Frankfurt/Atény - Soukromí věřitelé Řecka jsou připraveni této zemi odpustit až 70 procent dluhu, uvedl dnes pro televizi N-TV šéf největší německé banky Deutsche Bank Josef Ackermann. Právě on patří k hlavním zástupcům Ústavu pro mezinárodní finance (IIF), který v Aténách jedná s řeckými činiteli o seškrtání jejich dluhu.
„Dali jsme na stůl opravdu atraktivní nabídku,“ prohlásil Ackermann. Ústav pro mezinárodní finance je pověřen koordinací nabídky soukromých investorů, což jsou především banky a pojišťovny. „To znamená, že jsme srozuměni s tím, že budeme mít ztrátu skoro 70 procent. Musíme k tomu přispět všichni,“ dodal Ackermann v rozhovoru, který citovala agentura Reuters.
V Aténách vede jednání za IIF jeho ředitel Charles Dallara. Až do nynějška byli věřitelé ochotni odepsat jen asi 50 procent řeckého dluhu, činitelé v eurozóně ale nabídku označili za nedostatečnou a vyzvali obě strany, aby v jednání pokračovaly. O seškrtání dluhu se jedná v rámci nabídky soukromých investorů označované jako Private Sector Initiative (PSI).
Čas se přitom krátí. Do 20. března se musí Řecko domluvit s věřiteli, jinak zbankrotuje. Atény nyní nemají na to, aby jim zaplatili 14,5 miliardy. Slova Ackermanna ale potvrdila, že finální dohoda je blízko.
José Ángel Gurría, generální tajemník OECD
„Řecko zaplatí 50 centů za jedno euro a asi se k tomu přidá i nižší úrok. Hodnota dluhopisů se tak sníží o 60 až 70 procent. Ale je to teď potřeba. Musíme to konečně uzavřít.“
Rehn: Dohoda mezi Řeckem a jeho soukromými věřiteli je v zásadě hotova
Významný pokrok v jednání naznačil i komisař Evropské unie pro hospodářské a měnové záležitosti Olli Rehn. Ten krátce před polednem na Světovém ekonomickém fóru v Davosu řekl, že dohoda mezi Řeckem a jeho soukromými věřiteli je v zásadě hotova a její podrobnosti budou dojednány nejpozději do úterý. „Připravujeme dohodu, která by měla přinést udržitelné řešení pro Řecko. A – ano – pokud bude potřeba, pravděpodobně ještě navýšíme prostředky z veřejných zdrojů. Nebude to ale už nic dramatického,“ uvedl Rehn.
„Jsme velmi blízko dohodě. Pokud to nebude dnes, tak o víkendu. Tedy ještě v lednu, ne až v únoru,“ prohlásil Rehn v rámci diskuse, kterou přenášela finanční televize CNBC. Po jeho slovech prohloubily pokles ceny klíčových německých dluhopisů, na které se předtím investoři houfně vrhali v naději, že u nich najdou jistotu.
Vrcholní ekonomičtí představitelé eurozóny v Davosu uvedli, že do sebe začínají zapadat i základní stavební kameny, které jsou nutné k vyřešení dluhové krize v celé eurozóně. To je hlavně snaha posílit takzvaný euroval, tedy záchranný fond eurozóny.
Schäuble: Bankrot Řecka neočekáváme
Německý ministr financí Wolfgang Schäuble upozornil, že sestavit nový záchranný program pro Řecko není snadné, protože Řecko neplnilo podmínky pomoci tak, jak bylo dohodnuto. Pomoc Řecku podle něj přesto bude hotova v řádu dnů. „Platební neschopnost Řecka neočekáváme,“ zdůraznil. Upozornil však, že Atény musí dostát slibům v oblasti ekonomických a fiskálních reforem, neboť v posledních dvou letech v jejich plnění zaostávaly. Ministr varoval také před tím, aby se Řecku dávaly nevhodné pobídky.
„Asi se nedohodnou na ničem, co by trh přivítal s otevřenou náručí. Ale vypadá to, že už jsou na cestě k nějakému řádnému řešení,“ prohlásil o řecko-evropských jednáních prezident Světové banky Robert Zoellick.
Dohoda by mohlo Atény zachránit před neřízeným bankrotem. Řecku by se totiž otevřely dveře k nejméně 130miliardové pomoci z eurozóny. Věřitelé ale nechtějí být sami. Požadují, aby řecké dluhopisy odepsala i Evropská centrální banka (ECB), která zatím váhá. Záchrana Řecka se ale Evropě nejspíš ještě prodraží. Mluví se o tom, že by se záchranný balíček měl o několik miliard zvýšit.
„Už mnohokrát se přihodila stále stejná písnička. Řecko slíbí, Řecko dodá čísla, a pak se ukáže, že ta čísla nesedí,“ říká Michal Mejstřík, ekonom Institutu ekonomických studií na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy.
Juncker: Eurozóna možná bude muset pomoc Řecku ještě zvýšit
Podle předsedy euroskupiny Jeana-Claudea Junckera budou muset finanční pomoc Řecku zvýšit i členské země eurozóny, a to, pokud se Atény dohodnou se soukromými věřiteli na snížení dluhu. Juncker se takto vyjádřil v rozhovoru s rakouským listem Der Standard. Jakou roli sehraje v pomoci Řecku ECB, podle Junkera bude záležet na ní.
„Pokud se prokáže, že je v silách Řecka pokračovat v obsluze dluhu a pokud bude existovat obecná dohoda se soukromými věřiteli, pak si veřejný sektor také bude muset položit otázku, zda neposkytne pomoc,“ poznamenal Juncker. Euroskupinu tvoří ministři financí eurozóny, kteří hrají klíčovou úlohu při jednáních o mezinárodní pomoci Řecku.
Cestu z dluhové nejistoty by měl ukázat pondělní mimořádný summit Evropské unie. Lídři eurozóny na něm chtějí podepsat dohodu, která zpřísní dohled nad rozpočty jednotlivých členů. Také se čeká, že řecký premiér definitivně oznámí, jak rozhovory se soukromými věřiteli dopadly.
V současnosti přesahuje státní dluh Řecka 350 miliard eur (zhruba 8,8 bilionu korun), z toho na soukromé věřitele připadá kolem 200 miliard eur. Původní představa bank byla taková, že Řecku odpustí kolem 100 miliard eur. Ochota seškrtat dluh výrazněji svědčí o tom, že banky přijmou u nových dluhopisů o trochu nižší úrok, než si původně představovaly.
