Snížení ratingu zemí EU může být hrozbou i signálem k větší spolupráci

Brusel - Snížení ratingu devíti zemím eurozóny agenturou Standard & Poor's je signálem, že státy budou muset zrychlit spolupráci při záchraně eura. Dnes to napsal německý deník Financial Times Deutschland (FTD). Bulharský ekonomický týdeník Kapital zase soudí, že budoucnost společné měny je v rukou německé kancléřky Angely Merkelové. Podle analytiků a ekonomů samotné snížení ratingu není překvapení, je však špatnou zprávou i pro českou ekonomiku.

Financial Times Deutschland

„Dosud podniknuté kroky evropských vlád k fiskální unii nestačí k tomu, aby eurozónu dlouhodobě stabilizovaly. Eurozóna si už nemůže dovolit ztratit ani minutu. Každý další prodej dluhopisů má potenciál krizi ještě posílit.“

S podobným stanoviskem dnes přišel také španělský ministr financí Cristobal Montoro. „Je důležité, aby evropské instituce pochopily, že je čas udělat vše, co je jen možné, pro posílení eura,“ zdůraznil. Španělsko, které trpí nejvyšší mírou nezaměstnanosti v Evropské unii snížení ratingu devíti evropských zemí značně znepokojilo.

Po urychlení protikrizových kroků volá i sama německá kancléřka, přestože Berlín nepovažuje snížení ratingu za nic překvapivého. Podle Merkelové to ovšem potvrzuje, že Evropskou unii čeká ještě dlouhá cesta k obnovení důvěry trhů. Zároveň vyzvala země EU, aby co nejrychleji přijaly dohodu o rozpočtové odpovědnosti a zavedly stálý záchranný fond.

Angela Merkelová a Nicolas Sarkozy
Zdroj: Gero Breloer/ČTK/AP Photo

Podle bulharského týdeníku Kapital je budoucnost společné evropské měny právě v rukou Merkelové. „Záleží na ní, zda (euro) přežije a jak bude eurozóna v budoucnu vypadat,“ napsal týdeník. Zároveň upozornil, že se Německo díky snížení ratingu Francii dostává do nové role a přestává platit klišé o francouzsko-německém motoru EU. „Nyní rozhoduje Merkelová a francouzský prezident Nicolas Sarkozy může jen vést tiskové konference, na kterých její rozhodnutí vysvětluje,“ soudí týdeník.

Podle Ewalda Nowotného z Evropské centrální banky nyní hrozí problémy především Itálii, která letos bude muset refinancovat své dluhy. S&P jí přitom snížila rating o dva stupně na BBB+, a přiřkla jí tak stejnou známku, jakou má například Kazachstán. „V normální době by to bylo možné, ale v nervózní a složité době to může být problém. Z mého pohledu je prudké snížení italského ratingu pravděpodobně jeden z nejproblematičtějších kroků ratingové agentury,“ obává se Nowotny.

4 minuty
Reakce politiků a ekonomů na snížení ratingu
Zdroj: ČT24

Snížení ratingu pocítí i Česko

Itálie ale nebude podle analytiků zdaleka jediná, koho zhoršení ratingu potrápí. Komplikace zřejmě čekají i Českou republiku. „Všechny problémy eurozóny se nás dotýkají, jako bychom v ní byli,“ uvedl analytik UniCredit Bank Pavel Sobíšek. „Čím je komplikovanější situace v eurozóně, tím je to složitější pro Českou republiku,“ potvrdil hlavní ekonom Patria Finance David Marek. Už v pátek odpoledne kvůli snížení ratingu oslaboval kurz koruny.

David Marek

„Pokud se dluhová krize v eurozóně bude prohlubovat, hrozí i hlubší recese, a to by se následně velmi rychle přeneslo i do České republiky.“

České bankovky
Zdroj: ČT24/ČNB

Prohlubování krize by ovšem podle Marka nemělo vliv jen na kurz koruny. Růst by zřejmě začaly také výnosy z českých dluhopisů, což znamená zdražení půjček pro stát na finančních trzích. Hlubší recesi by pocítila i česká ekonomika jako celek, soudí Marek i ředitelka společnosti Next Finance Markéta Šichtařová.

Politici: Snížení ratingu je scestné

Překvapení nad rozhodnutím S&P dal najevo evropský komisař pro vnitřní trh Michel Barnier. „Jsem v úžasu nad tím, jaký okamžik si agentura Standard & Poor's zvolila ke svému hodnocení, neboť nebere v potaz současné pokroky,“ uvedl. Podle něj jsou všechny evropské vlády i instituce mobilizovány v úsilí posílit kontrolu nad veřejnými financemi.

A reakce přicházejí i od dalších politiků a čelných představitelů Evropské unie. Podle eurokomisaře pro měnové záležitosti Olliho Rehna nebo rakouské vlády jde o scestné a nesrozumitelné rozhodnutí.

Francois Baroin, francouzský ministr financí

„Není to žádná katastrofa. Je to to samé, jako když student, který měl zatím ty nejlepší známky, teď dostane známku o stupeň nižší. Je to výborný rating. Dobrá zpráva to sice není, ale co se dá dělat.“

Slovensko, které si v hodnocení pohoršilo na známku A minus, se z výsledku nehroutí. „Rozhodnutí se netýká Slovenska, ale situace v eurozóně. Je to tlak na Evropskou unii, aby razantněji řešila nejen dluhovou krizi, ale samotnou podstatu, proč vznikla,“ prohlásil tajemník slovenského ministerstva financí Vladimír Tvaroška.

Slovensko a Německo jsou v tuto chvíli podle agentury Standard & Poor's jedinými dvěma zeměmi eurozóny, kterým by už hodnocení úvěrové spolehlivosti nemělo v nejbližší době klesat. Pro ostatních patnáct zemí měnové unie není výhled nijak optimistický.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument.
před 1 hhodinou

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
12. 1. 2026
Načítání...