Tsipras musí obhájit navržené reformy i doma

Mimořádný summit k řecké krizi potvrdil mírný optimismus mezi lídry eurozóny. Podle politiků by se věřitelé s Aténami mohli dohodnout již do konce týdne. Úleva ale může být předčasná. Navrhované úspory ještě musí schválit řecký parlament a někteří vládní poslanci s reformami nesouhlasí. Voličům před volbami politici slibovali něco jiného.

Dvě tváře současného Řecka. Jedni evropskou vlajkou mávají. Druzí by modrý prapor s hvězdami raději zapálili. Extremisty a pro-evropské demonstranty od sebe v centru Athén musela oddělit policie. Premiér Alexis Tsipras balancuje mezi oběma tábory. V pondělí po jednání v Bruselu nešetřil úsměvy. Řecko vůbec poprvé předložilo návrh přijatelný i pro věřitele. „Ochráníme penze i platy, nízké i střední výdělky. Vůbec poprvé tak bude břemeno na těch, kteří ho snesou,“ řekl řecký premiér Alexis Tsipras.

  • „To, co Řecko předložilo, je zajisté velký pokrok, ale jsme si vědomi toho, že zbývá ještě mnoho práce a zároveň nám dochází čas,“ uvedla však německá kancléřka Angela Merkelová.
Německá kancléřka Angela Merkelová
Zdroj: ČTK/imago stock&people

Jásot ale řeckého premiéra po návratu domů nečekal. Osm miliard eur chce levicová vláda ušetřit mimo jiné i v sociálním sektoru. Tomu se kabinet dosud bránil. Jeho mluvčí přiznává: kdyby bylo jen na nás - nedělali bychom to. „Premiér nám sliboval něco jiného, než teď říká,“ konstatuje obyvatelka Maria Alevizouová.

Dohodou s věřiteli ale řecké drama nekončí. Dokument bude muset do týdne posvětit ještě řecký parlament. Jeho místopředseda a člen premiérovy strany už varoval, že lehce to nepůjde. Premiér Tsipras hraje vabank - hlasování spojí s vyslovením důvěry vládě. Podržet by ho přitom paradoxně mohla opozice. „Dohoda má všechny politické parametry jaké má mít, takže politicky si ji obhájíme. Myslím, že projde,“ říká řecký ministr práce Panos Skourletis.

  • Mluvčí řecké vlády Gavriil Sakellaridis prohlásil, že osud řecké vlády je spojen s výsledkem hlasování v parlamentu. „Pokud dohoda nebude mít souhlas poslanců vládní většiny, vláda nemůže zůstat u moci“, řekl podle agentury AFP Sakellaridis. Apeloval přitom na „osobní odpovědnost“ členů zákonodárného sboru.

Opatrný optimismus ze zatím neexistující dohody sdílejí taky evropští politici. Podle nizozemského ministra a šéfa euroskupiny Jeroena Dijsselbloema instituce ve svém prvním rychlém hodnocení nové řecké podklady komentovaly jako široké a komplexní. „Ale skutečně se musíme podívat na podrobnosti, zda součty sedí, na fiskální podmínky, na komplexnost reforem,“ uvedl. Je podle něj také důležité, aby vznikl jasný seznam, co je třeba přesně udělat a která opatření musí řecká vláda přijmout a prosadit v parlamentu.

Ministři financí eurozóny se nad řeckým návrhem znovu potkají ve středu večer. Pokud dohodě dají zelenou - mohli by ji ve čtvrtek na summitu v Bruselu schválil lídři osmadvacítky.

Soumrak nebo svítání nad Řeckem
Zdroj: ČTK/AP/Giannis Papanikos

Řecké návrhy pro dohodu s věřiteli

Řecko v pondělí předložilo nové návrhy hospodářských reforem. Tyto návrhy by mohly vést k dohodě s mezinárodními věřiteli a odvrátit státní bankrot Řecka. Agentura Reuters dnes přinesla souhrn návrhů, jak je podali řečtí vládní činitelé:

  • DŮCHODY

Předčasné odchody do důchodu se budou mezi lety 2016 až 2025 postupně omezovat. Výjimky budou nadále platit pro některé zvláštní kategorie, například pro lidi vykonávající namáhavou profesi nebo osoby s postižením.

Zůstane zachován zvláštní příspěvek pro některé penzisty s nízkým důchodem v rozsahu od 57 do 320 eur měsíčně (1550 až 8700 korun). Od roku 2020 však bude nahrazen novým ochranným rámcem pro osoby s nízkými důchody. Toto je klíčový třecí bod mezi Řeckem a jeho věřiteli, kteří požadovali jeho zrušení.

  • DAŇ Z PŘIDANÉ HODNOTY (DPH)

Řecku zůstanou tři sazby daně z přidané hodnoty ve výši 23, 13 a šest procent. Věřitelé údajně požadovali zavedení dvou sazeb ve výši 11 a 23 procent.

Elektřina a restaurační služby budou podléhat 13procentní dani, zatímco věřitelé požadovali zvýšení na 23 procent. Léky budou přesunuty do nejnižší sazby, věřitelé chtěli 11 procent DPH.

  • ZVÝŠENÍ DANÍ PRO OSOBY S VYŠŠÍMI PŘÍJMY

Solidární daň pro osoby s vyššími příjmy (nad 50 tisíc eur ročně) se má zvýšit. Na roční příjmy pod 30 tisíc eur se má naopak vztahovat nižší daň. Návrhy rovněž zavádějí solidární daň ve výši osmi procent pro osoby s příjmy nad 500 tisíc eur ročně (13,6 milionu korun).

  • FIREMNÍ DAŇ, DAŇ Z PŘEPYCHU

Součástí daňových plánů má být:

a) zvláštní daň ve výši 12 procent pro firmy se zisky přes 500 tisíc eur

b) zvýšení daně z přepychu na bazény, letadla, velké osobní vozy a lodě k soukromým účelům o délce přes deset metrů

c) daň na hrací automaty (videoloterijní terminály, VLT)

  • PRODEJ STÁTNÍHO MAJETKU

Privatizační projekty mají zahrnovat minimální investovanou částku, závazek investorů podporovat místní ekonomiku a účast veřejného kapitálu.

Řecko nebude privatizovat provozovatele přenosové sítě ADMIE ani řeckou státní energetickou společnost PPC, jak požadovali věřitelé.

  • MZDY ZAMĚSTNANCŮ VEŘEJNÉHO SEKTORU

Mzdy ve veřejném sektoru nebudou sníženy z úrovní na konci loňského roku.

  • VÝDAJOVÉ ŠKRTY

Snížit výdaje na obranu o 200 milionů eur (5,4 miliardy korun).

  • PŘEBYTEK PRIMÁRNÍHO ROZPOČTU

Přebytek primárního rozpočtu má letos činit jedno procento a v příštím roce dvě procenta. Předešlé řecké vlády se dohodly na přebytku tři a 4,5 procenta.

  • DLUHOPISY

Řecko zopakovalo svůj požadavek, aby mu eurozóna půjčila peníze, za které by odkoupilo své dluhopisy za 27 miliard eur držené Evropskou centrální bankou.

Dluh by tím vlastně refinancovalo za příznivějších podmínek.

  • INVESTICE

Řecko chce, aby dohoda zahrnovala financování infrastruktury a nových technologií prostřednictvím investičního balíku od Evropské komise a Evropské investiční banky (EIB).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

ŽivěSněmovna jedná o rozpočtu. Poslanci navrhují přesuny peněz

Poslanecká sněmovna ve středu ve druhém čtení projednává návrh státního rozpočtu na letošní rok. Poslanci mohou přednášet své návrhy na přesuny peněz uvnitř rozpočtu. Ve sněmovním systému bylo ráno devět desítek pozměňovacích návrhů, především opozičních. Jsou tam ale již čtyři avizované koaliční návrhy v celkovém objemu asi 1,1 miliardy korun. Celkový schodek 310 miliard korun, který sněmovna schválila v prvním čtení, už poslanci měnit nemůžou, mohou jen navrhovat přesuny uvnitř rozpočtu.
03:23Aktualizovánopřed 3 mminutami

Inflace byla v únoru 1,4 procenta, nejméně od října 2016, odhaduje ČSÚ

Spotřebitelské ceny v Česku vzrostly v únoru meziročně o 1,4 procenta. Inflace tak byla nejnižší od října 2016, vyplývá z předběžného odhadu, který zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Zlevnily především energie. Ve srovnání s předchozím měsícem spotřebitelské ceny klesly o 0,1 procenta. Definitivní údaje ČSÚ zveřejní 10. března, v předchozích měsících potvrzovaly předběžný odhad. Levnější potraviny vedly podle analytiků ke snížení tempa růstu cen, dění na Blízkém východě je naopak může zase zrychlit.
09:10Aktualizovánopřed 31 mminutami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Konec uhlí přináší zlom, na který česká energetika není připravena

Řada hnědouhelných elektráren v Česku v současné době nevydělává peníze kvůli ceně emisních povolenek, jež musí platit. Vyplývá to z nového dílu ekonomické publicistiky ČT Bilance, který také upozorňuje, že překotný odchod od uhlí s sebou nese rizika pro české hospodářství.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
2. 3. 2026

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
2. 3. 2026Aktualizováno2. 3. 2026

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
2. 3. 2026

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
1. 3. 2026Aktualizováno1. 3. 2026
Načítání...