Sobotka chce v minimální mzdě dohnat Slováky

Vůbec poprvé se ke společnému jednání sešli zástupci české a slovenské tripartity a jako hlavní téma si zvolili minimální mzdu. Ta je na Slovensku sice vyšší než v Česku, premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) ale prohlásil, že by česká minimální mzda měla růst rychleji, než jeho kabinet původně schválil – chce, aby se přiblížila ke 40 procentům průměrné mzdy.

„To, že pravicové vlády šest let nezvyšovaly minimální mzdu, se podepsalo na velkém rozdílu, který je mezi minimálními mzdami v obou zemích. Zatímco na Slovensku bude minimální mzda 1. ledna příštího roku dosahovat úrovně kolem 43 procent průměrného slovenského platu, tak v České republice to bude zhruba 36 procent našeho průměrného platu,“ řekl Sobotka.

Česká vláda v srpnu rozhodla o zvýšení minimální mzdy od příštího roku o 700 korun na 9900 korun. Na Slovensku minimální plat nyní činí 380 eur (10 260 korun), od ledna by podle dostupných informací měl stoupnout na nejméně 400 eur (10 800 Kč).

Podle Sobotky je důležité, aby se v nových členských zemích EU platy zvyšovaly rychleji - posílí to totiž domácí poptávku. Podaří se ale také udržet víc financí v české ekonomice, protože neodtečou do ciziny. „V našem zájmu je, aby u nás zůstalo víc peněz prostřednictvím vyplácených platů... Vláda má jeden nástroj, který může použít, a tím je tlak prostřednictvím zvyšování minimální mzdy na to, aby obecně rychleji rostly platy v ekonomice. Naši lidé si to zaslouží, protože mají často stejně dobrou produktivitu práce jako jejich kolegové v Německu nebo v Rakousku,“ prohlásil český premiér.

Zaměstnavatelé: Ať minimální mzda odpovídá ekonomice

  • Na Slovensku minimální mzdu upravuje zvláštní zákon. Stanovuje minimální přidání, pokud se na obnosu nedohodne tripartita. Ta se řídí ekonomickou situací v zemi - hlavně vývojem cen, zaměstnaností, průměrnou mzdou a životním minimem. Zákoník práce pak zvýšení promítá do ostatních tarifů.
  • V Česku nařizuje zvýšení minimální mzdy vláda, vycházet by měla z dohody na tripartitě. Zaměstnavatelé a odboráři se obvykle ale na částce neshodnou.

Podle prezidenta Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslava Hanáka je v Česku zvyšování minimální mzdy zatím politické téma, které by se mělo dostat na úroveň sociálního dialogu. Dodal, že zaměstnavatelé se růstu nejnižšího výdělku nebrání, složitý je ale pro firmy v oborech s nízkými mzdami jako kožedělný či textilní průmysl. Zvedá totiž i ostatní tarify. Hanák by uvítal, kdyby parametry pro úpravu vycházely z růstu ekonomiky, průměrné mzdy a růstu cen.

Odbory zase poukázaly na stírání rozdílů v platech mezi Českem a Slovenskem. „Česká republika je v situaci, kdy se vůči Slovensku tváří jako země, která podporuje sociální dumping, máme nižší cenu práce, máme nižší minimální mzdu. Slovenské mzdy byly po rozdělení (Československa) o 25 procent v průměru nižší než v České republice. Politika levné práce u nás silně zahnízdila,“ řekl po jednání tripartit předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula.

Zvyšování minimální mzdy pokládám za deformaci pracovního trhu, která v některých odvětvích způsobí potíže, vede k rovnostářství a ty nejslabší z pracovního trhu vytlačí.
Miroslav Kalousek

Slovenská minimální mzda se nelíbí zaměstnavatelům

Zvyšování minimální mzdy je na Slovensku navzdory kritice zaměstnavatelů nakloněna jednobarevná vláda sociálních demokratů premiéra Roberta Fica. „Slovensko patří i z hlediska produktivity práce k vrcholu v EU. Právě proto jsme toho názoru, že je potřeba zvyšovat minimální mzdu,“ uvedl slovenský ministr sociálních věcí Ján Richter. Dodal, že se podle něj nenaplnila kritika, že zvyšování minimální mzdy a změny v zákoníku práce negativně ovlivní zaměstnanost. Spolu se zvýšením minimální mzdy slovenská vláda prosadila pro zaměstnance s nízkými platy zavedení úlevy z placení povinných zdravotních odvodů.

Členové české a slovenské tripartity na společné schůzce v Bratislavě jednali také o agenturním zaměstnávání či o zkušenostech se zavedením registračních pokladen, které Slovensko v minulosti prosadilo.

Česká a slovenská tripartita se plánují scházet pravidelně. Uskutečnit by se mohlo i jednání tripartit všech čtyř zemí visegrádské skupiny - ČR, Maďarska, Polska a Slovenska. Podle české ministryně práce Michaely Marksové (ČSSD) by se mohlo konat nejspíš příští rok na jaře.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Volkswagen pokračuje v úsporách, zasáhnout by měly i Škoda Auto

Koncern Volkswagen šetří a chystá změny. Dotknout by se podle německých médií mohly i společnosti Škoda Auto. Skončit by podle deníku Bild mohla třeba Fabia. Naopak některé vozy určené pro indický trh by se mohly prodávat i jinde.
před 15 hhodinami

EU a Ukrajina uzavřely dohodu o společné výrobě dronů

Evropská unie a Ukrajina uzavřely dohodu o společné výrobě dronů, oznámila ve středu v Kyjevě předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Má podle ní spojit ukrajinské bojové zkušenosti s evropskou průmyslovou kapacitou. Ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov předtím oznámil, že ukrajinské firmy získají přístup k programům EU a tři sta milionům eur (asi 7,25 miliardy korun). V Kyjevě se kromě toho koná summit zemí jihovýchodní Evropy a Ukrajiny, na který přicestoval mimo jiné srbský prezident Aleksandar Vučič.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Roste počet exekucí kvůli neplacení výživného. Od ledna se nejedná o trestný čin

Lidé se kvůli neplacení výživného více obracejí na exekutory. Počet řízení, které Exekutorská komora ve spojitosti s alimenty za pět měsíců roku zahájila, stoupl meziročně asi o třicet procent. Zatímco loni exekutoři do konce května řešili 1600 případů vymáhání výživného, letos to bylo za stejnou dobu přes 2100 případů. České televizi to potvrdil mluvčí komory David Šimoník. Podle Asociace neúplných rodin mohou mít vliv na počty exekucí podmínky takzvané superdávky. Od Nového roku platí změna zákona, podle které už neplacení výživného není trestný čin, současná vláda chce ale udělat neplacení znovu trestné.
před 18 hhodinami

Bilance: Rozdělení ČEZu je vysokou hrou o 250 miliard korun

Vláda Andreje Babiše připravuje největší majetkovou operaci v novodobé historii Česka: rozštěpení energetického gigantu ČEZ. Zatímco výrobu elektřiny hodlá stát ovládnout ze sta procent, u distribuce a obchodu plánuje prodat 49procentní podíl soukromým investorům. Plán zevrubně analyzuje nový podcast série BILANCE.
14. 7. 2026

Jaderná elektrárna Temelín může být v provozu až do osmdesátých let

Oba bloky Jaderné elektrárny Temelín mohou vyrábět elektřinu až osmdesát let od spuštění. Uvedl to místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). V provozu by tak mohly být až do roku 2080 a 2082, o dvacet let déle, než se dosud uvádělo. Prodloužení provozní doby na osmdesát let už ministr oznámil v dubnu v Dukovanech. U obou elektráren si delší provoz vyžádá další vysoké investice do modernizace, u každé pět až šest miliard ročně.
14. 7. 2026Aktualizováno14. 7. 2026

Zájem o investiční byty klesá

Zájem o koupi investičních bytů začíná klesat. Důvodem jsou jarní zpřísnění podmínek centrální banky pro poskytování hypoték, ale i nižší výnosy z pronájmu. Takových nemovitostí je v tuzemsku zhruba čtvrt milionu.
14. 7. 2026

USA podle Trumpa obnovují blokádu vůči Íránu v Hormuzu. Růst cen ropy zrychlil

Americký prezident Donald Trump uvedl, že Spojené státy obnovují blokádu vůči Íránu v Hormuzském průlivu a že budou od lodí za zajištění bezpečnosti vybírat poplatky. Šéf Bílého domu to v pondělí napsal na své sociální síti Truth Social. Hormuzským průlivem procházela pětina světových dodávek ropy a zemního plynu, než nad klíčovou lodní trasou na začátku konfliktu uplatnil kontrolu Írán. Počet lodí proplouvajících Hormuzským průlivem v neděli klesl na nejnižší úroveň za několik týdnů, ukázala data o lodní dopravě.
13. 7. 2026Aktualizováno13. 7. 2026

Kurýři jako zaměstnanci? Rozvoz jídla může zdražit

Nová směrnice Evropské unie, kterou musí členské státy zavést do letošního prosince, změní způsob, jakým jsou pracovníci rozvážkových služeb klasifikováni. Zákazníkům se kvůli tomu pravděpodobně zvýší ceny rozváženého jídla.
13. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.