Podnikatelé i domácnosti mají v porovnání s minulým měsícem menší důvěru v českou ekonomiku. Nejnovější data zveřejnil český statistický úřad. Na vině je podle ekonomů například nejistý vývoj v eurozóně. V porovnání s minulým rokem jsou čeští spotřebitelé i firmy naopak optimističtější.
Každodenní palcové titulky o řecké krizi a rostoucí nejistota v Unii. Podle slov analytiků jedny z hlavních důvodů, proč Češi nevidí ekonomickou budoucnost tak slibně jako dřív. Vedle podnikatelů se dalšího vývoje obávají i domácnosti. „Když se podíváme na to, co se dělo v samotném červenci, tak ten byl plný dramatických zpráv na téma Řecko a myslím si, že v některých případech, zejména u domácností, se toto negativně promítlo do jejich očekávání,“ vysvětluje hlavní ekonom Generali Investments Radomír Jáč.
Ti, kdo ale ekonomice věří víc než před měsícem, jsou podnikatelé v průmyslu. Ti podle analytiků těží hlavně ze současných úspěchů tuzemské průmyslové výroby, která je v dobré kondici. Většina firem proto s poklesem poptávky v dalších měsících nepočítá.
- "Pěkný výkon, který průmysl předvádí od začátku roku a de facto i v minulém roce, je právě odrazem jejich dobré nálady. Dá se říci, že průmysl určitě bude tahounem české ekonomiky i v dalších měsících a celý letošní rok," říká analytik GE Money Bank Filip Fyrbach.
Nejvíce naopak klesla od června důvěra ve stavebnictví. Firmy podnikající v tomto oboru hůře hodnotí poptávku po svých pracích. Příliš optimisticky nepohlíží ani do dalších tří až šesti měsíců, na kdy se snížila jejich očekávání vývoje ekonomické situace.
Z průzkumu mezi spotřebiteli pak vyplynulo, že se pro příštích 12 měsíců více obávají zhoršení celkové ekonomické situace. Jejich obavy z vlastní finanční situace a ze zvýšení nezaměstnanosti se nemění, více se však bojí zdražování, stoupá tak jejich úmysl spořit.
V porovnání s červencem 2014 se ale tuzemská ekonomika těší větší důvěře. Podle ekonomů je to hlavně díky vývoji českého hospodářství. Jeho tempo bylo v prvním čvrtletí roku dokonce nejrychlejší v celé Evropské unii, když si meziročně připsalo přes čtyři procenta. Červencový výkyv důvěry by tak mohl být jen přechodným jevem.
Kvůli napětí kolem dluhové krize v Řecku také v červenci zpomalil růst podnikatelské aktivity v eurozóně. Slabé euro totiž nedokázalo dostatečně podpořit poptávku po exportu, jak vyplývá to z průzkumu mezi nákupními manažery, jehož výsledky dnes zveřejnila společnost Markit. „Vzhledem ke všemu tomu napětí je ale skutečnost, že si růst udržel rozumné tempo, docela povzbudivá,“ řekl podle agentury Reuters hlavní ekonom společnosti Markit Chris Williamson. „Vývoj se v poslední době ubírá pozitivním směrem, takže v příštím měsíci možná uvidíme určité zrychlení růstu,“ dodal.
Červencové údaje o aktivitě podnikatelského sektoru podle Williamsona signalizují, že hrubý domácí produkt eurozóny by ve třetím čtvrtletí mohl stoupnout o 0,4 procenta. Stejným tempem rostla ekonomika podle statistického úřadu Eurostat i v prvním čtvrtletí. Údaje za druhý kvartál zatím Eurostat nezveřejnil, růst by měl však podle odhadů i v tomto období činit 0,4 procenta.
- "Ekonomika eurozóny zůstává v dobré formě a navíc lze čekat, že nalezené řešení pro Řecko povede v kombinaci s aktuálním poklesem cen ropy a oslabením eura ke zlepšení sentimentu v ekonomice eurozóny, což bude mít v dalších měsících pozitivní přesah také do středoevropských ekonomik," uvedl v komentáři k výsledkům průzkumu společnosti Markit hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč.
