Praha – Prvním pilířem důchodového systému i po spuštění reformy zůstane státní penze. Ta staví na průběžně financovaném systému, v rámci kterého je sociální pojištění odváděné na důchod ekonomicky aktivními lidmi obratem vypláceno jako penze stávajícím důchodcům. Nevytvářejí se žádné rezervy a předpokládá se, že důchod současným zaměstnancům se zaplatí z příspěvků generace jejich dětí.
Mezi hlavní výhody průběžného systému se obvykle počítá fakt, že zahrnuje ochranu všech lidí a snižuje riziko, že prostředky spořené na penzi ztratí na hodnotě. Náklady na provoz tohoto systému navíc obvykle bývají poměrně nízké.
K jeho hlavním nevýhodám patří to, že je tento systém značně závislý na demografickém vývoji společnosti. Ruku v ruce se současným trendem stárnutí populace tak narůstá deficit průběžně financovaného měšce. To už tíživě pociťuje i Česko. Za rok 2011 vyplatil stát na důchodech 359,1 miliardy korun, zatímco příjmy z pojištění činily 319,5 miliardy korun. Schodek důchodového účtu tedy vyšplhal zhruba na 40 miliard korun. Stát proto musel do systému nalít peníze z jiných zdrojů.
A podobně tomu bude i po startu penzijní reformy. Na krytí nákladů reformy mají podle plánů ministerstva financí sloužit příjmy ze zvýšení DPH. Až začnou do důchodu odcházet lidé, kteří si spořili v rámci druhého pilíře, budou pak dostávat z prvního pilíře méně peněz. „Přibližně můžeme odhadnout, že pro účastníka s průměrným platem, který bude spořit ve druhém pilíři 40 let, se jeho penze sníží zhruba o 15 procent,“ upřesnila mluvčí ministerstva práce a sociáních věcí Viktorie Plívová. Současným důchodcům a těm, kteří se do druhého pilíře nezapojí, by pak měla penze podle ministerstva mírně růst, aby odrážela růst bohatství společnosti.
Výpočet důchodu čekají od ledna jen kosmetické úpravy
Státem vyplácený důchod se skládá ze dvou složek – základní a procentní výměry. Základní výměra v roce 2012 činí 2 230 korun měsíčně a do budoucna se počítá s jejím růstem v závislosti na vývoji průměrné mzdy. Pro roky 2013 až 2015 má činit 9 procent z průměrné mzdy v daném roce.
Výpočtový základ se získá z osobního vyměřovacího základu po přepočtení přes tzv. redukční hranice. Ty stanovují, že od určité částky se zápočet vyměřovacího základu postupně snižuje. Redukční hranice nejsou zákonem stanoveny přímo, podobně jako výše základní výměry i ony se odvíjí od výše průměrné mzdy. První redukční hranice činí 44 procent průměrné mzdy, druhá 116 procent a třetí 400 procent.
Od ledna 2013 dochází k drobným změnám v tom, jakým procentem se budou předchozí příjmy seniorů v jednotlivých redukčních pásmech započítávat. Příjmy do výše první redukční hranice se budou stejně jako v roce 2012 započítávat stoprocentně. Příjmy v druhé redukční hranici se budou započítávat 27 procenty místo stávajících 28 procent. Mnohem výraznější změna nastane u příjmů ve třetím pásmu, tj. pro příjmy zhruba v rozmezí 29 tisíc až 100 tisíc korun. Ty se budou nově započítávat z 19 procent, zatímco doposud to bylo jen 16 procent. V posledním pásmu se pak budou příjmy započítávat z 6 procent místo stávajících 8 procent.
Ministerstvo slibuje - vývoj státní penze bude odrážet růst mezd
Výpočet penze vyplácené v rámci prvního pilíře vypadá složitě. Co si tedy z něj má člověk do budoucna odnést? Ministerstvo práce a sociálních věcí tvrdí, že žádné drastické snížení státem vyplácených důchodů v důsledku penzijní reformy Čechy nečeká. Nelze ale počítat ani s tím, že by se poměr důchodu k průměrné mzdě nějak zásadně zvyšoval. „Stejným tempem, jakým se bude zvyšovat průměrná mzda, budou se zvyšovat i redukční hranice a základní výměra důchodu,“ připomněla Plívová.
Průběžný systém financování penzí bývá považován za nástroj solidarity ekonomicky aktivních občanů se staršími. Mezi důchody vyplácenými v prvním pilíři nejsou velké rozdíly, i když se předchozí příjmy důchodců, ze kterých odváděli důchodové pojištění, mnohdy třeba i několikanásobně liší. Penze vyplácená v rámci prvního pilíře má zabránit tomu, aby se senioři propadli do chudoby, na druhou stranu nelze očekávat, že by pokryl výrazně více než jen základní životní potřeby. Příjem současného českého důchodce je dán státní penzí zhruba z 95 procent.
