Šéf ČEZu: Podvádění s kontrolami v Dukovanech bylo dlouhodobé a sofistikované

Nahrávám video

ČEZ musel loni vyřadit z provozu několik bloků jaderné elektrárny Dukovany poté, co se ukázalo, že kontrolní rentgenové snímky svarů byly nekvalitní. Generální ředitel ČEZu Daniel Beneš v Otázkách Václava Moravce prohlásil, že šlo o sofistikované a vědomé podvádění a že to trvalo dlouho. Společnost podle Beneše přišla v loňském roce kvůli odstávce o 2,5 miliardy korun. Kromě trestního oznámení bude mít věc i personální důsledky, které dopadnou i na zaměstnance ČEZu.

Kvůli podezřelým a nekvalitním snímkům svarů v jaderné elektrárně v Dukovanech se musely od podzimu loňského roku opětovně zkontrolovat tisíce svarů. Původní problematické kontroly svarů prováděla dlouhodobě externí firma Tediko, kterou si na to zajistila firma Škoda Jaderné strojírenství. 

„Nemyslím si, že to bylo lajdáctví. Bylo to velmi sofistikované vědomé podvádění. Jestliže tato firma, skoro všichni její zaměstnanci, vědomě podváděli, to není lajdáctví, to je trestný čin,“ prohlásil generální ředitel a předseda představenstva ČEZu Daniel Beneš. 

Podle zjištění ČEZu probíhal podvod dlouhá léta, možná i deset let. Beneš míní, že se na věc přišlo až teď, jelikož důvěřovali certifikované společnosti.

„Když je firma akreditovaná s kulatým razítkem se státním znakem, tak komu jinému byste měli věřit víc než tomu, kdo má akreditaci se státním znakem?“ prohlásil šéf ČEZu. „Nechci obhajovat činnost svých podřízených v této věci, nicméně je potřeba říct, že to velmi sofistikovaně za sebou zakrývali, aby to nebylo poznat, aby bylo velmi složité na to přijít,“ doplnil.

Právní zástupce firmy Tediko Tomáš Hodys už v prosinci loňského roku odmítl odpovědnost tohoto dodavatele za odstávky v Dukovanech i za případnou újmu s nimi spojenou.

Loňský ušlý zisk činí podle ČEZu 2,5 miliardy korun

ČEZ každopádně chystá personální změny ve firmě a podal trestní oznámení na dodavatele. Bude požadovat náhradu škody. Ta by podle zjištění ČEZu měla činit dvě a půl miliardy korun. Analytik J&T a menšinový akcionář ČEZu Michal Šnobr je však přesvědčen, že škody budou mnohem vyšší.

„Vycházím z toho čistě jako analytik. Ještě v srpnu nám ČEZ říkal, že čistý zisk společnosti za rok 2015 bude 27 miliard, pak dostal v listopadu mimořádný příjem vratkou daně z emisních povolenek ve výši 3,8 miliard korun. O to mu narostl jednorázově čistý zisk, ale předpoklad čistého zisku za rok 2015 zůstal na úrovni 27 miliard. Významná částka překračující miliardu nám nehraje,“ uvedl.

Jsou chvíle, kdy nemůžete dávat na jednu misku vah bezpečnost jaderné elektrárny a proti tomu ekonomiku. Je to stejné, jako když se pilotovi letadla po startu rozsvítí kontrolka, tak nemůže přemýšlet nad ekonomikou letu.
Daniel Beneš
generální ředitel ČEZu

Upozorňuje navíc, že ztráty pokračují i v letošním roce. „Bloky nefungovaly nejenom v roce 2015, ale v zásadě nefungují ani v roce 2016 a my jsme se dopočtem dostali ke ztrátě na úrovni 1 TWh, to znamená, že i v roce 2016 se už blížíme ztrátám na úrovni jedné miliardy korun,“ dodal Šnobr.

V současnosti je podle Beneše třetí blok Dukovan v provozu, první a druhý blok jsou ve fázi náhřevu a spouštění a budou v plném provozu příští týden a čtvrtý blok je na běžné odstávce na výměnu paliva.

ČEZ plánuje kvůli zjištěnému podvodu změnit strukturu kontrol zařízení v obou tuzemských jaderných elektrárnách, tedy kromě Dukovan i v Temelíně. Důležitou roli bude hrát dceřiná společnost ÚJV Řež.

  • První jaderná elektrárna na území České republiky se začala stavět v roce 1978, do provozu byly čtyři její bloky uváděny postupně v letech 1985 až 1987.
  • V Dukovanech byly původně čtyři reaktory, každý o instalovaném výkonu 440 MW. Po modernizaci v letech 2005 až 2012 byl výkon každého z reaktorů zvýšen na 500 MW a celkový výkon Dukovan je tak nyní zhruba 2000 MW, což je prakticky stejné jako v Temelíně, který má dva bloky.
  • Roční výroba elektřiny se v Dukovanech dlouhodobě pohybuje kolem 15 miliard kWh.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoPlatební karty vlastní stále mladší děti

Platebními kartami disponují v tuzemsku stále mladší děti. Momentálně je rodiče nejčastěji pořizují svým potomkům ve věku jedenácti let. Většina finančních ústavů ale umožňuje vydání už od osmi let. Z údajů bank vyplývá, že děti vlastní kartou platí nejčastěji jídlo, hračky či on-line hry. Nastavení účtu umožňuje, aby rodiče měli útraty potomků pod kontrolou.
před 4 hhodinami

Zvýšení některých daní se nevyhneme, řekla Schillerová

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v Nedělní debatě ČT připustila, že vláda bude muset zvednout daně. Týkat by se to mohlo například daně spotřební nebo rafinérské. Podle bývalého ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) by zvýšení některých daní nepřineslo zásadní úsporu. Schillerová také uvedla, že kabinet zvažuje regulaci cen energií. Debatu moderoval Lukáš Dolanský.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali možnosti zlepšení stavu veřejných financí

Stát má příští rok hospodařit se schodkem 386 miliard korun. Před vysokými deficity ale varuje Národní rozpočtová rada. Podle ní veřejné finance nejsou udržitelné a Česku hrozí, že už v roce 2034 narazí na dluhovou brzdu. Vládou představený plán na konsolidaci veřejných financí v nadcházejících letech není podle ekonoma z centra veřejných financí Jana Pavla zcela důvěryhodný. Uvedl to v Událostech, komentářích z ekonomiky moderovaných Jakubem Musilem a Hanou Vorlíčkovou. Vedoucí daní a sociální politiky z PAQ Research Petr Vilím míní, že existuje prostor například pro zvýšení daní. „Musíme přistoupit k mixu opatření – jednak pokračovat v investicích do technologického zázemí finanční správy, druhá věc je pokoušet se zavírat mezery v daňových zákonech,“ sdělila generální ředitelka Finanční správy ČR Simona Hornochová.
včera v 10:05‌‌

VideoDůchodový účet je po letech v plusu

Za prvních osm měsíců letošního roku skončilo hospodaření důchodového systému v přebytku zhruba 900 milionů korun. Příjmy z pojistného tak převýšily celkové výdaje, včetně nákladů na správu. Do kladných čísel se systém dostal poprvé od roku 2019. V následujících letech pak pravidelně vykazoval schodky, často velmi výrazné. Třeba na konci roku 2023 hospodaření skončilo propadem do hlubokého deficitu téměř třiasedmdesáti miliard. Penzisté si však od nového roku polepší v průměru zhruba o tři sta korun. Vláda jim chce vyplatit také jednorázový dvoutisícový příspěvek a připravuje i další úpravy. Opozice má proto obavy, že příznivý vývoj na důchodovém účtu nebude trvat dlouho.
26. 9. 2026‌‌

Česko zaostává za doporučenou rezervou ropy a paliv. V plánu jsou nové nádrže

Stát má nyní zásoby ropy a pohonných hmot na 85 a půl dne, Evropská unie přitom doporučuje rezervu alespoň na 90 dnů. Stát ale nemá k dispozici žádné volné zásobníky na ropu. Plánuje proto výstavbu dalších nádrží, v nichž by se skladovala nafta a benzin.
26. 9. 2026‌‌

Čína a USA se dohodly na snížení cel a dialogu o AI, uvedl Peking

Čína a Spojené státy se dohodly na snížení vzájemných cel v hodnotě 30 miliard dolarů (641,5 miliardy korun) a na zahájení dialogu o umělé inteligenci (AI). Obě opatření jsou součástí osmibodové dohody, kterou obě strany uzavřely při třídenní návštěvě čínského prezidenta Si Ťin-pchinga ve Washingtonu, oznámilo podle agentury Reuters čínské ministerstvo zahraničí.
26. 9. 2026‌‌

Polsko zaznamenává nejrychlejší globální růst počtu superbohatých lidí, ukazuje report

Počet lidí v Polsku, jejichž jmění přesahuje 30 milionů dolarů (zhruba 644 milionů korun), vzrostl v letech 2021 až 2026 přibližně o 109 procent, což představuje nejrychlejší nárůst ze všech zemí, které analyzovala agentura Bloomberg.
25. 9. 2026‌‌

VideoCeny paliv se blíží rekordním hodnotám. Budou zdražovat dál, míní analytici

Ceny pohonných hmot dál rostou. Benzin stojí průměrných 45,91 koruny, nafta zase 49,52 koruny, což je jen pět haléřů pod rekordem z března 2022. Podle analytiků přitom mohou pohonné hmoty v nejbližších dnech dál zdražovat. Za prudkým růstem cen je eskalace blízkovýchodního konfliktu, snížení kapacit rafinerií a nejistota na trzích. Současné vysoké ceny paliv se postupně propisují nejen do rozpočtů firem, ale taky domácností. Vláda tak od října obnoví regulaci jejich cen a sníží spotřební daň z nafty na evropské minimum. Začne taky uplatňovat mimořádnou daň vůči rafineriím. Opatření kvůli drahým palivům chystají i některé okolní státy.
24. 9. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.