Praha – Státní energetická koncepce i surovinová politika nejsou hodné ani papíru, na kterém jsou vytištěny. Myslí si to aspoň Mirek Topolánek a Martin Bursík, tedy zástupci opačných lobby – teplárenského a „ekologického“. O tom, že se nepovedlo je sladit, je přesvědčená i předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová. Všichni vystoupili v pořadu Otázky Václava Moravce a kritikou na tyto koncepce nešetřili.
„Primárně je surovinová politika spíše cárem papíru a chápu, že Rusnokova vláda odložila rozhodnutí pro někoho příštího,“ nechal se Topolánek, bývalý premiér a předseda výkonné rady Teplárenského sdružení ČR Mirek Topolánek, slyšet hned v úvodu pořadu.
Martin Bursík, exministr životního prostředí a předseda Komory obnovitelných zdrojů energie, dokonce prohlásil, že příslušné dokumenty nemají ani cenu papíru, na kterém byly vytištěny. Udržitelná by podle něj byla jen energetická efektivita a úspory. Rozumně zakomponovat se přitom podle něj nepodařilo ani strategii odpadového hospodářství.
Drábová: Kolem české energetiky je přezájmováno
Také představitelka státního orgánu Dana Drábová přiznává, že je v této oblasti přezájmováno a „sladit všechny oblasti do částečně rozumného dokumentu je nadlidský úkol“, který ministerstvu průmyslu a obchodu nezávidí. „Nepovedlo se to, sladit všechno nebylo realizovatelné,“ dodala.
Podle Bursíka je primárním cílem koncepcí těžit a těžit, vyvlastňovat a otvírat nové doly, a to včetně uranových. „Prosazuje se masivní spalování nevytříděného odpadu, a to i finančně, zatímco EU prosazuje snižování množství odpadu,“ varuje bývalý ministr.
Současně je dle něj také otázkou, zda se do budoucna bude spotřeba elektrické energie zvyšovat nebo spíše stagnovat. Sám se přiklání k druhé variantě. „Posledních sedm, osm let spotřeba elektřiny v ČR nestoupá, hospodářský růst se daří kompenzovat vyšší efektivitou. Energetická efektivita by měla být jednou s priorit vlády,“ vysvětlil.
Koncepce je podle Topolánka dávno překonaný dokument
Stávající návrh Státní energetické koncepce, který vypracovalo ministerstvo průmyslu pod vedením bývalého ministra Martina Kuby (ODS), byl podle Topolánka díky turbulencím na energetickém trhu překonaný ještě před svým schválením. Uvedl zde řadu příkladů: „Totální rozpad obchodování s povolenkami, konec liberálního trhu a zavádění kapacitních plateb. Cena elektřiny je strašně nízko díky spotovému trhu a dotovaným energiím.“ Navíc koncepce by podle zástupce Teplárenského sdružení měla být přehodnocena minimálně ve vztahu k evropské politice.
Topolánek však upozornil i na to, že prodejem elektrárny Chvaletice zůstane na trhu 800 MW uhelného výkonu, se kterým se po roce 2015 nepočítalo: „Na trh se tak dostává výroba z uhelné elektrárny, která ohrožuje dostavbu Temelína, což deformuje cenu (elektřiny).“
- Posílení role jádra při výrobě elektřiny a maximální využití odpadního tepla z jaderných elektráren (výstavba 2 nových bloků JE v Temelíně, prodloužení provozu současných čtyř bloků a výstavba nového pátého bloku v JE Dukovany, územní vymezení lokalit pro možný další rozvoj JE po roce 2040).
- Rozvoj ekonomicky efektivních OZE s postupným odstraněním finančních podpor pro nové zdroje a s účinnou podporou státu v oblasti přístupu k síti, povolovacích procesů, podpory technologického vývoje a pilotních projektů a současně veřejné přijatelnosti rozvoje OZE s cílem dosažení podílu (OZE) na výrobě elektřiny nad 15 procent.
- Významné zvýšení využití odpadů v zařízení na energetické využívání odpadů s cílem dosáhnout až 80procentního využití spalitelné složky odpadů po jejich vytřídění do roku 2040.
- Udržení výroby elektřiny z uhlí ve snižujícím se rozsahu (s cílovou hodnotou v rozmezí 15-20 TWh/rok), částečná obnova uhelných zdrojů se zajištěnou dodávkou uhlí; nové a obnovované zdroje nadále již výhradně vysokoúčinné či s kogenerační výrobou.
- Udržení mírně exportního salda v oblasti obchodu s elektřinou (cílově do 10 procent domácí spotřeby s možností kolísání v závislosti na rozvoji zdrojů).
- Rozvoj sítí, včetně řídících a měřících prvků inteligentních sítí. Zdroj: Státní energetická koncepce České republiky
