Státní dluh v pololetí stoupl, ministerstvo financí prodalo více dluhopisů

Státní dluh za první pololetí stoupl o 18 miliard korun na 1,691 bilionu korun. Na každého Čecha tak hypoteticky připadá dluh zhruba 160 tisíc korun. Informovalo o tom ministerstvo financí, podle nějž je za růstem dluhu větší prodej státních dluhopisů díky příznivým podmínkám na finančním trhu.

V prvním pololetí tak státní dluh ovlivnil prodej státních dluhopisů se záporným výnosem za 91,4 miliardy korun. Vláda pak dostává zaplaceno za to, že jí investoři půjčují, uvedl hlavní ekonom finanční skupiny Roklen Lukáš Kovanda. 

Státní rozpočet teď získal dodatečné příjmy 133,4 milionu korun, podle Kovandy jsou to však z hlediska objemu státního dluhu 'drobné' a nelze jimi další zadlužování plně obhájit.

Ve druhém čtvrtletí se nicméně dluh snížil o 3,4 miliardy korun. Bez dluhopisů to mohlo být více. „V případě, že by ministerstvo mimořádné situace nevyužilo a neprodávalo by střednědobé a dlouhodobé státní dluhopisy bez výnosu se splatnostmi v lednu 2018 a červenci 2019 a státní pokladniční poukázky se splatností v roce 2016, činil by pokles státního dluhu (ve druhém čtvrtletí) až 32,5 miliardy korun,“ uvedlo ministerstvo. 

Po šestnácti letech dvouciferných nárůstů v procentním vyjádření se od roku 2013 dařilo druh stabilizovat, či dokonce mírně snížit. Tento vývoj však letos bere za své.
Lukáš Kovanda
hlavní ekonom finanční skupiny Roklen

„Zatímco loni v prvním pololetí dosahoval státní dluh 1663 miliard korun, letos ke stejnému datu dosahuje 1691,3 miliardy korun. Dluh jako takový tedy dále narůstá, a to i v příznivých makroekonomických podmínkách, které nebudou trvat věčně. Dlouhodobě je samozřejmě kýžené státní dluh nejen stabilizovat, ale dokonce redukovat,“ zmínil Kovanda.

Na následující období připadají splátky, dluh by měl klesat

Další pokles dluhu nicméně ministerstvo očekává ve druhém pololetí roku, kam je soustředěno zhruba 70 procent splátek střednědobých a dlouhodobých státních dluhopisů splatných letos.

Státní dluh je tvořen dluhy vlády a vzniká především hromaděním schodků státního rozpočtu. Financován je pokladničními poukázkami, státními dluhopisy, přímými půjčkami nebo půjčkami od Evropské investiční banky. Za celý loňský rok státní dluh mírně stoupl o 9,3 miliardy korun na 1,673 bilionu korun. Důvodem nárůstu dluhu byla podle úřadu rovněž snaha prodat více státních dluhopisů, které investoři nakupovali se záporným výnosem.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoČeši podnikají na Ukrajině a věří, že po válce se byznys víc rozběhne

Míra rizika je zde extrémně vysoká, ale některé české firmy nyní podnikající na Ukrajině očekávají, že po válce se jim i díky tomu otevřou další možnosti spolupráce. Týká se to například energetického sektoru. Podnikání ve válčící zemi představuje pro firmy řadu problémů. Investici do objektu na Ukrajině například nikdo nechce pojistit. Další tuzemské podniky jdou proto jinou cestou – školí místní personál a poskytují servis. Na druhou stranu válka některé procesy urychlila. Podnikatelé například nemusí čekat na schválení projektu a stavebního povolení. Na druhou stranu válka investory také děsí. Jakmile ale skončí, může být trh už „rozebraný“.
před 1 hhodinou

Máte nárok na bezúročný úvěr, nebo na dotaci? Jak na Novou zelenou úsporám

Začíná příjem žádostí do další fáze programu Nová zelená úsporám (NZÚ), který motivuje k investicím do úprav budov, aby bylo jejich vytápění ekologičtější a ekonomičtější. Nově má program dva směry, kterými stát rekonstrukce podporuje – bezúročné úvěry a přímé dotace. Majitelé rodinných domů, bytová družstva a společenství vlastníků jednotek (SVJ) mohou získat bezúročný úvěr. Na nízkopříjmové domácnosti v bytových domech lze k tomu získat dotační bonus až 120 tisíc. Nízkopříjmoví vlastníci rodinných domů pak mohou dosáhnout na dotaci.
před 10 hhodinami

VideoNová zelená úsporám opět startuje, doznala ale změn

Po víc než půlroční pauze stát znovu podpoří renovace budov, které mají snížit spotřebu energií a účty za ně. Startuje opět Nová zelená úsporám. Dotaci ale získají už jen zranitelné domácnosti. Pro ostatní budou k dispozici bezúročné úvěry. Fond životního prostředí začne přijímat elektronické žádosti ve čtvrtek od deseti hodin. S přípravou žádostí by měli pomoct energetičtí poradci, a to nejen zranitelným domácnostem. Novinkou, kterou budou zájemci o podporu potřebovat, nebo aspoň řada z nich, je renovační pas. To znamená posouzení, jaká opatření by v budovách měli udělat, a to i po jednotlivých etapách. Nová zelená úsporám by měla pokračovat průběžně a podle současného nastavení podpory trvat až do podzimu 2029.
před 15 hhodinami

Záměr zestátnit ČEZ je pro občany nevýhodný, tvrdí skupina odpůrců

Proti záměru zestátnit výrobu energetické skupiny ČEZ vystoupila skupina deseti signatářů otevřeného dopisu adresovaného premiérovi Andreji Babišovi (ANO). Patří mezi ně například bývalý předseda vlády a exguvernér centrální banky Jiří Rusnok, bývalý generální ředitel ČEZu Jaroslav Míl nebo předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Chystané rozdělení firmy je dle nich nevýhodné pro občany a pomůže jen minoritním vlastníkům společnosti.
včera v 21:03

Jídlo i vitaminy se mohou ve výdejních boxech přehřát

Potravináři varují před doručováním potravin a doplňků stravy do výdejních boxů. V samoobslužných boxech může být i 50 stupňů Celsia, hrozí tak třeba zkažení potravin, uvedl mluvčí komory Marek Zemánek. Lidé si touto cestou často nechávají posílat pečivo, nápoje, müsli tyčinky či vitaminy.
včera v 07:47

ČEZ založil dceřinou firmu ČEZ Energy, dle analytiků jde o krok k zestátnění

Energetická skupina ČEZ v úterý založila svou dceřinou firmu s názvem ČEZ Energy. Do ní chce v následujících měsících vyčlenit prodej a distribuce energií, obchodování nebo energetické služby, řekl serveru iRozhlas.cz předseda představenstva a generální ředitel ČEZu Daniel Beneš. Vyčlenění nevýrobní části podniku do nové firmy je podle analytiků zásadním krokem pro připravované zestátnění společnosti. ČEZ chce krok stihnout do konce prvního čtvrtletí příštího roku, následně chce vedení skupiny pro novou firmu hledat investory.
23. 6. 2026

Dubaj ztrácí image „bezpečného přístavu“. Saúdi se radují

Dubaj si v uplynulých letech vybudovala pověst oázy stability v neklidném regionu, čímž lákala ve velkém investory i turisty. Nedávné íránské útoky ale způsobily, že se byznysový model založený na službách otřásá v základech. Příliv kvalifikovaných pracovníků naopak hlásí Saúdská Arábie či Katar. Ekonomická krize ale tíží všechny země Perského zálivu.
23. 6. 2026

Britové před dekádou rozhodli o brexitu. Nyní toho většina lituje

Před deseti lety britští voliči v referendu rozhodli o vystoupení Británie z Evropské unie. Tehdejší premiér David Cameron jej prezentoval jako „událost jednou za život“, která definitivně vyřeší otázku napjatého vztahu Británie k EU. Po bezmála tříletém vyjednávání a výměně dvou premiérů Británie na konci ledna 2020 opustila formálně EU po 47 letech. V současnosti většina Britů v průzkumech veřejného mínění říká, že brexit byl chybou. A objevil se i nový termín „brejoin“, což je hovorový výraz pro potenciální návrat Británie do EU.
23. 6. 2026
Načítání...