Praha – Česko čeká důchodové zemětřesení. Přes prezidentovo veto k prováděcí normě - o němž by poslanci měli hlasovat příští týden - velmi pravděpodobně projde penzijní reforma, tak, jak ji narýsovala současná vláda. Výše penzí se tím začne od ledna příštího roku určovat podle nových pravidel. Češi dostanou šanci být více zodpovědní za svoje stáří a méně spoléhat na apanáž státní kasy.
Středobodem důchodové reformy je vznik takzvaného druhého pilíře k již existujícímu měšci, z něhož se vyplácejí důchody. Ten umožní lidem posílat 3 procenta ze svého sociálního pojištění - tedy z prvního pilíře - na svoje individuální účty pod pilířem druhým. Cílem není uspořit na důchodech, ale rozložit rizika a zároveň umožnit lepší zhodnocení peněz naspořených na důchod.
Právě rozložení rizik je ekonomy zdůrazňovaný přínos reformy. Prostředky, které si spoříme na důchod, se totiž rozloží ze současných dvou pilířů - sociálního pojištění a soukromého penzijního připojištění - do tří, což omezí závislost občanů zejména na státní kase. První pilíř totiž občan nemůže nikterak ovlivnit, druhý a třetí už ale ano. Jedná se přitom především o rozložení investičních rizik, protože druhý i třetí pilíř umožní na rozdíl od prvního pilíře zhodnocování naspořených prostředků.
Detaily o fungování druhého pilíře najdete zde.
Zásadních změn dozná od ledna 2013 také třetí pilíř, penzijní připojištění. Tou nejviditelnější jsou úpravy výše státního příspěvku. Doposud dosáhli na maximální státní příspěvek lidé, kteří si spořili 500 korun měsíčně. Při vyšších zálohách zůstával příspěvek beze změny ve výši 150 korun měsíčně. Od ledna 2013 nebudou mít nově na státní příspěvek nárok lidé, kteří si spoří méně než 300 korun měsíčně. Naopak ti, kteří si pošlou na důchodové připojištění nebo nové doplňkové spoření tisícovku, dostanou nově od státu 230 korun.
Zásadní jsou ale také změny podmínek uzavírání nových smluv o penzijním připojištění. Smlouvu za stávajících podmínek lze uzavřít pouze do 30. listopadu 2012. V prosinci uzavírat smlouvy nepůjde a od ledna už nové účastnické fondy předloží zájemcům nové podmínky. V nových smlouvách se například již nebude počítat s garancí nezáporného zhodnocení naspořených peněz, tedy s garancí, že člověk nepřijde o peníze.
Detaily o fungování a změnách třetího pilíře najdete zde.
Byť i státní důchodová kasa projde změnami, základem důchodového systému bude i nadále současný průběžný systém, do něhož měsíčně přispívá ekonomicky aktivní generace a z něhož jsou zároveň vypláceny penze dnešním důchodcům.
Detaily o fungování a změnách prvního pilíře najdete zde.
Současný průběžně financovaný systém ale nelze bez provedení změn udržet. Dnes „platí“ na jednoho důchodce 1,8 ekonomicky aktivních lidí. Pokud se systém neupraví, v roce 2050 to bude podle posledních analýz asi 1,2 člověka. Přitom schodek důchodového účtu už nyní dosahuje přibližně třiceti miliard korun a je všeobecně známo, že důchodců bude přibývat.
Průměrná doba dožití napříč Evropou se zvyšuje a Česko v tom není výjimkou. Dokud se bude zvyšovat a zároveň nebude přibývat výdělečně činné populace - což v případě Česka s nízkou porodností a minimálním přílivem imigrantů platí - bude penzí čím dál méně a jejich výše bude klesat. „Ty opravdové problémy přijdou kolem roku 2035, 2039,“ varoval člen někdejší Bezděkovy komise Jiří Fialka. Podle studie institutu IDEA by mohl poměr penzí k průměrné mzdě klesnout až na 26 procent ze současných 43 procent. Odpovědnost „myslet na důchod“ se tak bude stále více přenášet na každého jednotlivce.
