Praha – V pondělí 13. června ochromí dopravu v Česku dopravní stávka. Oznámil to dnes prezident Federace strojvůdců Jindřich Hlas. Na trať po celé republice nevyjedou vlakové spoje. V některých městech, například v Praze, nebo v Brně, nevyjede ani městská hromadná doprava. Podporu stávce deklarovali také zaměstnanci v dopravních a logistických službách České pošty. Českomoravská konfederace odborových svazů zároveň vyhlásila stávkovou pohotovost. Podle odborových předáků Česko nezažilo tak masivní protest minimálně posledních dvacet let. Pražský krizový štáb dokonce radí, aby rodiče raději neposílali své děti do školy. Podle analytiků způsobí stávka české ekonomice ztrátu v řádu miliard korun.
„Koalice dopravních odborových svazů vyčerpala všechny možnosti vyjednávání a na protest proti nespravedlivým zákeřným reformám poškozujícím většinu občanů vyhlašuje stávku v dopravě,“ prohlásil Hlas. Občany požádal o pochopení a vyzval je k co nejširší podpoře protestu. „Zabraňme společně devastaci života většiny občanů České republiky. Občané, stávkujeme i za vás,“ zdůraznil.
Stávka v dopravě začne ve 3:00 ráno. Jak dlouho bude protest trvat, se zatím neví. Odbory uvedly, že o konci protestu budou včas informovat. Podle předsedy Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Jaroslava Zavadila přitom není vyloučeno, že se stávka protáhne.
Stávkou by ale protesty proti vládním reformám skončit nemusely. „Zatím nepřistupujeme k účasti letecké dopravy, ale pokud to bude nutné, budeme připraveni,“ podotkl předseda Odborového svazu dopravy Luboš Pomajbík.
Odboráři zablokují Prahu
Součástí stávky bude podle odborářů i velká blokáda hlavního města. „Praha má několik páteřních komunikací, takže tyto páteřní komunikace to zasáhne,“ oznámil předseda Asociace samostatných odborů (ASO) Bohumír Dufek. Odbory uvažují také o velkém protestním pochodu Prahou, prostřednictvím kterého chtějí vládě deklarovat, že nehodlají ustoupit.
S blokádou by nicméně mohly odbory podle právníků narazit. Podle českých zákonů totiž nesmí stávkující bránit ve výkonu práce těm, kteří se do protestů nezapojili. „Podle mého názoru blokáda – to znamená nějaké aktivní shromáždění v místě důležitého dopravního uzlu – není obsahem práva na stávku a jedná se o překročení zákona a ústavního předpisu zaručeného práva,“ řekl ČT24 advokát Jan Krabec. Úřady tak podle něj mají možnost shromáždění, které by blokovalo silnice, zakázat nebo případně nařídit jeho rozpuštění.
Co odbory vládě vyčítají?
Jindřich Hlas
„Vláda nechce vysvětlit veřejnosti, proč reformy mají být jen škrty a restrikce, nevyjádřila se k návrhům odborů a odmítla reformy schvalovat na základě širšího konsensu. Vláda nebojuje proti korupci a nebrání účinně neuvěřitelnému mrhání veřejnými financemi.“
Trnem v oku odborářům jsou především reformy v sociální oblasti a ve zdravotnictví. Obávají se toho, že tyto reformy negativně dolehnou na většinu lidí. U sociální reformy odborům vadí třeba to, že by se vyplácení dávek a podpor mělo převést z obcí na úřady práce. Výhrady ale mají také k důchodové reformě a zvyšování věku pro odchod do důchodu. „Odchod do důchodu v 70 letech je hazardem se zdravím lidí a výsměchem zaměstnanců v náročných profesích,“ upozornil Hlas.
Zdravotnická reformaby měla mimo jiné stanovit, na co by lidé měli mít nárok ze zdravotního pojištění. Odborům vadí, že standard a nadstandard ale zákon přesně nedefinuje. Podle šéfky zdravotnických odborů Dagmar Žitníkové hrozí, že lepší péči dostane jen ten, kdo si ji zaplatí. Reformní návrhy prý omezují také volbu lékaře či zařízení, kde by lidé měli být ošetřeni, a nezamezují plýtvání, které nyní ve zdravotnickém systému existuje.
Vláda odborům ustoupit nechce
Vládní představitelé označují stávku za předčasnou. Ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) se domnívá, že nebyly vyčerpány všechny prostředky v podobě jednání. Na druhou stranu vláda podle něho pod hrozbou stávky od návrhů reforem neustoupí. „Je možné bavit se o tom či onom parametru, ale to, s čím přicházejí odbory, není parametrická, ale systémová změna,“ řekl Kalousek. A na systémové změny prý není vláda připravena.
Petr Nečas, premiér (ODS)
„Plně respektuji právo vyjádřit svůj protest formou stávky. Za nepřijatelné však považuji, když takovýto protest zablokuje chod státu a jeho ekonomiky a výrazně zasáhne do života všech občanů. Proto vláda nepodlehne nátlakovým akcím, které si berou občany České republiky jako živý štít nebo jako jisté rukojmí.“
Více reakcí politiků na pondělní stávku v dopravě najdete v článku „Nečas stávku odsoudil, dělá prý z lidí rukojmí“. Podrobnější informace o očekávaných dopravních komplikacích čtěte v článku „Jak se v pondělí dostat do práce? Těžko“.
Ekonomika bude na stávce tratit, ale ne moc
Analytici upozorňují, že stávka způsobí české ekonomice ztrátu v řádu miliard korun. Dopad na hrubý domácí produkt by tak měl být podle nich v celoročním vyjádření omezený. Pokud by pondělní ohlášená stávka ovšem zcela ochromila hospodářství, stálo by to tuzemskou ekonomiku podle odhadů ekonomů deset až 15 miliard korun. Takový scénář je ovšem nepravděpodobný.
„Pokud budeme počítat pouze se ztrátami v dopravě, potom nabízí horní hranice ztrát údaj, že denně vzniká v dopravě hrubá přidaná hodnota za 1,5 miliardy korun,“ uvedl hlavní ekonom Patria Finance David Marek.
Kromě dopravy naruší stávka ale také například chod bank. Zejména v Praze se zřejmě velkým bankovním domům podaří otevřít jen některé pobočky. „Budeme se snažit otevřít všechny pobočky, nicméně zejména ve velkých městech očekáváme komplikace a může dojít k posunu v otevírací době,“ upozornila mluvčí ČSOB Pavla Hávová.
Odbory slibují největší blokádu za posledních 20 let
Pondělní stávka a blokády by měly přepsat historii protestů v Česku. V historii samostatné České republiky se doposud většina protestů odborových organizací odehrávala ve formě demonstrací nebo stávkových pohotovostí a jejich dopad na veřejnost nebyl příliš citelný.
Zatím nejvíce ovlivnila běžný život občanů pětidenní stávka na železnici v únoru 1997. Hlavním organizátorem bylo Odborové sdružení železničářů, které spolu s dalšími odborovými svazy na železnici předložilo několik požadavků (odvolat vedení Českých drah, zastavit nesystémové kroky na železnici, neuplatňovat sankce vůči stávkujícím, uzavřít dohodu s premiérem o závazku vlády předložit koncepci dopravní politiky). Stávky se zúčastnila asi polovina zaměstnanců Českých drah. Několikrát prodlužovaná stávka skončila kompromisní dohodou mezi odboráři a vládou premiéra Václava Klause (ODS).
Vlaky se z protestních důvodů zastavily i v dalších letech, jednalo se ale pouze o krátkodobé výpadky - například v červnu 2008 se železničáři připojili k výstražné stávce proti reformám kabinetu Mirka Topolánka (ODS) pořádané Českomoravskou konfederací odborových svazů (ČMKOS). Hodinu a čtvrt trvající protest strojvůdců zastavil zhruba 80 procent všech spojů.
Pražskou MHD doposud stávky příliš neochromily, zatím se vždy jednalo jen o krátké protesty s omezenou účastí. V únoru 2003 například stávkovali v Praze řidiči tramvají - nakonec ale do stávky šla méně než třetina řidičů a celkově nebyla veřejná doprava narušena. Podstatně delší byl protest řidičů MHD v Olomouci, kteří v březnu 1997 stávkovali za lepší platy celých 14 dní. Stávkující řidiče tehdy dopravní podnik nahradil jejich kolegy z ČSAD. Začátkem letošního června šest dní stávkovala část řidičů MHD v Ostravě, ostatní zajišťovali omezený provoz hromadné dopravy.
