Šéf ČEZu: Podvádění s kontrolami v Dukovanech bylo dlouhodobé a sofistikované

Nahrávám video
Beneš: To není lajdáctví, to je trestný čin
Zdroj: ČT24

ČEZ musel loni vyřadit z provozu několik bloků jaderné elektrárny Dukovany poté, co se ukázalo, že kontrolní rentgenové snímky svarů byly nekvalitní. Generální ředitel ČEZu Daniel Beneš v Otázkách Václava Moravce prohlásil, že šlo o sofistikované a vědomé podvádění a že to trvalo dlouho. Společnost podle Beneše přišla v loňském roce kvůli odstávce o 2,5 miliardy korun. Kromě trestního oznámení bude mít věc i personální důsledky, které dopadnou i na zaměstnance ČEZu.

Kvůli podezřelým a nekvalitním snímkům svarů v jaderné elektrárně v Dukovanech se musely od podzimu loňského roku opětovně zkontrolovat tisíce svarů. Původní problematické kontroly svarů prováděla dlouhodobě externí firma Tediko, kterou si na to zajistila firma Škoda Jaderné strojírenství. 

„Nemyslím si, že to bylo lajdáctví. Bylo to velmi sofistikované vědomé podvádění. Jestliže tato firma, skoro všichni její zaměstnanci, vědomě podváděli, to není lajdáctví, to je trestný čin,“ prohlásil generální ředitel a předseda představenstva ČEZu Daniel Beneš. 

Podle zjištění ČEZu probíhal podvod dlouhá léta, možná i deset let. Beneš míní, že se na věc přišlo až teď, jelikož důvěřovali certifikované společnosti.

„Když je firma akreditovaná s kulatým razítkem se státním znakem, tak komu jinému byste měli věřit víc než tomu, kdo má akreditaci se státním znakem?“ prohlásil šéf ČEZu. „Nechci obhajovat činnost svých podřízených v této věci, nicméně je potřeba říct, že to velmi sofistikovaně za sebou zakrývali, aby to nebylo poznat, aby bylo velmi složité na to přijít,“ doplnil.

Právní zástupce firmy Tediko Tomáš Hodys už v prosinci loňského roku odmítl odpovědnost tohoto dodavatele za odstávky v Dukovanech i za případnou újmu s nimi spojenou.

Loňský ušlý zisk činí podle ČEZu 2,5 miliardy korun

ČEZ každopádně chystá personální změny ve firmě a podal trestní oznámení na dodavatele. Bude požadovat náhradu škody. Ta by podle zjištění ČEZu měla činit dvě a půl miliardy korun. Analytik J&T a menšinový akcionář ČEZu Michal Šnobr je však přesvědčen, že škody budou mnohem vyšší.

„Vycházím z toho čistě jako analytik. Ještě v srpnu nám ČEZ říkal, že čistý zisk společnosti za rok 2015 bude 27 miliard, pak dostal v listopadu mimořádný příjem vratkou daně z emisních povolenek ve výši 3,8 miliard korun. O to mu narostl jednorázově čistý zisk, ale předpoklad čistého zisku za rok 2015 zůstal na úrovni 27 miliard. Významná částka překračující miliardu nám nehraje,“ uvedl.

Jsou chvíle, kdy nemůžete dávat na jednu misku vah bezpečnost jaderné elektrárny a proti tomu ekonomiku. Je to stejné, jako když se pilotovi letadla po startu rozsvítí kontrolka, tak nemůže přemýšlet nad ekonomikou letu.
Daniel Beneš
generální ředitel ČEZu

Upozorňuje navíc, že ztráty pokračují i v letošním roce. „Bloky nefungovaly nejenom v roce 2015, ale v zásadě nefungují ani v roce 2016 a my jsme se dopočtem dostali ke ztrátě na úrovni 1 TWh, to znamená, že i v roce 2016 se už blížíme ztrátám na úrovni jedné miliardy korun,“ dodal Šnobr.

V současnosti je podle Beneše třetí blok Dukovan v provozu, první a druhý blok jsou ve fázi náhřevu a spouštění a budou v plném provozu příští týden a čtvrtý blok je na běžné odstávce na výměnu paliva.

ČEZ plánuje kvůli zjištěnému podvodu změnit strukturu kontrol zařízení v obou tuzemských jaderných elektrárnách, tedy kromě Dukovan i v Temelíně. Důležitou roli bude hrát dceřiná společnost ÚJV Řež.

  • První jaderná elektrárna na území České republiky se začala stavět v roce 1978, do provozu byly čtyři její bloky uváděny postupně v letech 1985 až 1987.
  • V Dukovanech byly původně čtyři reaktory, každý o instalovaném výkonu 440 MW. Po modernizaci v letech 2005 až 2012 byl výkon každého z reaktorů zvýšen na 500 MW a celkový výkon Dukovan je tak nyní zhruba 2000 MW, což je prakticky stejné jako v Temelíně, který má dva bloky.
  • Roční výroba elektřiny se v Dukovanech dlouhodobě pohybuje kolem 15 miliard kWh.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Krize bydlení se prohlubuje, zdražují i panelové byty

Bydlení představuje jeden z dlouhodobě skloňovaných problémů, které Česko sužují – z průzkumu Iniciativy pro dostupné bydlení a developerské společnosti Central Group vyplývá, že to tak vnímá téměř polovina obyvatel. Odborná veřejnost opakuje, že aby se růst cen minimálně zastavil, je potřeba zrychlit povolování řízení a odbourat byrokracii. Čím dál tím míň dostupné jsou i byty v panelových domech. Pomoci má nový stavební zákon, jeho podobu ale ještě na přelomu roku část expertů kritizovala.
před 2 hhodinami

Dvě desítky států USA chtějí soudní cestou zablokovat Trumpovo nové clo

Skupina 24 států USA se rozhodla zažalovat administrativu amerického prezidenta Donalda Trumpa kvůli zavedení nového globálního cla stanoveného na deset procent. Požaduje, aby soud clo zablokoval a nařídil vrácení peněz, které už byly vybrány. Informovala o tom agentura Reuters, která se odvolává na kancelář generálního prokurátora státu Oregon.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Paliva v Česku po útocích na Blízkém východě výrazně zdražila

Pohonné hmoty v Česku po nedávném zahájení bojů na Blízkém východě zdražily. Nafta se prodává za průměrných 35,10 koruny za litr, což je o 2,13 koruny více než před týdnem. Cena benzinu Natural 95 se od té doby zvýšila v průměru o 1,21 koruny na 34,68 koruny. Zhruba po dvou letech je tak průměrná cena naturalu nižší než diesel, naposledy to bylo v únoru 2024. Příčinou jsou rostoucí ceny ropy. V meziročním srovnání jsou ale paliva stále levnější, vyplývá z údajů společnosti CCS.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

VideoČínská ekonomika čelí výzvám, stanovený cíl je nejskromnější za desítky let

Čína si stanovila nejméně ambiciózní cíl hospodářského růstu od roku 1991 – čtyři a půl až pět procent. Druhá největší ekonomika světa se potýká s výzvami doma i v zahraničí. Dopadá na ni slabá spotřeba, krize trhu s nemovitostmi, úbytek obyvatel i spory se Spojenými státy. Plán pro pětiletku do roku 2030 schválí zákonodárný sbor, jehož schůze začala v Pekingu. Pozornost analytiků nicméně přitahují prázdná křesla v sále. Jde o nejmenší zasedání v tomto století. 113 funkcionářů chybí a spekuluje se, pro kolik z nich si došla obávaná protikorupční komise.
před 11 hhodinami

Provoz ropovodu Družba by se mohl obnovit za měsíc a půl, prohlásil Zelenskyj

Ropovod Družba by mohl být technicky připraven k obnovení provozu za měsíc a půl, prohlásil dle agentury Reuters ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Dodávky ruské ropy tímto ropovodem do Maďarska a na Slovensko se zastavily koncem ledna, kdy potrubí dle Kyjeva vážně poškodil požár způsobený ruským útokem. Budapešť a Bratislava ale Zelenského viní, že obnovení provozu úmyslně odkládá z politických důvodů. Kyjev argumentuje, že oprava je časově náročná.
před 16 hhodinami

VideoÍrán dopadne na naši ekonomiku, míní Skopeček. Schillerová varuje před unáhlenými závěry

Je zřejmé, že konflikt v Íránu bude mít dopad na českou ekonomiku, míní místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Skopeček (ODS). Zmínil rostoucí cenu ropy a s tím spojené zdražování pohonných hmot. Dodal, že jde jenom o to, jak velký dopad bude a jak dlouho konflikt potrvá. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) má za to, že je v tuto chvíli třeba vyčkat na to, jak se konflikt vyvine a není podle ní čas na unáhlená rozhodnutí. Politici diskutovali také o okolnostech repatriačních a evakuačních letů z Blízkého východu. Debata se věnovala také návrhu státního rozpočtu, v němž opozice i prezident Petr Pavel apelují na navýšení výdajů na obranu. Diskusí v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 23 hhodinami

Poslanci navrhli přesuny peněz v rozpočtu téměř za 240 miliard korun

Poslanci ve středečním druhém čtení návrhu letošního rozpočtu navrhli přesuny peněz uvnitř rozpočtu v celkovém objemu téměř 240 miliard korun. Je to asi deset procent jeho celkových výdajů. Celkový schodek 310 miliard korun, který sněmovna schválila v prvním čtení, už poslanci měnit nemůžou, mohou jen navrhovat přesuny uvnitř rozpočtu. Zákonodárci také propustili do třetího čtení předlohu, která zastavuje zvýšení jejich měsíčního vyměřovacího základu a vrací ho na loňskou úroveň.
4. 3. 2026Aktualizováno4. 3. 2026

Doprava Hormuzem prudce klesla, dodávky plynu a ropy dle EK ale nejsou ohroženy

Lodní doprava Hormuzským průlivem, kterým běžně prochází pětina světových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, se kvůli válce s Íránem snížila o zhruba devadesát procent, píše server BBC News. Katar kvůli konfliktu zcela zastaví zkapalňování plynu a minimálně po dobu jednoho měsíce nebude schopen se vrátit k normální produkci, uvádí Reuters. Evropská komise přesto nevidí žádnou bezprostřední hrozbu pro dodávky ropy a plynu do EU, ceny ale mohou vzrůst.
4. 3. 2026
Načítání...