Brusel - Evropa poučená šokem z řeckých finančních problémů hledá recept, jak zabránit státním bankrotům v zemích unie. Rozhodla se proto exemplárně trestat rozpočtové hříšníky. Odpověď na otázku, jak konkrétně, ale nedal ani dvoudenní summit sedmadvacítky v Bruselu. O úspory v rozpočtu samotné unie se šéfové vlád evropského společenství tvrdě střetli. Ke skupině zemí vedených Británií, které ostře nesouhlasí s tím, aby se rozpočet EU pro příští rok zvýšil o šest procent, se přidala i Česká republika.
Na summitu Evropské unie, který dnes skončil, se sedmadvacítka dohodla jen na potřebě zavedení nového mechanismu pro záchranu zemí, které by se dostaly do podobných problémů, jaké v nedávné době postihly silně zadlužené Řecko. O konkrétní podobě tohoto nástroje se ale lídři vůbec nebavili.
„V tuto chvíli neexistuje žádná konkrétní představa, jak by ten mechanismus měl vypadat a také jak by konkrétně měla vypadat změna Lisabonské smlouvy,“ uvedl český premiér Petr Nečas. Skutečnost, že summit v této otázce nepřijal žádný finální verdikt, podle něj ale není na škodu. „Naopak, považuji za pozitivní, že dnes nebylo přijato definitivní rozhodnutí, že jsme nepodepsali žádný bianco šek. Prosincové jednání by už mělo mít na stole konkrétní představu krizového mechanismu a také případných úprav Lisabonské smlouvy,“ dodal Nečas.
Petr Nečas ke změnám Lisabonské smlouvy:
„Upozornil jsem naše evropské partnery, že vzhledem k naší legislativě by procedura, kterou by Česká republika musela absolvovat v případě tzv. zjednodušené změny Lisabonské smlouvy, je poměrně komplikovaná. A navíc, pokud by z podobné změny plynul jakýkoli přesun kompetencí z národní úrovně na eurounijní úroveň, tak tady by opravdu platilo vládní programové prohlášení, kde se všechny tři koaliční strany cítí být vázány tím, že v případě přesunu kompetencí z národní úrovně na úroveň EU by tento krok musel být schválen referendem.“
Summit nedal ani odpověď na to, zda odebírat hlasovací práva případným rozpočtovým hříšníkům. Řada zemí včetně Česka ale takové opatření odmítá. Odebrání hlasovacích práv státům eurozóny, které porušují unijní rozpočtová pravidla, prosazuje Německo. „Pokud země vícekrát naruší stabilitu eurozóny, musí dojít k omezení jejich hlasovacích práv,“ doplnila německá kancléřka Angela Merkelová. Takový postup by si ovšem žádal daleko hlubší změnu unijních smluv než například zavedení nového záchranného mechanismu. Šance zastánců odebrání hlasovacích práv tak zůstávají mizivé.
Šéfové členských zemí se nicméně dohodli na sankcích za porušení rozpočtových pravidel eurozóny. Země, které platí evropskou jednotnou měnou by nově neměly být pokutovány jen za překročení tříprocentní hranice hrubého domácího produktu u rozpočtového deficitu. Sankce ve výši 0,2 procenta HDP bude hrozit i zemím, jejichž celkové zadlužení přesahuje 60 procent HDP a jejichž vlády jej vůbec nesnižují, nebo jen velmi pomalu.
Na summitu se diskutovalo i o možnosti harmonizovat daně v Evropské unii. S návrhy v tomto směru na vrcholné schůzce v Bruselu přišli Finové. Ti by tímto krokem chtěli zabránit škodlivé daňové soutěži. Česko však podle dnešního prohlášení premiéra Petra Nečase před touto možností zabouchlo dveře.
Vrcholná schůze se stala především bojištěm kvůli rozpočtu
„Jsme přesvědčeni, že za situace, kdy se dělají úspory, kdy se dělají rozpočtové škrty, není možné, aby Evropská unie žila jako nějaký izolovaný ostrov, který si žije svým životem bez ohledu na to, že se všude jinde šetří,“ prohlásil po summitu Petr Nečas. Rada EU zastupující členské státy tak navrhla navýšení rozpočtu na místo šesti procent o „pouhých“ 2,91 procenta. Podle skupiny 11 zemí není možné připustit vyšší navýšení než toto.
Přestřelka o příští rozpočet se přenesla i na summit EU
předseda Evropského parlamentu Jerzy Buzek: „Kdokoli je proti šestiprocentnímu nárůstu, je protievropský.“
britský premiér David Cameron: „Počkejte chvilku. Já jsem právě seškrtal rozpočet pro mou policii, to mě činí protipolicejním?“
německá kancléřka Angela Merkelová: „A já jsem seškrtala německý rozpočet, to mě dělá protiněmeckou?“
Na čtvrteční tiskové konferenci se Buzek snažil kritiku na svou hlavu poněkud mírnit. „Většina lidí, kteří vystoupili, ho (Camerona) podpořila, avšak deset není většina,“ podotkl a dodal, že názory se liší. Jenže Nečas k tomu dodal, že mezi těmito státy jsou některé „těžké váhy“ evropské politiky, jako jsou třeba Francie nebo Německo. „Je to trochu jiná váhová kategorie, než kdyby tam tyto země nebyly,“ dodal o jedenáctičlenné skupině, do jejíchž řad patří i Česko.
Europoslanci minulý týden rozpočet sice schválili, ale počítají s vyššími výdaji, než chtějí státy. Dubnový návrh Evropské komise počítal s výdaji (v rozpočtu EU označovanými jako platby) ve výši zhruba 130 miliard eur (asi 3,2 bilionu Kč), ale členské státy představy komisařů seškrtaly až na 126,5 miliardy eur. Poukazovaly přitom na šetření ve svých rozpočtech, k úsporám by podle členských států měla přistoupit i evropská sedmadvacítka.
Europoslanci chtějí rozpočet vyšší
Poslanci, kteří mají vůbec poprvé díky Lisabonské smlouvě na sestavení rozpočtu daleko větší vliv než dřív, ovšem postoj států odmítli a výdaje opět zvýšili až na více než 130 miliard eur. Podle jejich představ by tak unie měla v příštím roce hospodařit s výdaji o šest procent vyššími než letos.
„Tyto návrhy jsou obzvlášť nepřijatelné ve chvíli, kdy musíme přijímat složitá rozhodnutí na národní úrovni, abychom dostali veřejné výdaje pod kontrolu,“ uvádí se v dopise podepsaném zástupci Velké Británie, Německa, Francie, Nizozemska, Švédska, Česka, Dánska, Rakouska, Finska, Slovinska a Estonska.
