Praha - Senát dnes zamítl vládní návrh na zvýšení dolní sazby daně z přidané hodnoty na 14 procent. Návrh měl platit od příštího roku. Novelu nyní dostanou zpět poslanci. Pokud budou chtít Senát přehlasovat, budou potřebovat přinejmenším 101 hlasů. Zvýšení současné desetiprocentní daně zdraží například potraviny. Peníze vybrané navíc chce vláda použít na rozjezd důchodové reformy. Její projednávání Senát odložil z dneška na příští středu, kdy se má věnovat i dokončení zdravotnické reformy.
Novela sjednocuje od roku 2013 obě sazby DPH na 17,5 procenta, základní sazba DPH je nyní dvacetiprocentní. Vládní předlohu dostanou zpět poslanci, kteří o ní budou muset hlasovat znovu, a to zřejmě již na své říjnové schůzi. Pro zamítnutí hlasovali sociální demokraté, komunisté, nezařazení, ale i lidovci - Jiří Čunek a Petr Pithart. Koaliční senátoři naopak chtěli návrh schválit - jejich hlasy však nestačily.
O návrhu zákona mluvil v Senátu ministr financí Kalousek - senátory požádal o podporu
- Návrh má pomoci k zajištění dlouhodobé finanční stability důchodového systému.
- Zhruba 22 miliard korun, které má zvýšení daně vynést, půjde výlučně na krytí schodku na důchodovém účtu.
- Sněmovna dále projednává novelu zákona o zrušení Fondu národního majetku, která má také posílit důchodový účet. Počítá s tím, že se do něj budou zapojovat dividendy ze státem ovládaných společností.
Kalousek je přesvědčen, že návrh na zvýšení dolní sazby DPH sněmovnou projde
"Když si vemu pouze tento návrh, tak ano, jsem přesvědčen, že vládní koalice má dostatek sil na to, aby přehlasovala kvórem 101 poslanců názor Senátu," řekl na téma prosazení návrhu Miroslav Kalousek
Levice, která má v Senátu většinu, návrh zkritizovala a prosadila zamítnutí. Předseda senátního hospodářského výboru Jan Hajda (ČSSD) kromě jiného odmítl argument, že dopad zvýšení daně nebude závažný. Naopak podle něj bude mít velký dopad na domácnosti i podniky, a to spolu s očekávaným růstem energií. Také to podle něj povede k přesunu nákupů v zahraničí nebo k nákupu levnějších potravin - jejichž nynější kvalitu označil za „odpadní žumpu v Evropě.“ Hajdu doplnil i Vladimír Dryml (ČSSD), který se obává dopadů zvýšení daně na zdravotnictví.
O návrhu vyjádřil pochybnosti i senátor vládní ODS Petr Pakosta
Podle něj existuje nebezpečí, že lidé z příhraničních oblastí budou po zvýšení daně jezdit nakupovat na druhou stranu hranice. Daně by tak skončily například v Rakousku nebo Německu.
Změnu v sazbách kritizuje nejen parlamentní opozice. Například představitelé družstevních prodejen se obávají, že zvýšení daně přinese zánik stovkám jejich obchodů, které budou muset kvůli vyšší dani zdražit. Ozývají se i knihkupci. Proti zdražení knih v důsledku zvýšení sazby daně protestovalo v červnu několik stovek lidí.
Senátoři odložili projednávání důchodové reformy
K projednávání vládní důchodové reformy se Senát vrátí příští středu. Horní komora o tom rozhodla po zhruba dvouhodinové debatě o zvýšení spodní sazby daně z přidané hodnoty, které hlasy opozice odmítla. Odklad, který se týká také novely o snížení státní podpory stavebnímu spoření, navrhla předsedkyně senátorského klubu TOP 09 a Starostové Soňa Paukrtová.
Penzijní reforma má především zavést důchodové spoření v nestátních penzijních fondech. Lidé by do nich převáděli část příspěvků, které nyní platí státu do prvního pilíře na průběžné financování penzí. Opozice se obává, že stát tak nebude mít na penze vyplácené současným důchodcům. Vláda chce výpadek řešit zvýšením spodní sazby daně z přidané hodnoty, ke kterému se dnes Senát také postavil negativně.
