Reverse charge zřejmě bude, ministři financí EU souhlasí

Ministři financí zemí Evropské unie se shodli na pravidlech, která státům EU umožní v boji s daňovými úniky používat obecný systém přenesené daňové povinnosti známý jako reverse charge. O takovou možnost velmi stála Česká republika, věc ještě jako ministr financí v EU dlouhodobě prosazoval nynější premiér Andrej Babiš (ANO). Možnost využívání reverse charge však bude omezená, v červnu 2022 by měl v EU naběhnout nový „definitivní“ systém pravidel pro DPH.

Hartwig Löger, ministr financí nyní předsednického Rakouska, připomněl, že jde o opatření výjimečné a časově omezené, které by mělo pomoci zemím s „endemicky rozšířenými“ takzvanými karuselovými podvody na DPH. Základem mechanismu reverse charge je přesun platby DPH z dodavatele na odběratele, což má bránit právě tomuto typu podvodů.

Přenesená daňová povinnost je tak založena na principu, že při poskytnutí služeb nebo zboží nepřiznává DPH prodejce, ale odběratel. Prodejce vystaví daňový doklad, kde proti běžnému daňovému dokladu neuvede výši DPH. Místo toho uvede, že výši daně je povinen doplnit a přiznat odběratel. Opatření se netýká koncových drobných spotřebitelů, ale plátců DPH, tedy firem a podnikatelů. 

  • Návrh na zavedení mechanismu reverse charge spoluiniciovala Praha, o věc velmi usiloval Andrej Babiš. Základem systému je přesun platby DPH z dodavatele na odběratele, což má bránit takzvaným karuselovým podvodům.
  • Evropská komise v prosinci 2016 po tlaku návrh předložila, ovšem v podobě, která byla pro Česko nepřijatelná. Návrh byl několikrát upravován. V nynější podobě by umožnil zavést plošný mechanismus přenesení daňové povinnosti u DPH na dodávku zboží a služeb překračující hodnotu 10 tisíc eur (přes 250 tisíc korun).
  • Evropská komise odhaduje, že nedostatky stávajícího systému DPH znamenají v EU ročně ztrátu 150 až 160 miliard eur (3,9 až 4,1 bilionu korun). Komise loni v říjnu přišla s návrhem reformy celého systému, která by měla platit od roku 2022. Nové řešení by mělo ztížit daňové úniky při obchodování přes hranici mezi členskými zeměmi. Nyní tyto úniky v EU ročně dosahují až 50 miliard eur (1,3 bilionu korun).

Zprávu z Lucemburska premiér Babiš na Twitteru přivítal. „Reverse charge, který byl mojí vlajkovou lodí pro výběr DPH, byl schválen,“ uvedl. Připomněl, že celá věc trvala čtyři a půl roku. „Poprvé v historii našeho členství v EU jsme přesvědčili Komisi, aby předložila návrh, který chceme my,“ doplnil.

Finální schválení pravidel, které Evropská komise zemím nabídla po setrvalém tlaku z Prahy v prosinci 2016, bude možné až poté, co se k nim vyjádří Evropský parlament. „Poté je možné podat žádost a Evropská komise o ní musí rozhodnout do tří měsíců. Já udělám všechno pro to, abychom tuto možnost zužitkovali,“ prohlásila ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) s tím, že Česko o možnost využívat obecný systém reverse charge požádá co nejdříve. A dodala, že v ČR bude věc vyžadovat úpravu zákona.

obrázek
Zdroj: ČT24

O návrhu se opakovaně a neúspěšně v ministerské radě vyjednávalo, věc dlouhodobě blokovala především Francie. Argumentovala, že k řešení by Česku stačilo využívat stávajících pravidel, která umožňují systém reverse charge výjimečně aplikovat v určitých oblastech.

Česká strana to však nepovažovala za praktické řešení. „To pro nás není cesta,“ řekla už dříve Schillerová. „Pro nás je to poslední stavební blok daňové reformy, vedle kontrolního hlášení a elektronické evidence tržeb. Má to doplnit reformu,“ upozornila.

Česko na oplátku – protože u daňových otázek je třeba souhlas všech – blokovalo pro Paříž i další státy důležitou změnu umožňující přesun elektronických publikací do snížené sazby DPH. Situace se začala měnit až letos na jaře, snížené sazby na e-knihy v úterý už země schválily. Jako poslední své výhrady na úterním lucemburském jednání stáhlo Rumunsko.

Nyní potvrzený návrh doznal proti původní, Komisí navržené verzi, několika změn. Obecný mechanismus bude moci použít země jen při splnění přísných kritérií a poté, co její žádost o použití reverse charge státy posvětí. Uplatnit mechanismus bude možné u transakcí týkajících se zboží a služeb nad 17 tisíc eur (asi 450 tisíc korun). Je to vyšší částka než Komisí původně navržených deset tisíc eur. Země přitom bude muset splňovat některé dodatečné podmínky, třeba účinný a funkční systém elektronických hlášení.

Možnost využívání reverse charge je navíc časově omezena do 22. června 2022, kdy by podle představ Evropské komise měl v EU naběhnout nový „definitivní“ systém pravidel pro DPH.

Schillerová: Jde o vyvážený kompromis

Česká ministryně financí Alena Schillerová přímo na jednání označila nynější kompromisní podobu návrhu za „dobře vyváženou“ a odrážející klíčové priority všech stran. Evropský komisař pro daně, cla a finanční záležitosti Pierre Moscovici na ministerské schůzce ale připomněl, že Komise věc překládá na základě žádosti členských zemí.

obrázek
Zdroj: ČT24

„Mechanismus se výrazně liší od obecného systému výběru DPH, a tak by podle nás měl být aplikován jen po přesně vymezenou dobu a neměl by stát v cestě další práci na finálním systému DPH. To by měl být náš společný cíl,“ podotkl Moscovici. Komise je podle něj otevřena diskusi s těmi členskými státy, kterých se problém karuselových podvodů týká tak, aby společně našli způsob, jak daňové úniky účinně řešit.

Podle komisaře bude mít obecná reverse charge na podvody s DPH jen omezený dopad, skutečnou příčinou jsou podle něj právě slabiny celého stávajícího „dočasného“ systému, který se Komise chystá od roku 2022 nahradit.

Jednou z podmínek pro možnost využívat obecný systém reverse charge je také to, aby karuselové podvody představovaly čtvrtinu mezery ve výběru DPH, tedy rozdílu mezi očekávaným a skutečným výběrem daně. Tento rozdíl se v Česku podle studie Evropské komise v roce 2016 snížil o deset miliard korun na 58,5 miliardy korun. Mezera tak klesla ze 17 procent na 14 procent a ČR se přiblížila průměru Evropské unie. Ten v roce 2016 činil 12,3 procenta, tedy 147,1 miliardy eur (cca 3,8 bilionu korun).

Česká republika tak vše potřebné splňuje, potvrdila ministryně s tím, že to bude skutečně moci zavést.  

Česko už nyní využívá systém reverse charge ve všech konkrétních sektorech, kde to stávající unijní pravidla umožňují. Jeho obecné využívání bude vyžadovat legislativní změny, potvrdila ministryně financí. „Poté, co bychom výjimku získali, tak je potřeba ještě provést změnu v zákoně o DPH. Změny bychom museli do zákona dostat,“ vysvětlila.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Rusko prodloužilo zákaz vývozu benzinu do konce února

Ruská vláda prodloužila dočasný zákaz exportu benzinu do 28. února 2026 pro všechny vývozce včetně části výrobců. Moskva zároveň do konce února prodloužila zákaz vývozu nafty a námořního paliva. Zákaz se však nevztahuje na přímé výrobce ropných produktů, informovala v sobotu ruská státní agentura Interfax s odvoláním na tiskovou službu vlády.
před 2 hhodinami

Nákup a provoz F-35 projdou koaličním auditem, řekla Schillerová

Smlouvy na nákup a provoz 24 nadzvukových letounů F-35 za zhruba 150 miliard i dosavadní platby projdou koaličním auditem. ČT to sdělila vicepremiérka a ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Reagovala tím i na ministra obrany a jeho slova ze sociálních sítí SPD. Jaromír Zůna řekl, že jeho resort udělá analýzu i s možností výpovědi smlouvy. S tou ale hnutí ANO nesouhlasí. Další z vicepremiérů Karel Havlíček (ANO) už dřív řekl, že nákup F-35 je rozhodnutou věcí.
před 19 hhodinami

Ekonomika si podle expertů příští rok udrží růst, inflace mírně zvolní

Česká ekonomika si v příštím roce udrží rychlý růst, když se hrubý domácí produkt (HDP) zvýší o dvě až 2,5 procenta. Inflace se dál přiblíží k dvouprocentnímu cíli České národní banky (ČNB). Růst nominálních mezd překoná tempo růstu spotřebitelských cen, zvýší se tedy i reálné příjmy domácností. Nezaměstnanost mírně vzroste, přesto bude nadále patřit mezi nejnižší v Evropské unii. Vyplývá to z výsledků pravidelného průzkumu ministerstva financí na základě prognóz patnácti tuzemských odborných institucí a odhadů analytiků.
včera v 08:27

Letošní rozpočet směřuje k překročení naplánovaného schodku

Stát letos velmi pravděpodobně nedodrží schodek rozpočtu, který předchozí vláda naplánovala na 241 miliard korun. Deficit byl totiž už před vánočními svátky téměř 275 miliard. Z nejnovějších dat ministerstva financí to zjistila ČT. S dodržením plánovaného schodku už nepočítá ani nová ministryně financí Alena Schillerová (ANO) ani nejsilnější opoziční strana ODS, ze které je předchozí šéf resortu.
25. 12. 2025

Benzin je nejlevnější za více než čtyři roky

Benzin v Česku je nyní nejlevnější za více než čtyři roky. Od minulého týdne cena Naturalu 95 klesla o 41 haléřů na průměrných 33,35 koruny za litr. Nižší byla naposledy v červenci 2021. O více než čtyřicet haléřů zlevnila za týden také nafta, prodává se v průměru za 32,62 koruny za litr. Vyplývá to z údajů společnosti CCS, která ceny sleduje.
25. 12. 2025

Cena zlata znovu pokořila rekord

Cena zlata ve středu poprvé překročila 4500 dolarů (92 600 korun) za troyskou unci (31,1 gramu), na rekordu je i cena stříbra a platiny. Poptávku po drahých kovech zvyšuje podle analytiků zejména očekávané další snižování základních úrokových sazeb ve Spojených státech.
24. 12. 2025

Zájem o revizi letadel v tuzemsku roste, aerolinky přicházejí z celého světa

Zájem o revizi letadel v tuzemsku roste. V hangárech na pražské Ruzyni servisuje své stroje víc než desítka aerolinek z celého světa. Během dekády se jejich počet zdvojnásobil. I proto tam hledají nové zaměstnance. Lidí ve specializovaných profesích je ale málo.
24. 12. 2025

Svěřenský fond RSVP Trust, kam Babiš vloží Agrofert, je ve sbírce listin

Svěřenský fond RSVP Trust, do kterého premiér Andrej Babiš (ANO) nevratně vloží holding Agrofert, byl zveřejněn ve sbírce listin Evidence svěřenských fondů. Založila ho poradenská společnost Roklen s podporou právní kanceláře DBK, sdělila firma v pondělí. Babiš poté uvedl, že tak učiní do termínu, jak mu stanovuje zákon, tedy do třiceti dnů od svého jmenování premiérem.
23. 12. 2025Aktualizováno23. 12. 2025
Načítání...