Státní dluh v pololetí stoupl, ministerstvo financí prodalo více dluhopisů

Státní dluh za první pololetí stoupl o 18 miliard korun na 1,691 bilionu korun. Na každého Čecha tak hypoteticky připadá dluh zhruba 160 tisíc korun. Informovalo o tom ministerstvo financí, podle nějž je za růstem dluhu větší prodej státních dluhopisů díky příznivým podmínkám na finančním trhu.

V prvním pololetí tak státní dluh ovlivnil prodej státních dluhopisů se záporným výnosem za 91,4 miliardy korun. Vláda pak dostává zaplaceno za to, že jí investoři půjčují, uvedl hlavní ekonom finanční skupiny Roklen Lukáš Kovanda. 

Státní rozpočet teď získal dodatečné příjmy 133,4 milionu korun, podle Kovandy jsou to však z hlediska objemu státního dluhu 'drobné' a nelze jimi další zadlužování plně obhájit.

Ve druhém čtvrtletí se nicméně dluh snížil o 3,4 miliardy korun. Bez dluhopisů to mohlo být více. „V případě, že by ministerstvo mimořádné situace nevyužilo a neprodávalo by střednědobé a dlouhodobé státní dluhopisy bez výnosu se splatnostmi v lednu 2018 a červenci 2019 a státní pokladniční poukázky se splatností v roce 2016, činil by pokles státního dluhu (ve druhém čtvrtletí) až 32,5 miliardy korun,“ uvedlo ministerstvo. 

Po šestnácti letech dvouciferných nárůstů v procentním vyjádření se od roku 2013 dařilo druh stabilizovat, či dokonce mírně snížit. Tento vývoj však letos bere za své.
Lukáš Kovanda
hlavní ekonom finanční skupiny Roklen

„Zatímco loni v prvním pololetí dosahoval státní dluh 1663 miliard korun, letos ke stejnému datu dosahuje 1691,3 miliardy korun. Dluh jako takový tedy dále narůstá, a to i v příznivých makroekonomických podmínkách, které nebudou trvat věčně. Dlouhodobě je samozřejmě kýžené státní dluh nejen stabilizovat, ale dokonce redukovat,“ zmínil Kovanda.

Na následující období připadají splátky, dluh by měl klesat

Další pokles dluhu nicméně ministerstvo očekává ve druhém pololetí roku, kam je soustředěno zhruba 70 procent splátek střednědobých a dlouhodobých státních dluhopisů splatných letos.

Státní dluh je tvořen dluhy vlády a vzniká především hromaděním schodků státního rozpočtu. Financován je pokladničními poukázkami, státními dluhopisy, přímými půjčkami nebo půjčkami od Evropské investiční banky. Za celý loňský rok státní dluh mírně stoupl o 9,3 miliardy korun na 1,673 bilionu korun. Důvodem nárůstu dluhu byla podle úřadu rovněž snaha prodat více státních dluhopisů, které investoři nakupovali se záporným výnosem.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
včera v 08:25

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
16. 1. 2026

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
16. 1. 2026

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
16. 1. 2026

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026
Načítání...