro rekreační účely – například pro jízdu na inline bruslích.

Podle aktuálních statistik je v českých věznicích 22 387 lidí, z toho 20 106 odsouzených. Zbytek uvězněných tvoří vazebně stíhaní a chovanci detenčních ústavů. 

Zatímco počátkem letošního roku počet vězňů ve shodě s předchozími lety výrazně narůstal, v létě se růst zastavil a od té doby počet vězňů stagnuje. „Chci být optimista, že nám tento stav nějakou dobu vydrží,“ podotkl Dohnal, který připomněl, že Vězeňská služba letos musela znovu zprovoznit zařízení v Drahonicích, které zakonzervovala po amnestii vyhlášené před pěti lety prezidentem Václavem Klausem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Trump zavádí nová cla na léky. Týkají se i EU

Americký prezident Donald Trump oznámil zavedení nových cel na některé farmaceutické produkty. Léky z Evropské unie, Japonska, Jižní Koreje a Švýcarska budou podléhat clu ve výši patnáct procent, zatímco dovoz z Velké Británie bude zatížen desetiprocentním clem. Stalo se tak rok po takzvaném Dni osvobození, kdy americký prezident poprvé oznámil uvalení vysokých cel na většinu zemí světa, uvedl irský ekonomický server Business Plus.
před 1 hhodinou

Zakladatel obuvnického impéria a vizionář Tomáš Baťa se narodil před 150 lety

Tomáš Baťa vstoupil do historie jako zakladatel obuvnického impéria, které dalece přerostlo hranice Československa a funguje dodnes. Největšího rozmachu podniku se sídlem ve Zlíně se ovšem nedožil – zahynul v 56 letech v červenci 1932 při leteckém neštěstí v Otrokovicích, když se chystal na obchodní cestu do Curychu. Vedení firmy pak převzal jeho poloviční bratr Jan Antonín Baťa. Odborníci i obdivovatelé baťovského podnikatelského zázraku se dodnes přou o to, který ze sourozenců byl úspěšnější. Tomáš Baťa se narodil před 150 lety, 3. dubna 1876, ve Zlíně.
před 6 hhodinami

Hormuzský průliv je další výzvou pro globalizaci

Otázky o budoucnosti globalizace vyvolala íránská blokáda Hormuzského průlivu, která vedla k přerušení vývozu klíčových surovin z Perského zálivu. Mimo ropu a plyn se jedná o močovinu, nezbytnou k výrobě hnojiv, nebo helium, které je potřebné při výrobě mikročipů pro umělou inteligenci či diagnostické přístroje. Výpadek těchto surovin dopadá na obyvatele všech kontinentů. Válka na Blízkém východě zároveň změnila námořní trasy a připomněla zranitelnost klíčových průlivů a průplavů.
před 7 hhodinami

Studie: Pomalá digitalizace a byrokracie připravují stát o desítky miliard ročně

Pomalá digitalizace a také byrokracie u malých firem můžou letos tuzemskou ekonomiku připravit až o 90 miliard, vyplývá ze studie pražské Metropolitní univerzity. Přitom elektronizace alespoň čtvrtiny malých podniků by zvýšila hrubý domácí produkt zhruba o 45 miliard korun. Malé firmy mohou nicméně nově využít bezplatné poradenství k digitálním nástrojům v rámci projektu Pro podnikavé.
před 8 hhodinami

Ceny ropy prudce rostou poté, co Trump řekl, že útoky na Írán budou pokračovat

Ceny ropy ve čtvrtek prudce rostou. Reagují na výroky amerického prezidenta Donalda Trumpa, že Spojené státy budou dál útočit na Írán. Trump zároveň neuvedl konkrétní časový harmonogram ukončení války, což vyvolalo obavy investorů z trvalého narušení ropných dodávek. Přes den komodita dále zdražovala a americká lehká ropa WTI překonala hranici 110 dolarů za barel.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Vláda bude denně určovat maximální cenu paliv

Vláda ve čtvrtek na mimořádném zasedání projednala opatření proti vysokým cenám pohonných hmot v Česku. Rozhodla o regulaci marží na 2,50 koruny u nafty i benzinu a snížení spotřební daně. Ta u nafty klesne o 2,35 koruny. U benzinu se daň měnit nebude. Kabinet také denně určí maximální cenu paliv, uvedl premiér Andrej Babiš (ANO). Opatření začnou platit od středy 8. dubna.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Rusko bude muset snížit těžbu ropy kvůli ukrajinským útokům, píše Reuters

Rusko bude muset přikročit ke snížení těžby ropy, protože ukrajinské vzdušné útoky vyřadily z provozu velkou část kapacit pro export této suroviny, řekly agentuře Reuters zdroje z odvětví. Mimo provoz je nyní podle nich zhruba pětina ruských exportních kapacit, což odpovídá dodávkám v objemu kolem jednoho milionu barelů denně. Peníze z prodeje ropy a plynu pomáhají Moskvě vést válku proti Ukrajině.
před 23 hhodinami

Návrat Evropy k jádru může být trnitý a nahrát Rusku

Ruská invaze na Ukrajinu a v současnosti i blízkovýchodní válka oživily v Evropě kvůli prudkému zdražování energií zájem o jádro. Evropská komise chce podpořit investice a budování malých modulárních reaktorů. Jde ale o běh na dlouhou trať. Po cestě navíc hrozí posílení závislosti na ruských zdrojích i protesty veřejnosti. Kvůli zablokovanému Hormuzskému průlivu mění energetickou strategii také některé asijské země.
včeraAktualizovánovčera v 08:38
Načítání...