Sobotka chce v minimální mzdě dohnat Slováky

Vůbec poprvé se ke společnému jednání sešli zástupci české a slovenské tripartity a jako hlavní téma si zvolili minimální mzdu. Ta je na Slovensku sice vyšší než v Česku, premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) ale prohlásil, že by česká minimální mzda měla růst rychleji, než jeho kabinet původně schválil – chce, aby se přiblížila ke 40 procentům průměrné mzdy.

„To, že pravicové vlády šest let nezvyšovaly minimální mzdu, se podepsalo na velkém rozdílu, který je mezi minimálními mzdami v obou zemích. Zatímco na Slovensku bude minimální mzda 1. ledna příštího roku dosahovat úrovně kolem 43 procent průměrného slovenského platu, tak v České republice to bude zhruba 36 procent našeho průměrného platu,“ řekl Sobotka.

Česká vláda v srpnu rozhodla o zvýšení minimální mzdy od příštího roku o 700 korun na 9900 korun. Na Slovensku minimální plat nyní činí 380 eur (10 260 korun), od ledna by podle dostupných informací měl stoupnout na nejméně 400 eur (10 800 Kč).

Podle Sobotky je důležité, aby se v nových členských zemích EU platy zvyšovaly rychleji - posílí to totiž domácí poptávku. Podaří se ale také udržet víc financí v české ekonomice, protože neodtečou do ciziny. „V našem zájmu je, aby u nás zůstalo víc peněz prostřednictvím vyplácených platů... Vláda má jeden nástroj, který může použít, a tím je tlak prostřednictvím zvyšování minimální mzdy na to, aby obecně rychleji rostly platy v ekonomice. Naši lidé si to zaslouží, protože mají často stejně dobrou produktivitu práce jako jejich kolegové v Německu nebo v Rakousku,“ prohlásil český premiér.

Zaměstnavatelé: Ať minimální mzda odpovídá ekonomice

  • Na Slovensku minimální mzdu upravuje zvláštní zákon. Stanovuje minimální přidání, pokud se na obnosu nedohodne tripartita. Ta se řídí ekonomickou situací v zemi - hlavně vývojem cen, zaměstnaností, průměrnou mzdou a životním minimem. Zákoník práce pak zvýšení promítá do ostatních tarifů.
  • V Česku nařizuje zvýšení minimální mzdy vláda, vycházet by měla z dohody na tripartitě. Zaměstnavatelé a odboráři se obvykle ale na částce neshodnou.

Podle prezidenta Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslava Hanáka je v Česku zvyšování minimální mzdy zatím politické téma, které by se mělo dostat na úroveň sociálního dialogu. Dodal, že zaměstnavatelé se růstu nejnižšího výdělku nebrání, složitý je ale pro firmy v oborech s nízkými mzdami jako kožedělný či textilní průmysl. Zvedá totiž i ostatní tarify. Hanák by uvítal, kdyby parametry pro úpravu vycházely z růstu ekonomiky, průměrné mzdy a růstu cen.

Odbory zase poukázaly na stírání rozdílů v platech mezi Českem a Slovenskem. „Česká republika je v situaci, kdy se vůči Slovensku tváří jako země, která podporuje sociální dumping, máme nižší cenu práce, máme nižší minimální mzdu. Slovenské mzdy byly po rozdělení (Československa) o 25 procent v průměru nižší než v České republice. Politika levné práce u nás silně zahnízdila,“ řekl po jednání tripartit předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula.

Zvyšování minimální mzdy pokládám za deformaci pracovního trhu, která v některých odvětvích způsobí potíže, vede k rovnostářství a ty nejslabší z pracovního trhu vytlačí.
Miroslav Kalousek

Slovenská minimální mzda se nelíbí zaměstnavatelům

Zvyšování minimální mzdy je na Slovensku navzdory kritice zaměstnavatelů nakloněna jednobarevná vláda sociálních demokratů premiéra Roberta Fica. „Slovensko patří i z hlediska produktivity práce k vrcholu v EU. Právě proto jsme toho názoru, že je potřeba zvyšovat minimální mzdu,“ uvedl slovenský ministr sociálních věcí Ján Richter. Dodal, že se podle něj nenaplnila kritika, že zvyšování minimální mzdy a změny v zákoníku práce negativně ovlivní zaměstnanost. Spolu se zvýšením minimální mzdy slovenská vláda prosadila pro zaměstnance s nízkými platy zavedení úlevy z placení povinných zdravotních odvodů.

Členové české a slovenské tripartity na společné schůzce v Bratislavě jednali také o agenturním zaměstnávání či o zkušenostech se zavedením registračních pokladen, které Slovensko v minulosti prosadilo.

Česká a slovenská tripartita se plánují scházet pravidelně. Uskutečnit by se mohlo i jednání tripartit všech čtyř zemí visegrádské skupiny - ČR, Maďarska, Polska a Slovenska. Podle české ministryně práce Michaely Marksové (ČSSD) by se mohlo konat nejspíš příští rok na jaře.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Izrael udeřil na íránský petrochemický komplex Jižní Pars

Izraelské letectvo zaútočilo na íránský petrochemický komplex Jižní Pars v Asalúji. Podle agentury AP to uvedl izraelský ministr obrany Jisra'el Kac. Podle íránské agentury Tasním nebylo petrochemické zařízení zasaženo, ale je bez přívodu proudu. Íránské revoluční gardy tvrdí, že zaútočily na americkou výsadkovou loď USS Tripoli (LHA-7) a donutily ji k ústupu směrem do jižního Indického oceánu, uvedla agentura Reuters.
14:18Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Nafta je v Česku nejdražší za čtyři roky, benzin za skoro 3,5 roku

Nafta je v tuzemsku nyní nejdražší za více než čtyři roky a benzin za skoro 3,5 roku. Za uplynulý týden nejprodávanější benzin Natural 95 zdražil o čtrnáct haléřů na 41,63 koruny za litr a nafta o 34 haléřů na 48,39 koruny za litr. Vyplývá to z údajů společnosti CCS. Ceny rostou kvůli zdražování ropy od doby, kdy Izrael a USA 28. února zaútočily na Írán, který v odvetě napadl okolní země.
před 6 hhodinami

Velikonoce ve sněmovně znovu otevřou debatu o zákazu prodeje během svátků

Do sněmovny se znovu vrátí diskuse o zrušení zákazu prodeje o vybraných státních svátcích. K návrhu ODS vláda zaujala neutrální stanovisko. Podporu má předloha třeba u zástupců koaličních Motoristů nebo Hospodářské komory. Naopak odbory jsou proti. Zákaz schválili poslanci v roce 2016. Pro zvedli ruku hlavně sociální demokraté, komunisté, lidovci i část bývalého hnutí Úsvit.
před 12 hhodinami

Víc peněz na zdravotnictví nebo obranu. Vláda chystá rozpočet na příští rok

Výrazně vyšší dotace do zdravotnictví, přijatelné ceny energií a paliv, rychlejší růst důchodů pro nejstarší penzisty a víc peněz na obranu. To jsou priority, které bude podle premiéra i ministryně financí obsahovat rozpočet na příští rok. Andrej Babiš (ANO) už před dvěma týdny České televizi řekl, že deficit by v roce 2027 mohl být i vyšší než letos. Aktuálně má vláda hospodařit se schodkem tři sta deset miliard korun. První návrh rozpočtu chce ministryně financí Alena Schillerová (ANO) členům vlády předložit v červnu.
před 13 hhodinami

Rostoucí cena pohonných hmot zvyšuje zájem o elektromobily

Ušetřit tisíce korun měsíčně za dojíždění do práce je jeden z argumentů, který teď zvedá poptávku po elektromobilech. Řidiči ale míří kvůli vysokým pořizovacím cenám hlavně do autobazarů, v některých nyní u elektrických aut zaznamenávají nárůst prodejů. Zájem o elektromobilitu roste, ačkoli její rozvoj stát nijak zásadně nepodporuje.
před 22 hhodinami

České zásoby plynu se ztenčují, jeho nedostatek prý ale nehrozí

Zásoby plynu v Česku se dál ztenčují. Podle ministerstva průmyslu a obchodu jsou nádrže naplněné asi ze čtrnácti procent, loni touto dobou tam bylo 25 procent suroviny. Na rozdílu se podepsalo předchozí chladnější počasí a teď už také cena. Plyn je kvůli válce na Blízkém východě výrazně dražší. Obchodníci proto s plněním rezervoárů na další sezonu vyčkávají, přitom v dubnu s tím už obvykle začínají.
před 23 hhodinami

VideoJaro je ideální dobou pro revizi solárních panelů. Doporučuje se jednou za dva roky

Příchod jara je ideální dobou pro revize solárních panelů. Technici říkají, že zkontrolovat fotovoltaiku je potřeba hlavně kvůli bezpečnosti, ale také proto, aby fungovala na plný výkon. Rozdíl je přitom mezi servisem a revizí. „Servis děláme kvůli funkčnosti technologie, aby nám co nejlépe fungovala. Elektrorevizi děláme kvůli bezpečnosti a výstupem toho je revizní zpráva. Za nás by se měla provádět jednou za dva roky,“ říká vedoucí technické kontroly a standardizace z ČEZ Prodej Michal Kubín. Kolik za kontrolu lidé zaplatí, se liší – většinou je to mezi pěti až deseti tisíci korunami.
včera v 14:10

Pět zemí EU požaduje zavedení mimořádné daně pro energetické firmy, píše Reuters

Pět zemí Evropské unie požaduje zavedení mimořádné daně ze zisků energetických společností. Reagují tak na rostoucí ceny pohonných hmot kvůli válce v Íránu, napsala v sobotu agentura Reuters s odvoláním na dopis ministrů financí těchto zemí adresovaný Evropské komisi (EK), do kterého měla možnost nahlédnout.
4. 4. 2026
Načítání...