Sobotka chce v minimální mzdě dohnat Slováky

Vůbec poprvé se ke společnému jednání sešli zástupci české a slovenské tripartity a jako hlavní téma si zvolili minimální mzdu. Ta je na Slovensku sice vyšší než v Česku, premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) ale prohlásil, že by česká minimální mzda měla růst rychleji, než jeho kabinet původně schválil – chce, aby se přiblížila ke 40 procentům průměrné mzdy.

„To, že pravicové vlády šest let nezvyšovaly minimální mzdu, se podepsalo na velkém rozdílu, který je mezi minimálními mzdami v obou zemích. Zatímco na Slovensku bude minimální mzda 1. ledna příštího roku dosahovat úrovně kolem 43 procent průměrného slovenského platu, tak v České republice to bude zhruba 36 procent našeho průměrného platu,“ řekl Sobotka.

Česká vláda v srpnu rozhodla o zvýšení minimální mzdy od příštího roku o 700 korun na 9900 korun. Na Slovensku minimální plat nyní činí 380 eur (10 260 korun), od ledna by podle dostupných informací měl stoupnout na nejméně 400 eur (10 800 Kč).

Podle Sobotky je důležité, aby se v nových členských zemích EU platy zvyšovaly rychleji - posílí to totiž domácí poptávku. Podaří se ale také udržet víc financí v české ekonomice, protože neodtečou do ciziny. „V našem zájmu je, aby u nás zůstalo víc peněz prostřednictvím vyplácených platů... Vláda má jeden nástroj, který může použít, a tím je tlak prostřednictvím zvyšování minimální mzdy na to, aby obecně rychleji rostly platy v ekonomice. Naši lidé si to zaslouží, protože mají často stejně dobrou produktivitu práce jako jejich kolegové v Německu nebo v Rakousku,“ prohlásil český premiér.

Zaměstnavatelé: Ať minimální mzda odpovídá ekonomice

  • Na Slovensku minimální mzdu upravuje zvláštní zákon. Stanovuje minimální přidání, pokud se na obnosu nedohodne tripartita. Ta se řídí ekonomickou situací v zemi - hlavně vývojem cen, zaměstnaností, průměrnou mzdou a životním minimem. Zákoník práce pak zvýšení promítá do ostatních tarifů.
  • V Česku nařizuje zvýšení minimální mzdy vláda, vycházet by měla z dohody na tripartitě. Zaměstnavatelé a odboráři se obvykle ale na částce neshodnou.

Podle prezidenta Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslava Hanáka je v Česku zvyšování minimální mzdy zatím politické téma, které by se mělo dostat na úroveň sociálního dialogu. Dodal, že zaměstnavatelé se růstu nejnižšího výdělku nebrání, složitý je ale pro firmy v oborech s nízkými mzdami jako kožedělný či textilní průmysl. Zvedá totiž i ostatní tarify. Hanák by uvítal, kdyby parametry pro úpravu vycházely z růstu ekonomiky, průměrné mzdy a růstu cen.

Odbory zase poukázaly na stírání rozdílů v platech mezi Českem a Slovenskem. „Česká republika je v situaci, kdy se vůči Slovensku tváří jako země, která podporuje sociální dumping, máme nižší cenu práce, máme nižší minimální mzdu. Slovenské mzdy byly po rozdělení (Československa) o 25 procent v průměru nižší než v České republice. Politika levné práce u nás silně zahnízdila,“ řekl po jednání tripartit předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula.

Zvyšování minimální mzdy pokládám za deformaci pracovního trhu, která v některých odvětvích způsobí potíže, vede k rovnostářství a ty nejslabší z pracovního trhu vytlačí.
Miroslav Kalousek

Slovenská minimální mzda se nelíbí zaměstnavatelům

Zvyšování minimální mzdy je na Slovensku navzdory kritice zaměstnavatelů nakloněna jednobarevná vláda sociálních demokratů premiéra Roberta Fica. „Slovensko patří i z hlediska produktivity práce k vrcholu v EU. Právě proto jsme toho názoru, že je potřeba zvyšovat minimální mzdu,“ uvedl slovenský ministr sociálních věcí Ján Richter. Dodal, že se podle něj nenaplnila kritika, že zvyšování minimální mzdy a změny v zákoníku práce negativně ovlivní zaměstnanost. Spolu se zvýšením minimální mzdy slovenská vláda prosadila pro zaměstnance s nízkými platy zavedení úlevy z placení povinných zdravotních odvodů.

Členové české a slovenské tripartity na společné schůzce v Bratislavě jednali také o agenturním zaměstnávání či o zkušenostech se zavedením registračních pokladen, které Slovensko v minulosti prosadilo.

Česká a slovenská tripartita se plánují scházet pravidelně. Uskutečnit by se mohlo i jednání tripartit všech čtyř zemí visegrádské skupiny - ČR, Maďarska, Polska a Slovenska. Podle české ministryně práce Michaely Marksové (ČSSD) by se mohlo konat nejspíš příští rok na jaře.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Reuters: USA neprodloužily výjimku ze sankcí na nákup ruské ropy

Spojené státy neprodloužily dočasné povolení zemím nakupovat ruskou ropu již naloženou na tankerech, uvedla agentura Reuters s odvoláním na dva americké činitele. Třicetidenní sankční výjimka, kterou USA zavedly v březnu s cílem stabilizovat trhy s energiemi po vypuknutí války na Blízkém východě, vypršela v sobotu. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov řekl, že USA protiruské sankce rozšiřují.
03:56Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Úřad ukázal mapu akceleračních zón. Je jich méně, než se původně plánovalo

Ministerstvo pro místní rozvoj zveřejnilo mapu akceleračních zón pro obnovitelné zdroje energie, které mají v budoucnu urychlit výstavbu větrných a solárních elektráren. Napříč Českem jde o 94 oblastí, což je o 16 méně oproti původnímu záměru. Podle vládních představitelů jde zatím pouze o pracovní návrh, ke kterému se ještě mohou vyjádřit kraje, obce i veřejnost.
před 19 hhodinami

Nemá to určovat aparát za zdmi úřadu, řekl Kupka k návrhu vlády na regulaci cen paliv

„Je to opravdu nástroj socialistického plánování, jak jsme to zažili. Ceny přece nemá určovat aparát vlády za zdmi nějakého úřadu. Ceny mají reagovat na reálný vývoj na trhu,“ řekl předseda ODS Martin Kupka k návrhu vlády na regulaci cen pohonných hmot. Kupka sdělil, že lepší volbou je snížení spotřební daně, a připomněl, že jeho strana to navrhla již 10. března, ale kabinet podle něj zaspal. „Je jasné, že se vysoké ceny (paliv) budou promítat dál do cen potravin,“ dodal. Moderátor Daniel Takáč se Kupky v Interview ČT24 zeptal i na vládní návrh na změnu financování veřejnoprávních médií. „Je potřeba uchránit především nezávislost těchto médií,“ sdělil lídr občanských demokratů.
před 19 hhodinami

Sankcionovaný čínský tanker i přes blokádu USA proplul Hormuzským průlivem

Čínský tanker, který podléhá sankcím Spojených států, navzdory americké blokádě proplul Hormuzským průlivem. Podle agentury Reuters to ukazují údaje o lodní dopravě od poskytovatelů dat LSEG, MarineTraffic a Kpler. Je to první loď, která touto vodní cestou proplula a opustila Perský záliv od začátku americké blokády tohoto strategického námořního bodu. Za první den blokády íránských přístavů neproplula podle velení americké armády CENTCOM jediná loď.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Vláda na středu zvýší cenové stropy paliv

Maximální ceny paliv, které určuje stát, ve středu vzrostou. Benzin bude možné prodávat za 42,10 koruny za litr, o 43 haléřů dráž než v úterý. Maximální cena nafty se zvýší o 64 haléřů na 45 korun za litr. Vyplývá to z cenového věstníku, který během odpoledne zveřejnilo ministerstvo financí. Úřad denně stanovuje ceny od minulého týdne, měl by v tom pokračovat přinejmenším do konce měsíce.
včera v 15:14

Aerolinky žádají EU o pomoc s dopady války na Blízkém východě

Největší evropské aerolinky žádají Evropskou unii, aby jim ulevila od dopadů války na Blízkém východě, informují agentury Bloomberg a Reuters s odvoláním na příslušný dokument sdružení Airlines 4 Europe (A4E). Mezi jeho členy jsou například Lufthansa, Air France-KLM nebo majitel British Airways společnost IAG. Aerolinky po Bruselu žádají, aby zavedl dočasná opatření, jež by jim pomohla překonat případný nedostatek leteckého paliva a vyšší náklady způsobené americko-izraelskou válkou s Íránem.
včeraAktualizovánovčera v 14:12

První kroky k zestátnění ČEZu udělá stát na valné hromadě firmy v červnu, řekl Babiš

První kroky k zestátnění energetické společnosti ČEZ provede stát na letošní valné hromadě firmy v červnu. Novinářům to řekl premiér Andrej Babiš (ANO), konkrétní opatření ale nespecifikoval. Potvrdil, že nadále platí vládní plán na plné ovládnutí ČEZu, podle něj je to nutné pro lepší kontrolu vývoje cen energií a dalšího rozvoje energetického sektoru. Zestátnění chce stihnout do konce volebního období v roce 2029.
včeraAktualizovánovčera v 13:07

EU chce podpořit domácí produkci oceli, sníží dovoz a zvýší clo nad kvóty

Evropská unie v pondělí dosáhla předběžné dohody s cílem o zhruba polovinu snížit dovoz oceli a zavést padesátiprocentní clo na nadměrný dovoz. V noci na úterý o tom informovala agentura Reuters s tím, že EU tak chce ochránit vlastní ocelářský průmysl před nadprodukcí ve třetích zemích.
včera v 08:48
Načítání...