Praha – V devadesátých letech zmizelo z privatizačních fondů asi padesát miliard korun a další miliardy vysáli tuneláři z bank a fondů. Jedním z takovýchto nepotrestaných tunelů v tomto období je i kauza kolem investiční společnosti Joint Invest Aktion (JIA). Jedna z prvních investičních společností údajně zpronevěřila peníze několika tisíc podílníků za bezmála třičtvrtě miliardy korun. Viníci zůstali samozřejmě bez trestu.
Do společnosti JIA, která vznikla krátce po sametové revoluci s cílem zhodnocovat peníze investorů zejména v obchodech s nemovitostmi v tehdejším Československu, v první polovině devadesátých let investovalo na dvacet sedm tisíc osob téměř třičtvrtě milliardy korun. Zakladateli byla pestrá směsice osob, od bývalého taxikáře až po kádry z komunistických miniterstev.
Slibovaný zisk nebylo nakonec z čeho vyplatit
Plán manažerů společnosti JIA, jak nalákat co nejvíce podílníků, spočíval v tom, že se zaštiťovali know-how mateřské společnosti VIB z německého Norimberku a slibovali tak mnohem větší zhodnocení investic, než nabízely banky - až šestadvacet procent za rok. Investoři lákadlům uvěřili a v průměru investovali pětadvacet tisíc korun. Byli však i tací, kteří dali milion i víc.
JIA za tyto peníze nakoupila například rozestavěný hotel Delta v Praze, dnešní sídlo České spořitelny, pražskou restauraci EXPO58 nebo akcie později zkrachovalé AB Banky. Ze všech těchto nákupů měl investorům plynout příjem. Slibovaný zisk však nebylo nakonec z čeho vyplatit, neboť JIA zkrachovala. V jejím majetku nezůstaly domy ani peníze, jen stamilionové dluhy.
Česká státní spořitelna měla kontrolovat jednotlivé obchody
Emil Šebo, bývalý ředitel ČSS v Benešově
„Když mám něco zkontrolovat a partner mi dá doklad, tak ten doklad kontroluji po stránce věcné a formální, ale nejsem schopen prověřit, že to zboží je fiktivní.“ (skrytý zvukový záznam)
Roli zde sehrála i Česká státní spořitelna, protože JIA měla účet právě u ní a právě na tento účet investoři peníze posílali. Smlouvu o kontrole použití peněz, které investoři posílali na účet JIA v benešovské pobočce České státní spořitelny podepsal v roce 1990 tehdejší ředitel pobočky Emil Šebo. Ten připustil, že zcela zabránit machinacím s penězi investorů nešlo.
Po několikaletých soudních tahanicích Česká spořitelna v roce 2004 uzavřela se společností JIA smír a jejím podílníkům poslala sto milionů jako náhradu za vzniklou škodu. Peníze vyplatila konkurznímu správci, který dnes JIA řídí. A ten má povinnost peníze poslat jednotlivým podílníkům.
Před soud mělo jít dvanáct lidí, k ničemu takovému ale nedošlo
Tomáš Hulan, mluvčí Policie ČR
„V současné době k tomuto případu lze uvést jen tu skutečnost, že případ byl skončen, a to odložením.“
V roce 1997 policie obvinila manažery JIA z podvodu. O tři roky později vyšel v deníku Právo článek, že policie navrhuje v kauze JIA postavit před soud dohromady dvanáct lidí, a to za to, že v letech 1990 až 1994 připravili na sedmadvacet tisíc podílníků JIA o bezmála třičtvrtě miliardy.
Státní zástupkyně se opakovaně snažila věc dostat před soud. Poprvé ji však Městský soud v Praze vrátil k došetření s požadavkem na provedení výslechu všech dvaceti sedmi tisíc poškozených osob. Po druhé v roce 2007 vrátil věc k došetření proto, že podle něj rozhodnutí o zahájení trestního stíhání z roku 1997 neodpovídá požadavkům, které jsou na tento úkon kladeny současnou judikaturou. Jinými slovy policie a soudy si případ přehazovaly tak dlouho, až byl nakonec promlčen.
Po odložení případu si jeden z manažerů JIA, jméno úřady odmítly sdělit, požádal o odškodnění za nezákonné trestní stíhání. Ministerstvo spravedlnosti mu však nevyhovělo. Další obviněný Anton Jakubec se dneška nedožil. V roce 1997 spáchal ve vazbě sebevraždu. Hlavní podezřelý Vladislav Paulat si po odložení případu založil firmu s exkluzivním spotřebním zbožím světových značek. Peníze mu zřejmě nechybí. Kromě toho, že je souzen za dvoumilionovou zproněvěru, policie mu kvůli odložení případu JIA musela vrátit všechny peníze, které u něj zadržela – konkrétně šlo o tři miliony.
