Šéf ČEZu: Podvádění s kontrolami v Dukovanech bylo dlouhodobé a sofistikované

Nahrávám video
Beneš: To není lajdáctví, to je trestný čin
Zdroj: ČT24

ČEZ musel loni vyřadit z provozu několik bloků jaderné elektrárny Dukovany poté, co se ukázalo, že kontrolní rentgenové snímky svarů byly nekvalitní. Generální ředitel ČEZu Daniel Beneš v Otázkách Václava Moravce prohlásil, že šlo o sofistikované a vědomé podvádění a že to trvalo dlouho. Společnost podle Beneše přišla v loňském roce kvůli odstávce o 2,5 miliardy korun. Kromě trestního oznámení bude mít věc i personální důsledky, které dopadnou i na zaměstnance ČEZu.

Kvůli podezřelým a nekvalitním snímkům svarů v jaderné elektrárně v Dukovanech se musely od podzimu loňského roku opětovně zkontrolovat tisíce svarů. Původní problematické kontroly svarů prováděla dlouhodobě externí firma Tediko, kterou si na to zajistila firma Škoda Jaderné strojírenství. 

„Nemyslím si, že to bylo lajdáctví. Bylo to velmi sofistikované vědomé podvádění. Jestliže tato firma, skoro všichni její zaměstnanci, vědomě podváděli, to není lajdáctví, to je trestný čin,“ prohlásil generální ředitel a předseda představenstva ČEZu Daniel Beneš. 

Podle zjištění ČEZu probíhal podvod dlouhá léta, možná i deset let. Beneš míní, že se na věc přišlo až teď, jelikož důvěřovali certifikované společnosti.

„Když je firma akreditovaná s kulatým razítkem se státním znakem, tak komu jinému byste měli věřit víc než tomu, kdo má akreditaci se státním znakem?“ prohlásil šéf ČEZu. „Nechci obhajovat činnost svých podřízených v této věci, nicméně je potřeba říct, že to velmi sofistikovaně za sebou zakrývali, aby to nebylo poznat, aby bylo velmi složité na to přijít,“ doplnil.

Právní zástupce firmy Tediko Tomáš Hodys už v prosinci loňského roku odmítl odpovědnost tohoto dodavatele za odstávky v Dukovanech i za případnou újmu s nimi spojenou.

Loňský ušlý zisk činí podle ČEZu 2,5 miliardy korun

ČEZ každopádně chystá personální změny ve firmě a podal trestní oznámení na dodavatele. Bude požadovat náhradu škody. Ta by podle zjištění ČEZu měla činit dvě a půl miliardy korun. Analytik J&T a menšinový akcionář ČEZu Michal Šnobr je však přesvědčen, že škody budou mnohem vyšší.

„Vycházím z toho čistě jako analytik. Ještě v srpnu nám ČEZ říkal, že čistý zisk společnosti za rok 2015 bude 27 miliard, pak dostal v listopadu mimořádný příjem vratkou daně z emisních povolenek ve výši 3,8 miliard korun. O to mu narostl jednorázově čistý zisk, ale předpoklad čistého zisku za rok 2015 zůstal na úrovni 27 miliard. Významná částka překračující miliardu nám nehraje,“ uvedl.

Jsou chvíle, kdy nemůžete dávat na jednu misku vah bezpečnost jaderné elektrárny a proti tomu ekonomiku. Je to stejné, jako když se pilotovi letadla po startu rozsvítí kontrolka, tak nemůže přemýšlet nad ekonomikou letu.
Daniel Beneš
generální ředitel ČEZu

Upozorňuje navíc, že ztráty pokračují i v letošním roce. „Bloky nefungovaly nejenom v roce 2015, ale v zásadě nefungují ani v roce 2016 a my jsme se dopočtem dostali ke ztrátě na úrovni 1 TWh, to znamená, že i v roce 2016 se už blížíme ztrátám na úrovni jedné miliardy korun,“ dodal Šnobr.

V současnosti je podle Beneše třetí blok Dukovan v provozu, první a druhý blok jsou ve fázi náhřevu a spouštění a budou v plném provozu příští týden a čtvrtý blok je na běžné odstávce na výměnu paliva.

ČEZ plánuje kvůli zjištěnému podvodu změnit strukturu kontrol zařízení v obou tuzemských jaderných elektrárnách, tedy kromě Dukovan i v Temelíně. Důležitou roli bude hrát dceřiná společnost ÚJV Řež.

  • První jaderná elektrárna na území České republiky se začala stavět v roce 1978, do provozu byly čtyři její bloky uváděny postupně v letech 1985 až 1987.
  • V Dukovanech byly původně čtyři reaktory, každý o instalovaném výkonu 440 MW. Po modernizaci v letech 2005 až 2012 byl výkon každého z reaktorů zvýšen na 500 MW a celkový výkon Dukovan je tak nyní zhruba 2000 MW, což je prakticky stejné jako v Temelíně, který má dva bloky.
  • Roční výroba elektřiny se v Dukovanech dlouhodobě pohybuje kolem 15 miliard kWh.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Odbory a vláda se dohodly na růstu platů ve veřejném sektoru od dubna

Zástupci vlády a odborů se ve čtvrtek dohodli na růstu platů ve veřejném sektoru, sdělil předák Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula. Platové tarify nepedagogů či v kultuře vzrostou od letošního dubna o devět procent, sester a pečovatelů o pět procent. K tomu se přidá jedno procento na odměnách, uvedla na tiskové konferenci ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Lékařům a zubařům se zvýší platy od dubna o dvě procenta, dodala. Na schůzku o platech navázalo koaliční pracovní jednání o návrhu letošního státního rozpočtu.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Schodek letošního rozpočtu by měl být asi 310 miliard, zjistila ČT

Sestavování letošního státního rozpočtu jde do finále. Ministryně financí Alena Schillerová potvrdila, že na rok 2026 plánuje schodek přesahující 300 miliard korun. Podle informací ČT z více zdrojů zatím koalice počítá se sumou kolem 310 miliard. Už ve čtvrtek odpoledne projednají klíčový zákon ministři na neformálním zasedání. V pondělí ho pak chce vláda schválit oficiálně a ještě týž den ho poslat sněmovně.
před 23 hhodinami

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
21. 1. 2026

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
21. 1. 2026Aktualizováno21. 1. 2026

Reportéři ČT: Stát se pře kvůli lomu ČSA s Tykačovou firmou o stovky milionů

Už několik měsíců trvá spor státu s těžařskou firmou Severní energetická Pavla Tykače. Jde v něm o stovky milionů korun za rekultivace lomu ČSA na Mostecku. Region se po desetiletích těžby postupně vrací k přírodě. Zdejší obce tedy netrpělivě vyčkávají, zda a kolik peněz nakonec dostanou na svůj další rozvoj jako bolestné za roky, kdy byly těžbou zasaženy. Ve sporu jde mimo jiné i o ceny pozemků v místě lomu, za jejichž převedení na stát chce Severní energetická 150 milionů korun. Stát má teď k dispozici vyjádření znalce, podle kterého naopak tyto pozemky mají cenu pouhých pěti milionů korun. Pro Reportéry ČT natáčela Jana Neumannová.
21. 1. 2026

Cestovní kanceláře registrují stále větší zájem vozíčkářů o dovolené

Cestovní kanceláře nabízejí hotely, u kterých garantují, že jsou vhodné i pro vozíčkáře. Na jejich testování spolupracují s centrem Paraple. Zhruba deset až patnáct procent lidí v Česku se potýká s nějakou formou omezení, jejich zájem o cestování ale roste. Výběr destinací a cena se přitom od klasické nabídky neliší. Jde zejména o Egypt, za kterým se umístily Turecko a Řecko. Průměrná cena zájezdu za loňský rok se podle asociace agentur pohybovala kolem 37 tisíc korun za osobu na osm dnů. Mimo sezonu lze ale odcestovat i za dvanáct tisíc.
20. 1. 2026

Českem loni proudilo o čtvrtinu víc plynu, část šla na tranzit

Zahraniční dodávky plynu do Česka loni výrazně stouply. Podle poradenské společnosti EGU vzrostl čistý dovoz meziročně o čtvrtinu na téměř sedm miliard kubíků. Stojí za tím vyšší spotřeba, těžba ze zásobníků i rostoucí tranzit komodity na Slovensko a do Polska.
20. 1. 2026

Analytici se ohlížejí za rokem Trumpa v úřadu

Americký prezident Donald Trump se přesně před rokem vrátil do Bílého domu. Sliboval ekonomický růst, tvrdou protiimigrační politiku, cla, zeštíhlení federální vlády nebo rychlý konec ruské invaze na Ukrajinu. Za prvním rokem druhého Trumpova mandátu se postupně ohlížejí analytici a redaktoři ČT.
20. 1. 2026Aktualizováno20. 1. 2026
Načítání...