Také Itálie se chce proinvestovat z krize

Řím - Itálie hodlá udělat cokoliv pro oživení churavějícího hospodářství. Dolní komora italského parlamentu proto definitivně schválila balík ekonomických opatření. Patří do něj třeba miliardové investice do infrastruktury či daňové úlevy pro firmy, které zaměstnají mladé lidi.

Prosazení balíku je jedním z prvních úspěchů vlády Enrika Letty, která začala úřadovat v dubnu. I když projednávání reforem blokovala opozice, zvedlo nakonec pro takzvaný „akční dekret“ ruku 319 poslanců, proti jich bylo 110.

Reformy už ve středu podpořil Senát, takže nyní mohou začít platit.

Kabinet chce pokračující recesi v Itálii zkrotit hlavně prostřednictvím investic, na vylepšení dopravní sítě či rekonstrukce budov hodlá poslat až tři miliardy eur. Díky novým zakázkám má ve stavebnictví vzniknout na 30 000 pracovních míst.

40 procent mladých Italů je bez práce 

Pracovní místa pro mladé pak vláda hodlá vytvořit díky daňovým úlevám pro firmy, které je zaměstnají. Přitom nezaměstnanost mladých nyní v Itálii dosahuje zhruba 40 procent, a představuje tedy obrovský problém. Reforma by měla potěšit i domácnosti, které by díky snížení daně na podporu obnovitelných zdrojů měly ušetřit až 550 milionů eur na účtech za elektrickou energii.

Řím
Zdroj: ČT24/ČTK/imago stock&people

Italská vláda bude muset letos oželet tradiční srpnovou pauzu. Letta tak chce hasit případnou krizi, kterou by mohly vyvolat spory kolem odsouzení expremiéra Silvia Berlusconiho. Pravicový lídr byl pravomocně odsouzen za daňové podvody, což kabinet velké koalice uvrhlo do nejistoty. Zatím totiž není jasné, zda budou obě velké strany vládu i nadále podporovat.

Co vláda Enrika Letty v prorůstovém balíčku mimo jiné prosadila?

  • peníze na modernizaci národní železniční sítě a školních budov
  • financování údržby silničních tunelů a mostů
  • opatření zaměřená na urychlení pomalého soudního systému
  • nižší účty za elektřinu - díky snížení daní distributorům obnovitelných zdrojů energie

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Máte nárok na bezúročný úvěr, nebo na dotaci? Jak na Novou zelenou úsporám

Začíná příjem žádostí do další fáze programu Nová zelená úsporám (NZÚ), který motivuje k investicím do úprav budov, aby bylo jejich vytápění ekologičtější a ekonomičtější. Nově má program dva směry, kterými stát rekonstrukce podporuje – bezúročné úvěry a přímé dotace. Majitelé rodinných domů, bytová družstva a společenství vlastníků jednotek (SVJ) mohou získat bezúročný úvěr. Na nízkopříjmové domácnosti v bytových domech lze k tomu získat dotační bonus až 120 tisíc. Nízkopříjmoví vlastníci rodinných domů pak mohou dosáhnout na dotaci.
před 3 hhodinami

VideoNová zelená úsporám opět startuje, doznala ale změn

Po víc než půlroční pauze stát znovu podpoří renovace budov, které mají snížit spotřebu energií a účty za ně. Startuje opět Nová zelená úsporám. Dotaci ale získají už jen zranitelné domácnosti. Pro ostatní budou k dispozici bezúročné úvěry. Fond životního prostředí začne přijímat elektronické žádosti ve čtvrtek od deseti hodin. S přípravou žádostí by měli pomoct energetičtí poradci, a to nejen zranitelným domácnostem. Novinkou, kterou budou zájemci o podporu potřebovat, nebo aspoň řada z nich, je renovační pas. To znamená posouzení, jaká opatření by v budovách měli udělat, a to i po jednotlivých etapách. Nová zelená úsporám by měla pokračovat průběžně a podle současného nastavení podpory trvat až do podzimu 2029.
před 8 hhodinami

Záměr zestátnit ČEZ je pro občany nevýhodný, tvrdí skupina odpůrců

Proti záměru zestátnit výrobu energetické skupiny ČEZ vystoupila skupina deseti signatářů otevřeného dopisu adresovaného premiérovi Andreji Babišovi (ANO). Patří mezi ně například bývalý předseda vlády a exguvernér centrální banky Jiří Rusnok, bývalý generální ředitel ČEZu Jaroslav Míl nebo předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Chystané rozdělení firmy je dle nich nevýhodné pro občany a pomůže jen minoritním vlastníkům společnosti.
před 16 hhodinami

Jídlo i vitaminy se mohou ve výdejních boxech přehřát

Potravináři varují před doručováním potravin a doplňků stravy do výdejních boxů. V samoobslužných boxech může být i 50 stupňů Celsia, hrozí tak třeba zkažení potravin, uvedl mluvčí komory Marek Zemánek. Lidé si touto cestou často nechávají posílat pečivo, nápoje, müsli tyčinky či vitaminy.
včera v 07:47

ČEZ založil dceřinou firmu ČEZ Energy, dle analytiků jde o krok k zestátnění

Energetická skupina ČEZ v úterý založila svou dceřinou firmu s názvem ČEZ Energy. Do ní chce v následujících měsících vyčlenit prodej a distribuce energií, obchodování nebo energetické služby, řekl serveru iRozhlas.cz předseda představenstva a generální ředitel ČEZu Daniel Beneš. Vyčlenění nevýrobní části podniku do nové firmy je podle analytiků zásadním krokem pro připravované zestátnění společnosti. ČEZ chce krok stihnout do konce prvního čtvrtletí příštího roku, následně chce vedení skupiny pro novou firmu hledat investory.
23. 6. 2026

Dubaj ztrácí image „bezpečného přístavu“. Saúdi se radují

Dubaj si v uplynulých letech vybudovala pověst oázy stability v neklidném regionu, čímž lákala ve velkém investory i turisty. Nedávné íránské útoky ale způsobily, že se byznysový model založený na službách otřásá v základech. Příliv kvalifikovaných pracovníků naopak hlásí Saúdská Arábie či Katar. Ekonomická krize ale tíží všechny země Perského zálivu.
23. 6. 2026

Britové před dekádou rozhodli o brexitu. Nyní toho většina lituje

Před deseti lety britští voliči v referendu rozhodli o vystoupení Británie z Evropské unie. Tehdejší premiér David Cameron jej prezentoval jako „událost jednou za život“, která definitivně vyřeší otázku napjatého vztahu Británie k EU. Po bezmála tříletém vyjednávání a výměně dvou premiérů Británie na konci ledna 2020 opustila formálně EU po 47 letech. V současnosti většina Britů v průzkumech veřejného mínění říká, že brexit byl chybou. A objevil se i nový termín „brejoin“, což je hovorový výraz pro potenciální návrat Británie do EU.
23. 6. 2026

Ve sto letech zemřel bývalý šéf Fedu Alan Greenspan

Ve věku sta let zemřel vlivný americký ekonom a někdejší šéf centrální banky (Fed) Alan Greenspan. V pondělí o tom informovala televize NBC s odvoláním na ekonomovu manželku Andreu Mitchellovou. Příčinou úmrtí byly komplikace spojené s Parkinsonovou nemocí. V čele Fedu stál Greenspan do roku 2006, celkem osmnáct let, kdy byl často označován za druhého nejmocnějšího člověka v zemi.
22. 6. 2026Aktualizováno22. 6. 2026
Načítání...