Soud s Vitáskovou: Pobírají solární elektrárny na Chomutovsku podporu neprávem?

Brno - U Krajského soudu v Brně začal proces se šéfkou Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Alenou Vitáskovou a dalšími devíti obžalovanými. Týká se údajného podvodu s licencemi pro dvě fotovoltaické elektrárny na Chomutovsku. Ty měly podle obžaloby získat povolení ještě v době, kdy nebyly v provozu. Stát kvůli tomu může přijít až o 2 miliardy korun, které těmto elektrárnám vyplatí na podpoře. Vitásková podíl na podvodu odmítá a věří ve spravedlivý proces.

Nahrávám video
Reportáž: Vitásková se hájí, že žádný zločin nespáchala
Zdroj: ČT24

Obžalovat šéfku Energetického regulačního úřadu Alenu Vitáskovou navrhla loni v srpnu protikorupční policie. Spolu s dalšími devíti lidmi se podle ní podílela na solárním podvodu na Chomutovsku. Podle policistů měla Vitásková „přivřít oči“ nad vydáním podezřelých licencí dvěma solárním elektrárnám Saša–Sun a Zdeněk–Sun, které patří synům podnikatele Zdeňka Zemka. Hrozí jí za to až 12 let vězení. 

Podle obžaloby státu může vzniknout škoda okolo dvou miliard korun - to je totiž celková výše dotace, kterou díky pochybenému udělení licence mohou dané elektrárny pobírat po dobu 20 let. Vitásková dnes ČT řekla: „Pevně věřím ve spravedlivý soudní proces a jsem si jistá, že nemůžu být souzená za to, co jsem neudělala a udělat nemohla. Žádného trestného činu jsem se nedopustila. Věřím, že to, co se odehrává, pro mě skončí dobře.“

Technik nekontroloval funkčnost panelů

Žalobce se ale opírá o výpis z e-mailové komunikace Vitáskové s její podřízenou Michaelou Schneiderovou, ředitelkou odboru licencí. A především také o pochybné revizní zprávy o stavu elektráren. U soudu dnes vypovídal obžalovaný technik Vladimír Čimpera, který v roce 2010 revizní zprávy vydal. Na jejich základě pak ERÚ udělil licenci. Jenže podle obžaloby postupoval ERÚ nezákonně, protože elektrárny nebyly tehdy ještě v provozu. 

Technik dnes asi desetkrát u soudu zopakoval, že mu šlo hlavně o to, aby byla nová zařízení bezpečná. Zkoumal prý jen stav elektroinstalace v elektrárnách, a ne funkčnost panelů. Všechny propojovací kabely byly podle něj v pořádku, i když některé panely a sekce elektráren na ně vůbec nebyly připojeny. Revizní zpráva o nedodělcích nic neříká. Čimpera přitom u soudu tvrdil, že některé dokumenty byly zfalšované.

Čimpera pracuje jako revizní technik u firmy Actherm servis, která měla od chomutovských elektráren brát vyrobenou elektrickou energii a dodávat ji následně do veřejné sítě. 

Ilustrační foto
Zdroj: ČT24/Thinkstock

Kauze chomutovských solárních elektráren se podrobně věnovali i Reportéři ČT. Sledujte ZDE. 

ERÚ vydal pro elektrárny solární licenci poslední den roku 2010, kdy ještě platily dvojnásobné výkupní ceny energie. „Trestné jednání mělo spočívat v tom, že šest osob ke konci roku 2010 usilovalo o získání licencí na výrobu fotovoltaické energie ještě za ceny výhodnější, než které by získaly v roce 2011… Dvě osoby z ERÚ tomuto získání měly napomoci. Následně se vedlo řízení o obnově, které mělo odebrat licence. Obviněná Alena Vitásková je viněna z toho, že měla napomoci zmaření této obnovy řízení,“ řekl již dřív státní zástupce Radek Mezlík.

Vitásková: Je to brutální pokus odstranit mě z vedení ERÚ

Sama Vitásková obžalobu označila za brutální pokus odstranit ji z křesla předsedkyně Energetického regulačního úřadu. „Další krok už je pouze vražda,“ řekla dokonce loni v srpnu v Otázkách Václava Moravce. „Licence se vydaly v roce 2010. Já jsem do úřadu nastoupila v srpnu 2011. U vydání licencí byli bývalí vedoucí pracovníci úřadu. Navíc řízení o odejmutí licence stále probíhá,“ podotkla Vitásková. Více čtěte ZDE. 

Podle Vitáskové v této kauze úřad zatím nechce licence odebrat, protože čeká na verdikt Krajského soudu v Brně, který se dnes začal tímto případem zabývat. ERÚ se totiž obává žalob na stát, jež by mohly po odebrání licencí přijít.

Silvestrovský solární boom

V poslední den roku 2010 měl Energetický regulační úřad nezvykle napilno. Solární elektrárny, které se připojily do sítě před 1. lednem 2011, měly totiž od státu nárok na výhodnější podmínky. Úřad proto na Silvestra 2010 nebo pár dní předtím vydal množství nových licencí. Řada elektráren přitom v té době nebyla vůbec dostavěná. 

Majitelé solárních elektráren, kteří získali licenci pro jejich provoz do konce roku 2010, měli garantovanou cenu 12 150 korun za megawatthodinu elektrické energie dodané do veřejné sítě. Od ledna 2011 se výkupní podmínky zásadně změnily; za megawatthodinu je držitelům licence vypláceno jen 5 500 korun. Obě částky jsou přitom ale garantované na dobu 20 let.

Počet solárních elektráren v ČR

rok 2008 …………………………………………….     249
počátek roku 2010 ………………………………..    6032
1. ledna 2011………………………………………. 12 861

Zuzana Kubátová (MF Dnes): „Určitě hodně zanedbali úředníci, kteří se podíleli na povolování jednotlivých projektů. Kdyby v té době postupovali důsledně, ušetřili bychom jednotky miliard. Ale hlavním, kdo je odpovědný, byli zákonodárci, kteří umožnili špatný zákon a příliš vysokou míru dotace.“

Nahrávám video
Zuzana Kubátová: Podnikání v solárech už dnes není tak výhodné
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Vliv NERV na vládu je omezený, shodli se hosté Otázek Václava Moravce

Kabinet Andreje Babiše (ANO) v týdnu rozhodl o zrušení Národní ekonomické rady vlády (NERV). Ta přitom může pozitivně ovlivňovat konání vlád, shodli se ekonom Miroslav Singer a sociolog Daniel Prokop, kteří v NERV v minulosti působili. Zejména Singer ale vidí v existenci této rady spíše „marketingové cvičení“ politiků. Oceňuje, že se „jeho“ NERV podařilo zabránit plošnému zavření průmyslu během pandemie. Myslet si ale, že nějaká vláda použije návrhy reforem, je podle Singera naivní. Prokop vidí fungování NERV pozitivněji. Podle něj může doplnit analytický aparát státních úřadů a poskytnout jim nezbytné kalkulace. Poslední NERV zanechal podle Prokopa užitečné návrhy, které by mohla využít i Babišova vláda. Prokop zmínil například reformu zdravotní prevence, rozpočtového určení daní nebo důchodů. I on však vidí roli rady spíš jako „inspiraci“.
před 6 hhodinami

Juchelka mluví o „porodních bolestech“ superdávky. Dle Jurečky se vědělo, že to nebude jednoduché

Nová superdávka se má místo od května dostat k příjemcům až v srpnu. S návrhem hned v prvním čtení souhlasila sněmovna, předloha jde do Senátu. Podle exministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) všichni věděli, že „najet na superdávku“ nebude jednoduché. Současný šéf resortu Aleš Juchelka (ANO) zmínil, že zatím neví, jak se projeví superdávka na rozpočtu. V debatě v Událostech, komentářích se věnovali také možným změnám v oblasti důchodů. Pořadem provázel Lukáš Dolanský.
včera v 19:43

Schillerová bude chtít přesvědčit prezidenta k podpisu rozpočtu

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) je připravena po schválení letošního státního rozpočtu ve sněmovně o něm jednat s prezidentem Petrem Pavlem a ráda by ho přesvědčila, aby ho podepsal, řekla v diskusním pořadu televize Nova Za pět minut dvanáct. Podle prezidenta se totiž zdá, že návrh rozpočtu je v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Na to upozorňuje i Národní rozpočtová rada, ale Schillerová to odmítá.
včera v 14:41

Ševčík a Havránek se přeli, jestli rozpočet porušuje zákon

Návrh státního rozpočtu na letošní rok prošel prvním čtením. Opozice kritizovala hlavně schodek ve výši 310 miliard, její zástupci tvrdí, že vláda porušuje zákon o rozpočtové odpovědnosti. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) návrh vychází z reálných základů. „Obcházení zákona je přirozené v tom, že si řeknete hned na začátku, že ho nebudete dodržovat. To je ten případ, který máme dnes, kdy se vláda Andreje Babiše (ANO) v této věci rozhodla, že zákon nebude dodržovat,“ řekl v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou poslanec Jiří Havránek (ODS). „Nemyslím si, že jsme něco porušili. My jsme projednávali vrácený rozpočet. (...) Ten rozpočet nebyl věrohodný, chyběla tam celá řada položek,“ podotkl poslanec Miroslav Ševčík (za SPD).
13. 2. 2026

Reálné příjmy domácností začaly v roce 2024 opět růst

Reálné čisté příjmy domácností v Česku předloni po dvouletém propadu znovu vzrostly. Zvedly se o tři procenta. Rodiny si tak mohly za své peníze pořídit víc. Na osobu v roce 2024 v průměru měly 293 853 korun, tedy měsíčně 24 488 korun, uvedl statistický úřad. Dál ale platí, že zhruba každý desátý obyvatel je ohrožený příjmovou chudobou. Náklady na bydlení pak odčerpají zhruba 16 procent z čistého výdělku domácností. Nejvíc – skoro třetinu příjmů – dají za bydlení ti, kteří platí nájem. V něm pak žije skoro polovina z neúplných rodin s dětmi. I proto jsou samoživitelé a senioři nejčastěji ohroženi chudobou. „Například rodina se dvěma menšími dětmi musela mít v roce 2025 k dispozici minimálně 40 089 korun na domácnost za měsíc, aby nespadla pod hranici ohrožení příjmovou chudobou,“ spočítali statistici.
13. 2. 2026

Spokojenost Čechů se členstvím v EU vzrostla. Podpora eura zůstává nízká

S členstvím v Evropské unii je v Česku spokojeno 57 procent lidí, což je nejvíc za patnáct let, vyplynulo z průzkumu, který agentura STEM provedla těsně po loňských sněmovních volbách. Na téměř dvě třetiny se zvýšil podíl lidí, kteří by v případném referendu hlasovali proti vystoupení z Unie. Mírně na 23 procent ubylo podporovatelů zavedení eura.
12. 2. 2026

V předčasném důchodu bylo loni dosud nejvíc lidí. Přibývá jich dlouhodobě

V Česku byl loni v předčasném důchodu rekordní počet lidí. Ke konci prosince 2025 jich Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) evidovala přes 765 tisíc. Tvořili tak téměř třetinu všech starobních důchodců. Nejvíc předčasných penzistů bylo v Moravskoslezském kraji. Měsíčně lidé v předčasném důchodu dostávali v průměru o pět set korun méně než ostatní penzisté. Celkem bylo ke konci prosince podle mluvčí ČSSZ Jitky Drmolové ve starobním důchodu 2,3 milionu seniorů.
12. 2. 2026

Sněmovna reprezentantů USA odhlasovala zrušení cel vůči Kanadě, na řadě je Senát

Americká Sněmovna reprezentantů v noci na čtvrtek těsnou většinou odsouhlasila rezoluci, která chce zrušit dovozní cla prezidenta Donalda Trumpa vůči Kanadě. Napsala to agentura AP, podle níž jde o vzácný, i když převážně symbolický projev nesouhlasu s agendou Bílého domu. Usnesení nyní zamíří do Senátu a po případném schválení k Trumpovi, který jej s největší pravděpodobností vetuje. Trump už v reakci republikánským zákonodárcům v obou komorách pohrozil neurčitými následky, pokud se pro návrh vysloví.
12. 2. 2026
Načítání...