Praha - Jednou z prvních změn, které přináší nově jmenovaná vláda Jiřího Rusnoka, je zvýšení minimální mzdy na 8 500 korun. Valorizace mzdy o 500 korun od začátku patřila mezi priority Rusnokova týmu, v minulosti se pro její zvýšení vyslovil i prezident Miloš Zeman. Strany bývalé koalice přitom tento krok rezolutně odmítaly. Rusnokův kabinet i tak na vyšší příjmy od letošního srpna kývl.
Vyšší minimální mzdu už dříve požadovali zástupci odborů, kteří poukazovali na to, že k valorizaci naposledy došlo v roce 2007, a navrhovali zvýšení o 600 korun. Na tripartitě se však nedokázali dohodnout se zaměstnavateli ochotnými kývnout na nárůst o 400 korun.
V Česku si minimální mzdu každý měsíc oficiálně vydělá asi devadesát tisíc zaměstnanců. Řada z nich ale jen na papíře. Zaměstnavatelé jim přilepšují načerno, aby peníze nemuseli danit.
Co zvýšení minimální mzdy přinese?
Podle předsedy ČMKOS Jaroslava Zavadila valorizace minimální mzdy přinese lidem s nižšími příjmy zejména zvýšení jejich kupní síly. Poslanec Michal Doktor ale tvrdí, že zvýšení minimální mzdy nebude mít žádný reálný vliv na ekonomiku. „Výsledný efekt bude buď neutrální, anebo mírně negativní,“ míní Doktor. Tento krok by prý chápal v případě, že by ekonomika prudce rostla a reálné mzdy by tomu neodpovídaly.
Odstupující vláda premiéra v demisi Petra Nečase (ODS) valorizaci minimální mzdy neprojednala, mimo jiných s ní nesouhlasil sám Nečas, bývalá ministryně práce a sociálních věcí Ludmila Müllerová (TOP 09) ale navrhovala zvýšení o 500 korun. S tímto kompromisem počítá i aktuální vládní návrh. Podle něj poskočí minimální mzda z 8 000 na 8 500 korun už od příštího měsíce. Základní hodinová sazba tak stoupne ze 48,10 koruny na 50,60 koruny.
Postiženým se minimální mzda nemění
Jenže co je pro zaměstnance vyšší příjem, pro zaměstnavatele znamená vyšší výdaje. A to může být problém. Třeba pro firmy, které zaměstnávají lidi s různými handicapy. Návrh ministerstva práce a sociálních věcí proto počítá s tím, že pro lidi se zdravotním handicapem se nejnižší možná odměna měnit nebude a zůstane na osmi tisících.
„Není minimální mzda jako minimální mzda“
Minimální mzda přitom není pro všechny stejná. Rozhoduje totiž, o jakou práci jde. Třeba školník si musí vydělat alespoň 8 900 korun. Kuchař nebo topenář skoro 11 tisíc. A spodní hranici mají i platy ředitelů firem, kteří dostávají nejméně 16 100 korun.
Zvýšení minimální mzdy podporuje i prezident Miloš Zeman. „Jsem si samozřejmě vědom, že to vyvolává určité diskuse, sám jsem se za návrh paní ministryně Müllerové plně postavil,“ prohlásil Miloš Zeman na konci června po schůzce tripartity.
Politici opakovaně Rusnokovu vládu, která vznikla z popudu prezidenta Miloše Zemana a proti vůli politických stran, upozorňovali, že by neměla činit zásadní rozhodnutí. Někdejší premiér Petr Nečas za zásadní v minulosti označil právě i zvýšení minimální mzdy.
Müllerová k tomu měla odlišný názor. „Jestliže došlo k souhlasu zaměstnavatelů i odborů, tak si myslím, že to není strategické rozhodnutí, ale spíš politické,“ uvedla Müllerová. Podle ní by nařízení o růstu nejnižšího výdělku mohla vydat i úřednická vláda.
- Navýšení minimální mzdy nemusí schvalovat Poslanecká sněmovna, stačí k tomu přijetí vládního nařízení.
„Má to většinou pozitivní dopady na zvýšení příjmů státního rozpočtu, protože se poněkud zvedne dno oficiálních mezd, které v některých sektorech, jak známo, zdaleka netvoří většinu,“ argumentoval pro zvýšení mzdy premiér Jiří Rusnok. „Ať si někdo zkusí sedm let nevalorizovat z 8 000 korun. Dělá se z toho ideový problém a problém zaměstnavatelnosti lidí, ale je to jen naprostá ekonomická marginálie,“ tvrdí nový šéf resortu práce František Koníček.
