Tripartita se na minimální mzdě nedohodla. Rozhodnutí leží na vládě

Praha - Tripartita se neshodla na tom, o kolik se zvýší minimální mzda příští rok. Odboráři chtějí přidat lidem s nejnižšími příjmy 600 korun měsíčně, zaměstnavatelé navrhují 400. Definitivní slovo bude mít vláda. Ministryně práce Ludmila Müllerová předloží kabinetu oba návrhy. Naposledy se minimální mzda zvedla v roce 2007 - od té doby se drží na hranici 8 000 korun. Ekonomové ve vyší minimální mzdě problém nevidí, je ale potřeba být obezřetný. „Růst minimální mzdy není špatný nápad. Je však třeba brát v úvahu současný kontext, který je stále poměrně špatný,“ řekl Martin Janíčko, ekonom VŠE.

„Toto téma bylo na minulém jednání již otevřeno. Dneska mě osobně velmi potěšilo, že se na navýšení mzdy schodli zástupci odborů i zaměstnavetelů, byť to bylo v jiné výši. Já tyto varianty budu předkládat do vlády,“ potvrdila na brífinku po jednání tripartity ministryně Müllerová.

Výše růstu minimální mzdy zatím není jasná

Odboráři žádají přidat lidem s nejnižšími výdělky 600 korun, zaměstnavatelé navrhují zvýšení o 400 korun. Rozhodne kabinet. Minimální mzda činí 8 000 korun hrubého a naposledy se zvedla v roce 2007. Odbory léta usilují o to, aby se lidem s nejnižším výdělkem přidalo. Původně předáci mluvili o zvyšování o 1 000 korun, pak žádali 500. Nakonec se ujednotili na 600 korunách.

„Co se týče minimální mzdy, tak jsme řekli 8 600 korun. Očekávám, že se vláda nebude chovat ideologicky a že přijme nějaké číslo. Pokud ne, tak nás jen přesvědčí o tom, že ideologie opět převládne nad zdravým rozumem,“ podotkl na brífinku po tripartitě předseda ČMKOS Jaroslav Zavadil.

Minimální mzda vs. inflace
Zdroj: ČT24

Proti navyšování minimální mzdy byli doposud zaměstnavatelé. Argumentovali tím, že se řada firem stále potýká s potížemi kvůli krizi a ubývá jim zakázek, takže na přidávání nemají peníze. Otázka minimální mzdy je složitá především při zaměstnávání lidí se zdravotním postižením, v oblasti textilního průmyslu a zemědělství. „Já to považuji za strašně složitou věc. Umět získat práci a odměnit tyto lidi je nesmírně složité,“ řekl prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslav Hanák.

„Uvítala bych, kdyby vláda byla diplomatická, kdybychom se shodli třeba na té prostřední hodnotě 8500 korun. Byl by to důležitý vzkaz našim pracujícím, kteří pracují za minimální mzdu a kterých je něco kolem jednoho procenta,“ řekla ministryně.

Minimální mzda by se mohla zvýšit už od pololetí. Kabinet nejnižší výdělek stanovuje svým nařízením. Člověk s minimální mzdou si vydělá 7 120 korun čistého. Je to 36 procent průměrné čisté mzdy, která letos dosahuje 19 765 korun. Podíl postupně klesá.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
13:27Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Novou zelenou úsporám čekají změny. Z dotací mohou být úvěry

Do dotačního programu Nová zelená úsporám, který přispívá třeba k zateplování domů nebo instalacím solárních panelů, má jít méně peněz. Změní se i forma podpory – podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) je nutné přejít od přímých dotací k nepřímé pomoci. Domácnosti by tak mohly čerpat třeba zvýhodněné úvěry. Opozice změny kritizuje.
před 2 hhodinami

Část „dárků“ voličům bude velmi drahá, komentuje Horská návrh rozpočtu

Návrh státního rozpočtu na letošní rok je z hlediska vlády maximum chtěného, uvedla v Interview ČT24 ekonomka Helena Horská. Některé „dárky,“ které tak podle ní koalice dává svým voličům, ale budou velmi drahé, upozornila. Disciplína při sestavování rozpočtu se sice zhoršuje už roky, teď se to však děje ve velkém, dodala Horská v rozhovoru, který moderovala Barbora Kroužková.
před 2 hhodinami

Rozpočtový výbor doporučil schválit rozpočet se schodkem 310 miliard korun

Sněmovní rozpočtový výbor doporučil v úterý hlasy koaliční většiny Poslanecké sněmovně schválit základní parametry státního rozpočtu na letošní rok. Jedná se o příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání. Navržený schodek se má meziročně zvýšit na 310 miliard korun. Národní rozpočtová rada (NRR) vydala prohlášení, že závazný limit deficitu je 246 miliard, návrh ho tedy překračuje o 64 miliard korun.
10:49Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Reportéři ČT zmapovali šedou zónu byznysu okolo pracovních agentur

Reportéři ČT pátrali v šedém byznysu pracovních agentur. Ti, kdo v této šedé zóně podnikají, se často pohybují na hraně zákona, nebo dokonce za ní. Lidé pracují v hrozných podmínkách, někdy i zcela na černo bez pracovní smlouvy. Stát přitom přichází ročně kvůli nezaplaceným daním a odvodům o desítky miliard korun. Existují tací, kteří na celém systému velice dobře vydělávají, a dokonce tvrdí, že mají kontakty na některá ministerstva, kde se řeší právě tento byznys. Na to, kdo jsou tito lidé a v čem selhává stát, se zaměřilo nové vydání pořadu Reportéři +.
před 12 hhodinami

Města přicházejí kvůli nezaplaceným pokutám o desítky milionů

Města a obce odepisují ročně desítky milionů korun na nezaplacených pokutách za porušování veřejného pořádku. Problém jim pomáhá řešit celní správa, která pro radnice dluhy také vymáhá. I ona ale dostane z dlužníků jen třetinu peněz, které mají zaplatit. Podle varování centrálního registru dlužníků by letos počet insolvencí mohl narůst až o padesát procent. A s tím i objem pokut, které zůstanou nezaplacené.
včera v 20:20

Nezaměstnanost překročila v lednu pět procent

Nezaměstnanost v Česku v lednu meziměsíčně vzrostla o 0,3 procentního bodu na 5,1 procenta. Na zvýšení měl vliv každoroční sezonní nárůst i navýšení podpory v nezaměstnanosti v prvních měsících, které je platné od ledna, uvedl Úřad práce ČR. Analytici také zmiňují vliv flexinovely zákoníku práce a odliv pracovníků z průmyslu. Nezaměstnanost podle nich roste dlouhodobě.
včeraAktualizovánovčera v 14:44

Kabinet mění opatření proti erozi půdy

Ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD) oznámil, že mění požadavky na opatření proti erozi zemědělské půdy. Dále chce také upravit plochu, které se povinnost bránit odnosu části půdy vlivem srážek týká. Aktuálně to je zhruba 65 procent půdy v Česku. Někteří zemědělci upozorňují, že to je jeden z nejpřísnějších standardů v EU, kde je to průměrně 40 procent. Asociace soukromého zemědělství to vysvětluje tím, že v Česku je výrazně vyšší podíl velkých ploch v erozně ohrožených lokalitách.
včera v 13:35
Načítání...