Brusel – Po mnohahodinovém jednání rozhodli v noci na dnešek ministři financí zemí eurozóny, že Řecko dostane druhý záchranný balík úvěrů ve výši 130 miliard eur. Stejný verdikt v minulých týdnech opakovaně odkládali kvůli nejistotě kolem řeckých reforem a obavám z udržitelnosti řeckých dluhů. Bez nových peněz by Řecku sužovanému obrovskými dluhy hrozil neřízený bankrot. S pomocí balíku úvěrů by se měl snížit řecký dluh do roku 2020 na zhruba 121 procent HDP z nynějších 160 procent.
Schválení půjček naznačovala už vyjádření některých ministrů při jejich pondělním příjezdu na jednání do Bruselu. V nich však zaznívalo i to, že Atény sice podmínky splnily, ale některé věci v dohodě ještě bude třeba doladit. To nakonec zabralo více než 12 hodin. Ministři řešili třeba větší zapojení veřejného sektoru. Klíčové bylo i jednání se zástupci soukromých věřitelů o ještě rozsáhlejším dobrovolném odpisu řeckých dluhů, než je 50 procent jejich nominální hodnoty.
Olli Rehn, eurokomisař pro měnové záležitosti
„V posledních dvou letech a dnes v noci jsem znovu pochopil, že maratón je skutečně řecké slovo.“
Cílem před jednáním bylo dosáhnout stavu, že se v roce 2020 bude dluh pohybovat kolem 120 procent HDP země. Jenže analýza, o níž se podle zpráv různých médií živě debatovalo, ukázala, že by se to s pomocí dosavadních plánů nepodařilo. Dluh by se podle ní snížil jen asi na 129 procent HDP, ovšem to v lepším případě. Za určitých okolností by se prý mohl v daném roce pohybovat až u 160 procent HDP. Proto bylo třeba přijít s dalšími nástroji, jak tento rozdíl překlenout.
Privátní sféra nakonec odepíše až 53,5 procenta nominální hodnoty dluhů v rámci výměny dluhopisů, čímž by se řecký dluh měl snížit o asi 100 miliard eur. Původně se předpokládalo odepsání zhruba 50 procent nominální hodnoty, což by znamenalo, že by se seškrtalo kolem 70 procent z faktické hodnoty dluhopisů. Soukromí investoři přistoupili také na jiné než původně očekávané úroky z nových třicetiletých dluhopisů, které v rámci dohodnuté výměny dostanou. Začínat by měly v prvním období na nižších hodnotách, přičemž by pak následně měly narůstat.
Řecko chce k výměně dluhopisů donutit všechny věřitele
Řecká vláda v nejbližší době předloží parlamentu ke schválení návrh zákona, který donutí k výměně dluhopisů i ty věřitele, kteří s výměnou nebudou souhlasit. Atény si tak chtějí prosadit klíčovou součást plánu, který má zemi pomoci vymanit se z potíží. „Řecká vláda nyní parlamentu předloží návrh zákona, který, bude-li schválen, zavede klauzuli o společném postupu. Ta se bude vztahovat i na dluhopisy Řecké republiky, které se řídí řeckým právem, jak vymezuje Rada ministrů,“ stojí ve sdělení tamního ministerstva financí.
Veřejný sektor se víc zapojí tím, že se sníží úroky za bilaterální půjčky, které mu poskytly státy eurozóny. Evropská centrální banka (ECB) se zase vzdá zisku, který by měla mít z řeckých dluhopisů. ECB za jejich nákup utratila 38 miliard eur a nyní mají hodnotu kolem 50 miliard eur. Tento krok by měl přispět ke snížení dluhů o zhruba 5,5 procentního bodu.
Schäuble: MMF může dát na záchranu Řecka 23 miliard eur
Mezinárodní měnový fond by mohl k druhému záchrannému úvěru pro Řecko přispět částkou asi 23 miliard eur (zhruba 573 miliard korun). Dnes to v Bruselu uvedl německý ministr financí Wolfgang Schäuble. Představitelé fondu prý o této částce sami hovořili, rozhodnutí je ale na radě fondu. Výkonná ředitelka MMF Christine Lagardeová už řekla, že fond se touto otázkou bude zabývat asi druhý týden v březnu.
„MMF se druhého (záchranného) programu zúčastní,“ řekl Schäuble. „Nabízí 13 miliard plus deset miliard (eur), které se nepoužily v rámci prvního programu. Konečnou výši ale stanoví na své příští schůzi rada fondu,“ řekl ministr.
