S&P snížila ratingy několika bank, včetně Erste a Deutsche Bank

Londýn/Frankfurt 10. června (ČTK) - Mezinárodní ratingová agentura Standard & Poor's snížila úvěrový rating několika bank, včetně rakouské Erste Group Bank, německé Deutsche Bank a britských Barclays a Royal Bank of Scotland (RBS). Agentura uvedla, že po zavedení unijní směrnice o řešení problémů bank v nouzi je nyní méně jisté, že by vlády ve zmíněných zemích poskytly v případě krize bankám mimořádnou pomoc.

Dohromady agentura aktualizovala rating sedmi bank či bankovních skupin v Británii, pěti v Německu a osmi poskytovatelům finančních služeb a jejich dceřiných firem v Rakousku. Úvěrovou známku rakouské bankovní skupiny Erste Group Bank snížila z dosavadního stupně A- na BBB+. Úvěrová známka České spořitelny, kterou také vlastní Erste Group, zůstala beze změn na úrovni A-. Rakouské finanční skupině Raiffeisen Bank International (RBI) ale rating snížila z dosavadního stupně A- na BBB. RBI je majoritním akcionářem české Raiffeisenbank.

Ve všech případech je výhled negativní. Agentura vedle nižší šance na případnou státní podporu poznamenává, že konkurence mezi rakouskými bankami může vyústit v problémy s finanční stabilitou. „Konkurenční prostředí se pro rakouské banky stává stále náročnějším, neboť velké banky omezují své zahraniční aktivity v oblastech s vyšším rizikem, což vede k rostoucímu tlaku na tvorbu zisku na jejich domácích trzích,“ stojí mimo jiné v textu.

Kromě již zmíněných bank agentura snížila rating i německé Commerzbank a její polské dceřiné firmě mBank. Dále i německé Unicredit Bank, která je dceřinou firmou stejnojmenné italské finanční skupiny.  

Změna v ratingových známkách odráží názor agentury, že zavedení úplného rámce pro řešení problematických bank, jak jej stanovuje příslušná unijní směrnice věnovaná bankám v krizi, „znamená, že vyhlídky na mimořádnou vládní podporu se nyní zdají nejisté“.

Ratingová agentura Standard and Poor's
Zdroj: ISIFA/EPA/Ian Langsdon

Standard & Poor's uvedla, že revize ratingových známek odráží její názor, že zavedení úplného rámce pro řešení problematických bank, jak jej stanovuje příslušná unijní směrnice věnovaná bankám v krizi, „znamená, že vyhlídky na mimořádnou vládní podporu se nyní zdají nejisté“.  

Například úvěrová známka největší německé banky Deutsche Bank je namísto původní úrovně A nyní na stupni BBB+, což je tři stupně nad spekulativním pásmem. Výhled je stabilní. Zhoršení ratingu podle listu Financial Times ale zřejmě nepotěší investory banky, která o víkendu oznámila rezignaci svých šéfů Anshua Jaina a Jürgena Fitschena. V úterý její ústředí prohledávali pracovníci prokuratury, kteří vyšetřují podezřelé transakce klientů. Stejnou známku jako Deutsche Bank má nyní i britská RBS. Nový dlouhodobý úvěrový rating mBank je na úrovni BBB. Jde o známky, které slouží například k porovnání úvěrové spolehlivosti dané instituce s jejími soupeři. Podrobnější zprávu k situaci jednotlivých bankovních institucí by měla S&P zveřejnit během dneška.  

Směrnice, na kterou se S&P odvolává, je jedním ze základních stavebních kamenů nového systému, který byl v EU dohodnut v reakci na finanční krizi a který má zajistit bezpečnější a spolehlivější fungování finančního sektoru. Evropská komise na konci května vyzvala Českou republiku a dalších deset členských zemí EU, aby pravidla této směrnice, označované někdy anglickou zkratkou BRRD (Bank Recovery and Resolution Directive), plně převzaly do národního práva.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
před 6 hhodinami

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
12. 1. 2026

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
11. 1. 2026
Načítání...